Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2015

Vesmírná videa: leden a únor 2015

Vega na moskevské obloze
Autor: Roskosmos

Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy)

O překvapení není ve světě komet nouze. A když se objeví nějaká nadějná kometa, často nakonec zklame. Proto máme rádi komety jiné, které se také náhle objeví, ale naštěstí se chovají přesně opačně. Z nenápadné mlžinky rychle zjasní až k viditelnsoti pouhým okem. Není jich mnoho, ale když už se nějaká obejví, je to zážitek. A poslední kometa objevená australským amatérským lovcem komet byla opravdu pěkným kouskem. Bez obtíží byla viditelná jako slabá hvězdička a na tmavém nebi předvedla ještě krásnější divadlo. Navíc kometa byla a vlastně ještě stále je velmi fotogenická. Dalo by se říci, že každý den vypadala úplně jinak. Může za to různě vanoucí sluneční vítr, který tvaruje její ohon. Někdy byl krásně rovný, jindy potrhaný. Někdy jasný a jindy zeslábl. Níže uvedená videa jsou pouze střípky z mnoha ukázek, jak se kometa pohybovala prostorem a přitom rozhazovala svými vlasy. Další ukázky najdete například na webu našich slovenských kolegů nebo na webu Hvězdárny Plzeň.

Saturn z Cassini

Úvodní ukázka navazuje plynule na loňský rok. Ukazuje nám snímky sondy Cassini, kterak nasnímala Saturn v loňském roce. Snímky jsou prokládány simulacemi pohledu na sondu a planetu ve speciálním programu. V úvodu můžeme pozorovat úchvatné struktury na pólu planety. Nechybí také pohled na jeho měsíce a prstence. Prolétneme se kolem Titanu zahaleného atmosférou, kde vědci pozorují jezera kapalných uhlovodíků. Video ve vysokém rozlišení stojí za shlédnutí na portálu Vimeo.
O Saturnu si můžete prohlédnout i trochu delší dokument, kde je zajímavou formou předána řada informací o této planetě.

Morpheus to opravdu umí

Nejen SpaceX zkouší nové technologie. NASA v projektu Morpheus testuje nový typ pohonu, který je šetrnější k životnímu prostředí a dále by měl být schopen vertikálního startu a přistání včetně automatického výběru místa přistání s ohledem na nebezpečná místa. A Morpheus to opravdu umí. Po testech na laně následoval volný let s perfektním přistáním v nebezpečném terénu.

Falcon 9 opět pokročil kupředu

Když už jsme načali téma SpaceX a jejich technologie, ani zde se zdaleka nekončí. Raketa Falcon 9 v1.1 už umí opravdu přesně dosedat, respektivě její první stupeň. Jednou se bohužel přistání na mořskou plošinu nepodařilo a podruhé musela přistát na mořské hladině, ale podle všeho dovede první stupeň dosedat s velkou přesností a je jen otázka času, kdy to uvidíme krásně i na videu. Prozatím tu máme animaci celé mise, jak si ji představuje SpaceX. Druhé video se týká skutečných záběrů na přípravu a vypuštění rakety. SpaceX jinak připravuje také těžkotonážní Falcon Heavy a celá sestava by měla startovat z nově budovaného kosmodromu v Texasu, takže první stupně by pak krásně mohly přistávat na Floridě, odkud se startuje v současné době.

Nalezenec Beagle 2

Autor stejnojmenného článku (nikoli však Zdeněk Srstka) jej anoncoval přiléhavě: „Nabízíme krásného jedenáctiletého Beagla. Je trochu pochroumaný a museli byste si ho vyzvednout osobně. Je vhodný do domečku se zahrádkou, nejlépe ke starším lidem“. Ve skutečnosti samozřejmě nešlo o pejska, ale o 11 roků ztracené přistávací pouzdro na planetě Mars. Neuvěřitelné se stalo skutkem a tak díky snímkům sondy Mars Reconaissance Orbiter víme, kde a jak Beagle 2 skončil. Škoda jen, že se toho nedožil jeho duchovní otec Colin Pillinger.

Úspěšnější Opportunity

Tedy ono použít slovo úspěšnější, je samozřejmě ve srovnání s Beaglem na místě, ale 11 let na Marsu? To už se ani výrazem úspěšný asi vyjádřit nedá. V lednu jsme vzpomínali na přistání z roku 2004 a počítáme dál. Snad se to nezastaví jen na ujetém marsovském maratónu, ale třeba se dočkáme i v roce příštím, ačkoli se proslýchá, že na něj zatím nejsou vyhrazeny peníze. Dali byste injekci jedenáctiletému pejskovi jen proto, že máte doma ještě žravou tříletou fenu (Curiosity) a ta navíc čeká mladé (Mars Lander 2020 aj.)? Uvidíme, jak to NASA pojme. Zatím tedy jedenáct let a počítáme dál.

Slunce ve vysokém rozlišení již pět roků

Když jsme u těch výročí, věřili byste, že Solar Dynamics Observatory sleduje Slunce už pět let? A dělá to věrna svému jménu. Za těch několik roků se i lackému zraku zcela změnil pohled na naši nejbližší hvězdu. Videa erupcí, ale i přechodu Venuše v roce 2012, to si můžeme vychutnat v ohlédnutí za pěti roky SDO.

Jak by se nám žilo u jiných hvězd

Jesli by vmjesto soncja byli by drugije zvjezdy... Tak toto jsem lámanou azbukou pochopil z popisku videa, které je samo o sobě ale úžasné a vůbec nevadí, že už ta ruština není, co bývala. Stačí se jen dívat. Co třeba takový život u dvojhvězdy alfa Kentaura, nebo u Síria? Další je obr Arkturus, pak jasná Vega a závěrem Polárka. To jen pro jistotu, kdybyste je nepoznali podle jasu, barvy, velikosti nebo popisku v azbuce. Ne, já vím, vy jste si zapli titulky v angličtině, ale to už je jiná doba, ale obrázky zůstanou.

Start rakety Proton

Ano, to je takový otloukánek našich přehledů. Jen se někde šustne Proton a nejlépe havarující, už ho máme ve všech světových médiích. Ale ten krásný, hladký ladný start a odhazování postranních bloků, to si vychutnáte jen málokdy tak, jako na videu startu britské družice s pěkným anglickým i ruským komentářem.

Odlet ATV 5 a zánik ATV 4

Evropská vesmírná agentura postavila pro potřeby dopravy velkých nákladů na kosmickou stanici velké nákladní lodě ATV. Nedávno se objevilo zajímavé video ukazující jednotlivé fáze zániku lodě ATV 4. Pro ty, co nezažili zánik stanice Mir, toto je vizuálně celkem podobný zážitek, ovšem jde jakoby jen o jeden modul. Nejefektnější je však video níže uvedené. Hezčí odlet od ISS si v případě poslední ATV 5 opravdu nešlo přát.

Bojujeme o hvězdy

Klub astronomů Liberecka, pobočka České astronomické společnosti, jehož členem je autor seriálu, je znám pozorováním různých bizarních záležitostí, stejně jako hledáním něčeho, co není vidět ani na té nejtmavší dostupné obloze. A protože tmy nám nepřibývá, spíše naopak, nenápadně za ni také bojujeme, i když víme, že je to boj marný. Raději něco než nic, čím více nás bude, tím hospodárněji se bude svítit. A kdoví, třeba to jednou bude opravdu lepší. To si jistě myslí všichni rozumní lidé, astronomy nevyjímaje. Autorovi videa tímto děkujeme za pěknou tečku k tomuto dílu našeho seriálu.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »