Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: srpen 2012

Vesmírná videa: srpen 2012

Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Srpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.

Přistání Curiosity na Marsu

Těžko začít článek obsahující videa z dění na obloze a v kosmonautice a vynechat přistání marsovské vědecké laboratoře. V předchozích článcích k tomuto tématu se již nějaká videa odkazovala, takže se na ně můžete zpětně podívat. Pro dnešek jsme tedy vybrali dvě, která prostě nemohou chybět. Jedno z nich se opět vrací ke snímkům sestupové kamery. Ty jsou ale doplněny simulací a záběry z řídícího střediska, jakož i originálním zvukem.

Druhé video je úsměvné, ale ukazuje na skutečnou hrdost, kterou úspěšné přistání v Američanech vyvolalo. Parodie na řadu osob a rituálů během přistání je ve videoklipu hezky zpracována.

Airglow vysoko v atmosféře

Léto přineslo definitivní důkaz, že obloha v posledních měsících se nám ne náhodou zdá světlejší. Podařilo se dokonce pozorovat okem a zachytit fotograficky hlavní složku tohoto zvýšeného jasu oblohy - airglow. S tím jak vzrostla sluneční aktivita, vysoké vrstvy atmosféry světélkují. Z kosmické stanice to vypadá jako světlý zelenooranžový závoj a ze Země jako pohybující se pásy na hodně tmavé obloze, které na fotografiích mají zelené zbarvení. Video pořídil na slovenské hvězdárně Modrá Tomáš Maruška. Přepněte si na nejvyšší kvalitu!

Start Apolla 11

25. srpna 2012 nás opustil první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Mise Apollo byla nebezpečná záležitost a jen dokonalé sladění techniky s lidským umem mohl umožnit tak úžasnou záležitost, jakou bylo přistání lidí na Měsíci. Neil Armstrong bezpochyby svou rozhodností a klidem toto ovlivnil, když pomocí ručního řízení posunul místo přistání do bezpečné oblasti. Mise Apollo začínala vždy ohromující podívanou na burácející monstrum, raketu Saturn 5. Obří motory F-1 prvního stupně si můžete vychutnat ve zpomalených záběrech i s komentářem, co se dělo.

Země z Chang'E 2

Když 1. října 2010 odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'E 2, měla na sobě zabudovánu technologickou kameru, která zabírala správné vyklopení solárních panelů. Když pružiny odklopily panely a ty se ustálily do stálé polohy, natočila se sonda k Zemi a do záběru náhle vlezla velká zářivá koule. Když se pak expozice kamery upravila na jasná oblaka, spatřili jsme Zemi v celé kráse. Chang'E 2 poté pracovala na oběžné dráze Měsíce, odkud se jako vůbec první sonda vydala přímo od Měsíce do Lagrangeova bodu L2, který je 1,5 mil. km za Zemí směrem od Slunce. Odtud se v dubnu 2012 vydala na cestu k blízkozemní planetce (4179) Toutatis. Tu by měla potkat někdy v prosinci 2012 nebo v lednu 2013.

Země z ISS

Vysoko nad zemí, Mezinárodní vesmírná stanice poskytuje unikátní pozorovací místo naší rodné planety. Videa poskládaná z jednotlivých fotografií ohromují pohledy na města, oblaka, polární záře, blesky a další krásy viditelné jen z oběžné dráhy. Takové pohledy si kdysi představoval známý astronom Galileo Galilei: "Pokud byste mohli vidět osvětlenou Zemi z míst tak tmavých, jako je noc, potom by vám to připadalo mnohem úžasnější, než pohled na Měsíc."

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světélkování vzduchu, Vesmírná videa, ISS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »