Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden 2013

Vesmírná videa: leden 2013

Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASA
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013
Autor: SDO / NASA
V lednu jsme konečně zaznamenali zvýšenou sluneční aktivitu, vracíme se k ní i pohyblivými obrázky. Nebudou chybět ani neobvyklé záběry z vesmírné stanice a krásné obrázky z povrchu zemského, tentokrát i na netradiční téma bioluminiscence a přírodních světel obecně. Za doporučení určitě bude stát shlédnutí dokumentu o marsovském roveru a na závěr také netradiční využití dalekohledu, tentokrát ke snímání letadel.

Objevení se velké aktivní oblasti AR 1654 na východním okraji Slunce v první polovině ledna bylo dlouho očekávaným zpestřením poměrně nízké aktivity, která v posledních měsícíh přetrvávala.
Záběry vesmírné observatoře Solar Dynamics Observatory (SDO) umožňují sestavit dechberoucí video. Nádhernou ukázkou ve spojení s hudbou je následující animace, které opravdu můžeme jen doporučit.

V lednu jsme se také dočkali nečekaného úkazu, kdy se na povrchu Slunce udělalo jakési kolečko.

Vědci také upozornili, že jsou nejspíš o něco blíže pochopení záhady, jak vznikají výrony hmoty z koróny (CME). Oním mechanismem by mohlo být zřejmě komplikovanější magnetického pole, kdy se hmota uspořádá do spirály a následně o den později došlo k erupci spojené se CME. otázka je, co uvidíme dál. Video však stojí za shlédnutí.

Leden byl zakončen krásnou erupcí filamentu a protože nechybí hudba, je to krásná óda na úžesné záběry SDO.

Skok přes terminátor

Video s tímto přiléhavým názvem bylo nedávno publikováno z dílny astronautů na ISS. Jak totiž stanice obíhá Zemi na dráze skloněné vůči rovníku, dostává se postupně nad místa vysoko severněi jižně od rovníku. Když se to vhodně sejde, že rozhraní dne a noci leží jižněji, jako například v tomto období na severní polokouli, stane se, že stanice skutečně jakoby skočí přes terminátor, tedy rozhraní světla a tmy. Chvíli dokonce letí jakoby nad ním. Jindy zase přelétá stanice za hluboké noci. Díky tomu mohou astronauti vyfotografovat i noční světla měst, jako nedávno Prahy.

Noční svit přírody

Alex Cherney si v Austrálii počíhal na světelné efekty, s kterými se lze v noci setkat. Kromě typického osvětlení Měsíce se mu podařilo zachytit také polární záři a konečně také bioluminiscenci, tedy světlékování organismů žijících v moři. Ze svých snímků sestavil další pěkné time-lapse video.

Přípravy roveru Curiosity k letu na Mars

Opravdu pěkný dokument o přípravě marsovské vědecké laboratoře přinesl National Geographic. V dokumentu je mimo jiné k vidění vývoj robota včetně mnoha nesnází, s kterými se museli vědci vyrovnat. Výsledkem je úspěšně pracující laboratoř na povrchu Marsu. Prohlédněte si trailer.

Další originální time-lapse od Davida Farella

Autora těchto videí již nemusíme některým z vás představovat. David pro nás připravil další dechberoucí video, na kterém můžeme obdivovat krásy planety Země ve dne i v noci. Vychutnejte si Landscapes 3.

Letecký provoz nad Slovenskem

Dobrá, není to astronomie ani kosmonautika. Ale co už dělat, když máme dalekohled a v noci je zataženo? Můžeme alespoň ve dne nahánět letadla. Výborným příkladem využití dobsona na focení letadel jsou snímky a videa pořízená nad slovenskou Seredí.

To je tedy pro leden vše. Děkuji za podporu také kamarádům z Klubu astronomů Liberecka, pobočky ČAS i zájemcům z řad veřejnosti, pro které videa rád sháním a prezentuji u nás v Jablonci nad Nisou.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Curiosity, Letadla, Aktivita Slunce, Vesmírná stanice, Vesmírná videa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »