Více astronomických akcí a pomůcek pro zrakově postižené

Podpora je zamířena na multidisciplinární „vzdělávání zrakově postižených v přírodních vědách, zejména v astronomii a oborech souvisejících“. Projekt by měl přispět nejen konkrétními akcemi a pomůckami jednotlivcům se zrakovým hendikepem, ale i různými intelektuálními výstupy v rámci diskurzů souvisejících nejenom s moderním astronomickým vzděláváním:

Tvorba hmatových vzdělávacích pomůcek

Je třeba poznamenat, že skupina již dnes má možnost zhotovovat hmatové pomůcky prostřednictvím relativně mocného arzenálu dílny jednoho z členů skupiny, jež obsahuje 7 stolních FFF a 2 fotopolymerizační 3D tiskárny, CNC router, několik 3D skenerů, … Avšak tato výbava je používána k mnoha jiným účelům než primárně přírodovědně vzdělávacím. Po několika letech provozu, kdy bylo protisknuto více než půl tuny materiálu (převážně pro účely vzdělávání zrakově postižených), některé stroje jsou na pokraji životnosti.

Z příspěvku bude pořízena jedna stolní 3D tiskárna, několik desítek kilogramů materiálu pro FFF/FDM 3D tisk, přibližně 10 kg materiálu pro fotopolymerizační 3D tisk, případně budou pokryty další související náklady.

V průběhu roku 2021 by mělo vzniknout několik desítek hmatových pomůcek, které k různým speciálním programům budou přiměřeně rozmnoženy. Každá hmatová pomůcka bude hlavně „hmatovým“ vyjádřením astronomického či kosmonautického objektu tak, jak se jeví. Slovo „jeví“ přitom volím záměrně, protože se zaměříme na to astronomické a kosmonautické, co lze nějak pozorovat, popsat, změřit, … a vyjádřit zprostředkovaně skrze autorovi (s větším či menším podílem algoritmizace) hmatové (resp. v širším pojetí systémově somatosenzorické) interpretace, které se mohou opírat o obecně – zpravidla tradiční –  přijaté praktiky haptizace (řec. hapto – dotýkat; postupy, jak vyjádřit informaci způsobem dostupným pro hmatové vnímání); nechtějí však jimi být svazovány, neboť například pokroky v technice dosavadní praktiky překračují a vytváří prostor pro zkoumání nových cest. Příkladem mohou být fotopolymerizační techniky 3D tisku, jež sice skýtají dosud nevyužité možnosti pro zrakově postižené, na druhou stranu při neuváženém použití znamenají dokonce zdravotní rizika. Digitální podoba pomůcek bude dána libovůli kyberkultuře k další variabilitě a existenci mnoha různých verzí, některé pomůcky budou vznikat s příklonem ke generativnímu designu, což samo o sobě nabádá k oborově zaměřeným diskurzům nad principy, významy, dopady, … nových médií (např. L. Manoviche a dalších teoretiků nových médií).

Mnoho pomůcek bude vznikat za asistence těch zrakově postižných, kteří se budou chtít seznámit s procesem 3D tisku – viz níže 3D tiskárny a lidé se zrakovým postižením. Budeme tak mít možnost získat zpětnou vazbu dříve, než se pomůcka dostane k praktickému užití – byť se počítá s její budoucí variabilitou, bude jistě dobré, když základní digitální dílo se do kyberprostoru dostane v co „nejpokročilejší“ podobě.

Tvorba a realizace astronomických vzdělávacích akci

V Odborné skupině pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku se shledali dva členové, kteří mají praktické zkušenosti s nemalým zájmem komunity zrakově postižených o vzdělávací akce zaměřené na astronomii, kosmonautiku a blízké obory. Vypovídají o tom mnohé již realizované přednášky a workshopy na půdě konference Agora, Střediska Teiresiás MU, odboček SONS, Hvězdárny a planetária Brno, INSPO, …

Ve skupině jsme si vědomi toho, že tento zájem je zapotřebí kultivovat. Proto i zmíněná tvorba pomůcek bude z části mířit do tematicky zaměřených vzdělávacích, zejména populárně-naučných workshopů, přednášek, seminářů, … pro zrakově postižené.

Avšak nejen pomůcky je zapotřebí zajišťovat. Kvalita „veřejného“ programu určeného osobám se zrakovým postižením závisí především na:

• Lektorovi, který by měl znát nejen prezentované téma, ale také se očekává, že je zdatný řečník. Je vhodné, když má přehled v problematice zrakového hendikepu – nicméně se neočekává, že v této oblasti je specialistou, avšak měl by být schopen přijmout doporučení, týkající se specifik zrakového hendikepu.
• Vybavenosti pomůckami. Nemusí se jednat jen o zmiňované hmatové pomůcky, ale v různých případech se může objevit potřeba jiných pomůcek: hmatová grafika, texty v Braillově bodovém písmu, … Program by měl být tak připraven, aby uvažoval vhodné pomůcky.
• Připravenosti programu, který by měl stavět na vhodně zvolených prostředcích. Vhodné je program si předem vyzkoušet.
• Souvisejícím servisu a pomoci – sice nabízíme, ale nevnucujeme. Využití pomoci je na účastníkovi (může mít s sebou asistenta, je možné že prostředí dobře zná, …): doprovod na akci a z akce, informace o důležitých místech (šatna, toaleta, vstupy, výstupy, sedadla, zajímavosti atd.), bezpečnost (pozor na předměty, které nejsou v poli slepecké hole – věšáky, teleskopy, …, přístroje s převodovým ústrojím atd.), doprovod na místo (sedadlo, židli, …, dobré je sdělit, jaké existují možnosti), doprovod ven.

Akce budou probíhat alespoň jedenkrát měsíčně. To je rozumný cíl, byť dosavadní praxe ukazuje zájem větší. Lze předpokládat, že fyzickým setkáním budou bránit protiepidemická opatření – v takovém případě se zaměříme na realizaci v kombinaci s online prostředky.

3D tiskárny a lidé se zrakovým postižením

Bez ostychu můžeme tvrdit, že využitím 3D tisku pro vzdělávání osob se zrakovým postižením se svými zkušenostmi řadíme mezi nejaktivnější minimálně v Česku. Je proto naprosto přirozené, když se na nás obrací lidé se zrakovým hendikepem s dotazy na doporučení vhodné 3D tiskárny.

Odpovědět na otázku, která 3D tiskárna je pro toho či onoho zrakově hendikepovaného zájemce více či měně vhodná, popřípadě nevhodná, nemusí být jednoduché. Vždyť v současnosti je na trhu několik desítek různých technologií pro aditivní výrobu. Nemálo různých výrobců a dodavatelů s někdy agresivnějším marketingem přehlednosti také nepřidává. Natožpak aby se neznalý zájemce orientoval v tom, zda ten či onen robot je dostatečně přístupný, bezpečný, uživatelsky přívětivý, … Pro nevidomého uživatele výběr 3D tiskárny může být strastiplnou cestou vedoucí ke koupi stroje, který v lepším případě bude nečině ležet někde ve skříni, v horším případě způsobí nepříjemné zranění.

Když už ty 3D tiskárny máme, využijeme je také k neastronomickému poslání. Umožníme zrakově hendikepovaným zájemcům s 3D tiskem se seznámit dřív, než se definitivně rozhodnou, jestli si 3D tiskárnu pořídí. Je nakonec možné, že k 3D výtisku zvolí cestu jinou.

IEDA

Přes Středisko Teiresiás MU budeme moci naše poznatky získané z uvedených projektů promítnout do mezinárodního projektu Inkluzivní vzdělávání: zajištění účasti osob se zdravotním postižením na neformálním vzdělávání dospělých (IEDA). Doufáme, že tak našimi snahami přispějeme k pokrokům ve vzdělávání zrakově postižných, ve vývoji asistivních technologií, v rozvoji přístupnosti, … nejen různými teoretickými výstupy, ale také konkrétními přínosy pro hendikepované zájemce o astronomii a kosmonautiku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Odborná skupina pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku