Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2015

Vesmírná videa: leden a únor 2015

Vega na moskevské obloze
Autor: Roskosmos

Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy)

O překvapení není ve světě komet nouze. A když se objeví nějaká nadějná kometa, často nakonec zklame. Proto máme rádi komety jiné, které se také náhle objeví, ale naštěstí se chovají přesně opačně. Z nenápadné mlžinky rychle zjasní až k viditelnsoti pouhým okem. Není jich mnoho, ale když už se nějaká obejví, je to zážitek. A poslední kometa objevená australským amatérským lovcem komet byla opravdu pěkným kouskem. Bez obtíží byla viditelná jako slabá hvězdička a na tmavém nebi předvedla ještě krásnější divadlo. Navíc kometa byla a vlastně ještě stále je velmi fotogenická. Dalo by se říci, že každý den vypadala úplně jinak. Může za to různě vanoucí sluneční vítr, který tvaruje její ohon. Někdy byl krásně rovný, jindy potrhaný. Někdy jasný a jindy zeslábl. Níže uvedená videa jsou pouze střípky z mnoha ukázek, jak se kometa pohybovala prostorem a přitom rozhazovala svými vlasy. Další ukázky najdete například na webu našich slovenských kolegů nebo na webu Hvězdárny Plzeň.

Saturn z Cassini

Úvodní ukázka navazuje plynule na loňský rok. Ukazuje nám snímky sondy Cassini, kterak nasnímala Saturn v loňském roce. Snímky jsou prokládány simulacemi pohledu na sondu a planetu ve speciálním programu. V úvodu můžeme pozorovat úchvatné struktury na pólu planety. Nechybí také pohled na jeho měsíce a prstence. Prolétneme se kolem Titanu zahaleného atmosférou, kde vědci pozorují jezera kapalných uhlovodíků. Video ve vysokém rozlišení stojí za shlédnutí na portálu Vimeo.
O Saturnu si můžete prohlédnout i trochu delší dokument, kde je zajímavou formou předána řada informací o této planetě.

Morpheus to opravdu umí

Nejen SpaceX zkouší nové technologie. NASA v projektu Morpheus testuje nový typ pohonu, který je šetrnější k životnímu prostředí a dále by měl být schopen vertikálního startu a přistání včetně automatického výběru místa přistání s ohledem na nebezpečná místa. A Morpheus to opravdu umí. Po testech na laně následoval volný let s perfektním přistáním v nebezpečném terénu.

Falcon 9 opět pokročil kupředu

Když už jsme načali téma SpaceX a jejich technologie, ani zde se zdaleka nekončí. Raketa Falcon 9 v1.1 už umí opravdu přesně dosedat, respektivě její první stupeň. Jednou se bohužel přistání na mořskou plošinu nepodařilo a podruhé musela přistát na mořské hladině, ale podle všeho dovede první stupeň dosedat s velkou přesností a je jen otázka času, kdy to uvidíme krásně i na videu. Prozatím tu máme animaci celé mise, jak si ji představuje SpaceX. Druhé video se týká skutečných záběrů na přípravu a vypuštění rakety. SpaceX jinak připravuje také těžkotonážní Falcon Heavy a celá sestava by měla startovat z nově budovaného kosmodromu v Texasu, takže první stupně by pak krásně mohly přistávat na Floridě, odkud se startuje v současné době.

Nalezenec Beagle 2

Autor stejnojmenného článku (nikoli však Zdeněk Srstka) jej anoncoval přiléhavě: „Nabízíme krásného jedenáctiletého Beagla. Je trochu pochroumaný a museli byste si ho vyzvednout osobně. Je vhodný do domečku se zahrádkou, nejlépe ke starším lidem“. Ve skutečnosti samozřejmě nešlo o pejska, ale o 11 roků ztracené přistávací pouzdro na planetě Mars. Neuvěřitelné se stalo skutkem a tak díky snímkům sondy Mars Reconaissance Orbiter víme, kde a jak Beagle 2 skončil. Škoda jen, že se toho nedožil jeho duchovní otec Colin Pillinger.

Úspěšnější Opportunity

Tedy ono použít slovo úspěšnější, je samozřejmě ve srovnání s Beaglem na místě, ale 11 let na Marsu? To už se ani výrazem úspěšný asi vyjádřit nedá. V lednu jsme vzpomínali na přistání z roku 2004 a počítáme dál. Snad se to nezastaví jen na ujetém marsovském maratónu, ale třeba se dočkáme i v roce příštím, ačkoli se proslýchá, že na něj zatím nejsou vyhrazeny peníze. Dali byste injekci jedenáctiletému pejskovi jen proto, že máte doma ještě žravou tříletou fenu (Curiosity) a ta navíc čeká mladé (Mars Lander 2020 aj.)? Uvidíme, jak to NASA pojme. Zatím tedy jedenáct let a počítáme dál.

Slunce ve vysokém rozlišení již pět roků

Když jsme u těch výročí, věřili byste, že Solar Dynamics Observatory sleduje Slunce už pět let? A dělá to věrna svému jménu. Za těch několik roků se i lackému zraku zcela změnil pohled na naši nejbližší hvězdu. Videa erupcí, ale i přechodu Venuše v roce 2012, to si můžeme vychutnat v ohlédnutí za pěti roky SDO.

Jak by se nám žilo u jiných hvězd

Jesli by vmjesto soncja byli by drugije zvjezdy... Tak toto jsem lámanou azbukou pochopil z popisku videa, které je samo o sobě ale úžasné a vůbec nevadí, že už ta ruština není, co bývala. Stačí se jen dívat. Co třeba takový život u dvojhvězdy alfa Kentaura, nebo u Síria? Další je obr Arkturus, pak jasná Vega a závěrem Polárka. To jen pro jistotu, kdybyste je nepoznali podle jasu, barvy, velikosti nebo popisku v azbuce. Ne, já vím, vy jste si zapli titulky v angličtině, ale to už je jiná doba, ale obrázky zůstanou.

Start rakety Proton

Ano, to je takový otloukánek našich přehledů. Jen se někde šustne Proton a nejlépe havarující, už ho máme ve všech světových médiích. Ale ten krásný, hladký ladný start a odhazování postranních bloků, to si vychutnáte jen málokdy tak, jako na videu startu britské družice s pěkným anglickým i ruským komentářem.

Odlet ATV 5 a zánik ATV 4

Evropská vesmírná agentura postavila pro potřeby dopravy velkých nákladů na kosmickou stanici velké nákladní lodě ATV. Nedávno se objevilo zajímavé video ukazující jednotlivé fáze zániku lodě ATV 4. Pro ty, co nezažili zánik stanice Mir, toto je vizuálně celkem podobný zážitek, ovšem jde jakoby jen o jeden modul. Nejefektnější je však video níže uvedené. Hezčí odlet od ISS si v případě poslední ATV 5 opravdu nešlo přát.

Bojujeme o hvězdy

Klub astronomů Liberecka, pobočka České astronomické společnosti, jehož členem je autor seriálu, je znám pozorováním různých bizarních záležitostí, stejně jako hledáním něčeho, co není vidět ani na té nejtmavší dostupné obloze. A protože tmy nám nepřibývá, spíše naopak, nenápadně za ni také bojujeme, i když víme, že je to boj marný. Raději něco než nic, čím více nás bude, tím hospodárněji se bude svítit. A kdoví, třeba to jednou bude opravdu lepší. To si jistě myslí všichni rozumní lidé, astronomy nevyjímaje. Autorovi videa tímto děkujeme za pěknou tečku k tomuto dílu našeho seriálu.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »