Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: srpen 2012

Vesmírná videa: srpen 2012

Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESA
Srpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.

Přistání Curiosity na Marsu

Těžko začít článek obsahující videa z dění na obloze a v kosmonautice a vynechat přistání marsovské vědecké laboratoře. V předchozích článcích k tomuto tématu se již nějaká videa odkazovala, takže se na ně můžete zpětně podívat. Pro dnešek jsme tedy vybrali dvě, která prostě nemohou chybět. Jedno z nich se opět vrací ke snímkům sestupové kamery. Ty jsou ale doplněny simulací a záběry z řídícího střediska, jakož i originálním zvukem.

Druhé video je úsměvné, ale ukazuje na skutečnou hrdost, kterou úspěšné přistání v Američanech vyvolalo. Parodie na řadu osob a rituálů během přistání je ve videoklipu hezky zpracována.

Airglow vysoko v atmosféře

Léto přineslo definitivní důkaz, že obloha v posledních měsících se nám ne náhodou zdá světlejší. Podařilo se dokonce pozorovat okem a zachytit fotograficky hlavní složku tohoto zvýšeného jasu oblohy - airglow. S tím jak vzrostla sluneční aktivita, vysoké vrstvy atmosféry světélkují. Z kosmické stanice to vypadá jako světlý zelenooranžový závoj a ze Země jako pohybující se pásy na hodně tmavé obloze, které na fotografiích mají zelené zbarvení. Video pořídil na slovenské hvězdárně Modrá Tomáš Maruška. Přepněte si na nejvyšší kvalitu!

Start Apolla 11

25. srpna 2012 nás opustil první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce. Mise Apollo byla nebezpečná záležitost a jen dokonalé sladění techniky s lidským umem mohl umožnit tak úžasnou záležitost, jakou bylo přistání lidí na Měsíci. Neil Armstrong bezpochyby svou rozhodností a klidem toto ovlivnil, když pomocí ručního řízení posunul místo přistání do bezpečné oblasti. Mise Apollo začínala vždy ohromující podívanou na burácející monstrum, raketu Saturn 5. Obří motory F-1 prvního stupně si můžete vychutnat ve zpomalených záběrech i s komentářem, co se dělo.

Země z Chang'E 2

Když 1. října 2010 odstartovala k Měsíci čínská sonda Chang'E 2, měla na sobě zabudovánu technologickou kameru, která zabírala správné vyklopení solárních panelů. Když pružiny odklopily panely a ty se ustálily do stálé polohy, natočila se sonda k Zemi a do záběru náhle vlezla velká zářivá koule. Když se pak expozice kamery upravila na jasná oblaka, spatřili jsme Zemi v celé kráse. Chang'E 2 poté pracovala na oběžné dráze Měsíce, odkud se jako vůbec první sonda vydala přímo od Měsíce do Lagrangeova bodu L2, který je 1,5 mil. km za Zemí směrem od Slunce. Odtud se v dubnu 2012 vydala na cestu k blízkozemní planetce (4179) Toutatis. Tu by měla potkat někdy v prosinci 2012 nebo v lednu 2013.

Země z ISS

Vysoko nad zemí, Mezinárodní vesmírná stanice poskytuje unikátní pozorovací místo naší rodné planety. Videa poskládaná z jednotlivých fotografií ohromují pohledy na města, oblaka, polární záře, blesky a další krásy viditelné jen z oběžné dráhy. Takové pohledy si kdysi představoval známý astronom Galileo Galilei: "Pokud byste mohli vidět osvětlenou Zemi z míst tak tmavých, jako je noc, potom by vám to připadalo mnohem úžasnější, než pohled na Měsíc."

Odkazy na videa pro vás připravuje Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světélkování vzduchu, Vesmírná videa, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »