Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomie a kosmonautika bez bariér
Petr Dušek Vytisknout článek

Astronomie a kosmonautika bez bariér

Logo: Astronomie a kosmonautika bez bariér
Autor: Petr Sobotka

V rámci České astronomické společnosti vzniká nová odborná skupina, jejíž činnost bude zaměřena na přiblížení a zpřístupnění astronomie a kosmonautiky hendikepovaným osobám. Zpočátku především osobám slabozrakým a nevidomým, ale postupně i zájemcům s dalšími postiženími, pro které je běžné získávání informací ztížené nebo omezené.

Členové Odborné skupiny pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku se plánují systematicky zabývat smyslovou, fyzickou a jinou dostupností astronomie a kosmonautiky pro všechny zájemce z řad veřejnosti bez rozdílů, a to formou přednášek, astronomických pozorování a dalších vhodných popularizačních a vzdělávacích formátů. Včetně využití hmatových třírozměrných modelů, pomocí kterých představí především zrakově hendikepovaným lidem přednášená témata nebo pozorované vesmírné objekty.

Další významnou oblastí činnosti nově vzniklé odborné skupiny bude i pomoc a spolupráce s odpovědnými pracovníky hvězdáren, planetárií, muzeí, či dalších vzdělávacích institucí při zpřístupňování astronomie a kosmonautiky všem lidem bez rozdílu. Tedy nejenom lidem zdravým, ale i zájemcům nevidomým a slabozrakým, neslyšícím a nedoslýchavým, s pohybovým hendikepem, případně jinak postiženým. A to včetně odbourávání fyzických nebo sociálních bariér u dospělých i mladších zájemců o astronomii, kosmonautiku a s nimi spojené další vědní a technické obory.

Pozorování večerní oblohy pro zrakově postižené, Hvězdárna a planetárium Brno, 17. 5. 2019 Autor: Radek Pavlíček
Pozorování večerní oblohy pro zrakově postižené, Hvězdárna a planetárium Brno, 17. 5. 2019
Autor: Radek Pavlíček
Vznik Odborné skupiny pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku schválil Výkonný výbor České astronomické společnosti na svém zasedání ve středu 16. září 2020 a jejím vedením pověřil pana Petra Duška z Adamova, jenž se problematikou přístupnosti moderních vědních oborů hendikepovaným spoluobčanům zabývá již více než dvě desítky let.

Činnost skupiny se bude opírat o znalosti a zkušenosti svých členů, kteří jsou odborníky v oblastech astronomie, kosmonautiky, vzdělávání, asistivních technologií (pomůcek a technologií, které pomáhají zlepšit fyzické nebo duševní funkce osobám, které mají tyto funkce z různých důvodů sníženy), nebo odborných služeb v přístupnosti poskytovaných hendikepovaným. Činnost skupiny také volně navazuje na aktivity projektu Kvalitní inkluzivní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základní a střední škole.

Dohodnutá nebo rozjednaná je již spolupráce odborné skupiny s několika významnými organizacemi pracujícími s hendikepovanými lidmi, jako je například Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), Teiresiás - Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity v Brně, ELSA - Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami Českého vysokého učení technického v Praze, nebo Nadační fond Českého rozhlasu Světluška.

Členové odborné skupiny vyzývají ke spolupráci na přiblížení krás astronomie a kosmonautiky našim hendikepovaným spoluobčanům i další kolegy, členy České astronomické společnosti, i zájemce z řad veřejnosti.

Kontaktní údaje Odborné skupiny pro bezbariérovou astronomii a kosmonautiku:

Petr Dušek (předseda skupiny): petr.dusek@nesmir.cz, telefon 608 442 014
Milan Halousek: milan@halousek.eu
Petr Sobotka: sobotka@astro.cz

Webové stránky: www.nesmir.cz




O autorovi

Petr Dušek

Přibližně dvacet let se zabývá speciálním astronomickým vzděláváním – zejména hvězdářstvím lidí se zrakovým postižením. V současnosti také zkoumá bariéry, které během astronomického vzdělávání mohou vznikat i jinak hendikepovaným.

Tvorba hmatových pomůcek pro nevidomé Petra dovedla k zájmu o využití 3D tisku v komunitě zrakově postižených. Proto nemalou část svého života věnuje 3D tiskařské tvorbě, navrhování třírozměrných modelů, realizaci kurzů o 3D tisku či o digitálním modelování. Na Pellicově ulici v Brně si spravuje 3D tiskařský ateliér.

Petr několik let byl pozorovatelem meteorů v Astronomickém ústavu AV ČR; přestože toto zaměstnání považuje úžasné, do budoucna zvolil cestu softwarovou vývojařinou – kvalitařinou, bezpečností. Dnes primárně pracuje pro webstudio sdíleného pracoviště Institutu biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, sporadicky – na volné noze – je najímán pro témata bezpečnosti ICT.

Štítky: Bez bariér


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »