Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2017

Vesmírná videa: leden a únor 2017

Ariane 5, detail z animace
Autor: CNES

Vítejte u dalšího ohlédnutí se za událostmi v astronomii a kosmonautice s pomocí zajímavých videoukázek. Tentokrát začneme návratem SpaceX do služby, protože ta stihla hned dva zajímavé starty. Významnou událostí kosmonautiky bylo také loučení se s jedním, přímo ikonickým typem rakety Sojuz, který létal už za jeho konstruktéra Koroljova. Hudební vložku nám zařídí planetární systém Trappist 1. Zopakujeme si sluneční aktivitu posledních sedmi let. Mrkneme na přípravy Mars Roveru 2020 a detailně prozkoumáme Saturnovy prstence. Zajímavé bude i ohlédnutí za raketou Ariane 5 a PSLV. V kosmonautice zůstaneme i v případě EVA na ISS (zkratky, nechť případně čtenář luští níže). Čeká nás také nezvyklý pohled na jednu malou kometu a připomenutí výročí jednoho velkého dalekohledu. Závěrem se zamyslíme nad možnostmi digitální techniky.

SpaceX: dva důležité starty

Po další odmlce, vinou havárie Falconu na startovní rampě, mohly panovat oprávněné obavy, jaký bude další osud firmy SpaceX, pokud nezačne brzy opět sbírat úspěchy na poli startů s užitečným nákladem. Naštěstí se podařilo najít příčinu havárie v poškození vnitřní héliové nádrže v nádrži s podchlazeným kapalným kyslíkem. Změnou postupů během tankování se daří zajistit bezpečný start a proto máme radost, když můžeme na konci února konstatovat, že oba letošní starty raket Falcon 9 byly úspěšné.
Ten premiérový se odehrál již 17. ledna na kalifornském Vandenbergu a druhý 20. února na Floridě. Při prvním startu se podařilo vypustit hned 10 družic Iridium najednou a první stupeň poprvé úspěšně dosedl na mořské plošině Just Read the Instructions. Druhý Falcon vynesl nákladní loď Dragon, která 23. 2. zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice. Také při tomto startu bylo v plánu přistání prvního stupně. Tentokrát bylo více paliva, proto se provedl zpětný zážeh a stupeň dosedl zpátky na místě startu, tedy na mysu Canaveral. Při tomto startu opět od roku 2011 oživla historická rampa LC-39A, s které startovaly měsíční mise Apollo i raketoplány.
Přiložená videa nám dokumentují jednak start z Vandenbergu s Iridií a potom samozřejmě i let z Mysu Canaveral. Samotné přistání prvního stupně na Floridě nabízíme ve speciální upravené verzi ořezu z originálního s vysokým rozlišením, kde si můžeme lépe vychutnat přistávací manévr.

Hudební vložka ze soustavy Trappist 1

O blízké planetární soustavě malé hvězdy, červeného trpaslíka velkého skoro jako Jupiter, jsme se už dočetli mnohé. Připomeňme jen, že planet zde bylo objeveno sedm, z toho tři jsou v takové vzdálenosti od své hvězdy, že by se na nich mohla vyskytovat voda. Navíc velikostí a pravděpodobně i složením (kamenný povrch), jde o planety podobné Zemi. Pojďme nyní nechat obíhat jednotlivé planety svou hvězdu a přiřaďme jim tóny. Přesně to si řekli autoři videa níže uveřejněného a výsledek je takovou malou hudbou sfér.

Loučení s legendou

Raketa Sojuz nás ještě neopouští, ale typ U startoval letos naposledy. Přitom tato raketa byla konstruována ještě za dob jejího otce Koroljova. Z tohoto důvodu ji můžeme považovat za legendu. Opravňuje nás k tomu také úctyhodný počet více než 750 startů z nichž jen málokterý se nepovedl. Raketa Sojuz-U vynesla 22. února úspěšně nákladní loď Progress MS-05 na dráhu k ISS. Legendárního Sergeje Koroljova připomínáme také na videu. Je to již 110 let od jeho narození. Portrét s jeho podobiznou bychom našli také na krytu nosiče v prvním videu. Příjemné vzpomínání.

Změny sluneční aktivity

Sluneční vesmírná observatoř SDO (Solar Dynamics Observatory) není tak stará, jako slavná SOHO, ale také už sleduje naši hvězdu po dobu celých sedmi let. Díky tomu se Sluncem zažila období nárůstu aktivity a také současný pokles. Podívejte se v klidu na tu nádheru sami a vzpomínejte, které velké skvrny si z minulosti vybavíte. A video je k dispozici i ultrarozlišení 4K.

Přípravy na start rakety Ariane 5

Často vídáme sestřihy z příprav raket a často si ani neuvědomíme, jakými procedurami musí rakety projít, než odstartují. Ve francouzské agentuře CNES se rozhodli nám to poněkud názorněji ukázat na příkladu příprav vlajkové lodi evropské kosmonautiky, raketě Ariane 5. Ačkoli popis je francouzsky, snadno z videa pochopíme základní činnosti, prováděné v posledních 24 hodinách před startem. Animace skutečně stojí za vidění.

Mars rover 2020 a jeho možná přistávací lokalita

Přiložené video se obrací k lokalitě, která se nyní zdá být hlavním favoritem pro přistání chystaného amerického vozítka, které by mělo navíc posbírat vzorky, jež by někdy v budoucnu měly být dovezeny na Zemi. Kromě videa zobrazujícího kráter Jezero vám doporučujeme také stránku NASA, kde si můžete na videu prohlédnout samotného robota pro rok 2020. A propos, videa zařadíme hned dvě. Podívejte se ještě na tzv. Mars Yard, neboli testovací plochu, kde se zkouší marsovská vozítka, respektive jejich hmotnostní makety v jakoby marsovském terénu. Všimněte si, jak rychle ve skutečnosti vozítko jezdí. Pozor, video je 360°, to znamená, že je na vás, kam se v něm budete zrovna dívat!

Kometa z nezvyklého pohledu a něco navíc

Při přípravách článků narazím na různá videa. Komentář je někdy neposlouchatelný a takové video pak většinou neprojde výběrem. Pak je to velká skupina nahrávek, které shrnují aktuální dění, nebo přípravy věcí budoucích. Často jsou ale dlouhé, nebo mám obavu, že by ve víru mnoha zajímavějších událostí zapadly. A pak se ve výběru uhnízdí video, které nemá žádný komentář a je nejméně kvalitní, jaké jste tu zřejmě doposud viděli. Je na něm jedna malá kometka, nyní docela známá 45P, ale je na něm také planetka Vesta a co je podstatné, je na něm i naše Země. Z toho plyne, že video bylo pořízeno z kosmické sondy a v tomto případě ze STEREO-A, která je nyní docela daleko od nás. Video má ale svou krásu a nemyslím tím ani tak verzi, umístěnou níže, jako spíš tu pod tímto odkazem.

Detaily Saturnových prstenců

Sonda Cassini sice letos v září u Saturnu končí, ale dělá nám velkou radost mnoha novými, dosud nespatřenými záběry. A máme se ještě na co těšit. Nyní vede její dráha blízko vnějším prstencům, ale později se podívá i více dovnitř. Na videu se zaměříme na detaily uvnitř dvou hlavních prstenců, označených písmeny A a B. V nich vidíme zhuštěniny, které souvisejí s většími objekty, nebo miniměsíčky, které svou gravitací ovlivňují okolní částice.

EVA jako na dlani

Nezvyklý pohled na výstup do volného kosmu, tedy Extra-vehicular Activity (EVA) nám nabízí další video. Nacházíme se na Mezinárodní vesmírné stanici a díváme se z helmy Francouze Thomase Pesqueta. Spolu s ním vystoupila do kosmu Američanka Shane Kimbrough. Práce jim šla od ruky a tak stihli i něco navíc. Vycházka skončila bez dvou minut po šesti hodinách.

PSLV vypustila 104 satelitů

Jasně, hlavním úkolem této rakety bylo venést jednu velkou družici, Cartosat-2, ale kromě ní se na palubu vměstnal rekordní počet dalších. Tři indické družice a 101 nanosatelitů z USA, Nizozemí, Izraele, Kazachstánu a Švýcarska. Nejvíce, celkem 88 satelitů, tvoří flotila společnosti Planet. Jde o družice o rozměrech 10×10×30 cm a každý den umožní nasnímat celou Zemi.

40 let kavkazského šestimetru

Большой телескоп азимутальный (Bolšoj Teleskop Azimutalnyj) je název dalekohledu, který byl zprovozněn v lednu 1976 v Zelenčuku na Kavkaze. V té době šlo o největší dalekohled světa, který překonal americký pětimetr (200 palcový dalekohled) na Mount Palomaru. Byly doby, kdy jsme k tomuto dalekohledu vzhlíželi s obdivem, ale ve světle některých problémů, které měl, a také toho, kde se nyní nachází optická astronomie, je jeho místo už jen v historických záznamech. Rusové jsou na něj ale hrdí a shrnují to v níže uvedeném videu.

Ukázka současných možností digitální techniky

Následující video vzniklo pomocí kamery Canon MH20f-SH a objektivu Sigma ART 20 mm. Řekněme si upřímně, že pokud půjde technika takto dopředu i v následujících desetiletích, bude zajímavé, jaké vybavení bude dostupné nejen amaterským astrofotografům, ale i běžným lidem, kteří nemají tak vysoké ambice. Nebo narazíme na fyzikální limity?




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »