Úvodní strana > Články > Multimédia > VIDEO: Dobré vědět - Jak vážíme planety (a kosmonauty)?

24.10.2019 06:16 Jiří Dobrý Vytisknout článek

VIDEO: Dobré vědět - Jak vážíme planety (a kosmonauty)?

Venuše 26. 2. 1979 ze sondy Pioneer Venus Orbiter
Autor: NASA

Na příkladu Pluta si ukážeme, jak trnitá je někdy cesta k tomu, než se dovíme, jakou hmotnost mají objekty na druhém konci Sluneční soustavy. Kdyby mělo Pluto takovou hmotnost, jakou jsme mu předpověděli před sto lety, možná by nikoho ani nenapadlo konfrontovat jeho status plnohodnotné planety.

Pořad Dobré vědět, který vzniká na oboru Multimediální techniky na Ústavu fyziky Slezské univerzity v Opavě, každý týden přináší buď nějakou zajímavost z vědy nebo ukazuje problém tak, aby jej pochopil i laik. Týká se zejména výzkumu vesmíru, ale také se věnuje technice a budoucnosti lidstva.

námět a scénář: Jiří Dobrý
kamera a střih: Jiří Malík
odborná konzultace: Martin Petrásek

O autorovi

Jiří Dobrý

Student Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Další články autora (20)

Související fotografie

Krátké novinky

08.04.2026 14:40 Martin Gembec

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

09.02.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2026

V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11.2.) pořádají astronomky Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Chat s astronomkou.

03.02.2026 10:30 Martin Gembec

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

19.01.2026 20:05 Martin Gembec

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

18.01.2026 22:15 Martin Gembec

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.

více novinek »

Související

22.02.2025 06:59 Petr Sobotka

Sledujte na obloze všechny planety

Naskýtá se ne zcela obvyklá příležitost. Pokud budete chtít spatřit všechny planety naší Sluneční soustavy v průběhu pouhé jedné až dvou hodin, bude právě pondělí 24. února 2025 večer tím správným dnem. Navíc tuto možnost dostanete ve velice zajímavém pozorovacím čase, krátce po západu Slunce. S lepší orientací může pomoci připojený obrázek, v němž naleznete večerní pozice všech sedmi oběžnic.

30.03.2023 06:47 Jan Herzig

Jaké počasí panuje na vnějších planetách?

Hubbleův dalekohled během celé doby své činnosti v určitých časových odstupech pravidelně pozoruje všechny vnější planety Sluneční soustavy. V současné době je tento teleskop naší jedinou šancí, jak mapovat proměny atmosfér plynných planet v průběhu času. Zvláště nenahraditelný je v tomto ohledu v případě Saturnu, Uranu a Neptunu, jelikož žádnou z těchto planet teď nezkoumá aktivní sonda. Nedávno nadešel čas pro další fotografování Jupiteru a Uranu. V tomto článku se podrobněji podíváme na čtyři snímky těchto plynných obrů.

06.12.2016 21:26 Marcel Bělík

ČAM za listopad 2016: Planety

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2016 obdržel snímek „Planety“, jehož autorem je Pavel Prokop. Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie, které se konalo v Praze, je planet již pouze osm. Ne že by se Pluto, které bylo tehdy ze „škatulky“ planety vyřazeno, ztratilo z oblohy, jeho parametry se však již nevešly do nové definice pojmu „planeta“. Škoda, řekneme si možná, ovšem jen letmý pohled do historie nás přivede na skutečnosti úplně jiné.

20.01.2016 12:08 Martin Adamovský

Vychází hudebně-astronomické album klavíristy Matěje Benka

Právě dnes, 20. ledna 2016, bude pokřtěno velmi nezvyklé hudební album klavíristy Matěje Benka. Může se zdát, že taková zpráva na zpravodajský astronomický server vůbec nepatří, ale opak je pravdou. Album "Planety" je totiž ryze astronomicko-hudebním projektem pro širokou veřejnost, zejména pak pro děti. V jednoduchosti se v albu "Planety" můžeme zaposlouchat do kreativního vyprávění o každém vesmírném tělesu, přičemž každému z nich propůjčil hlas jiný zpěvák. A o tom, že jde o opravdu zajímavý projekt, hovoří i fakt, že se na něm podíleli naši přední hudebníci, například Richard Müller, Michael Kocáb či Dan Bárta.

30.12.2015 09:00 Martin Gembec

Merkur otevřel okno viditelnosti všech planet

Na večerní oblohu se vyhoupla planeta Merkur a protože je to obvykle nejhůře viditelná planeta, s ohledem na její blízkost zářícímu Slunci, nabízí nám možnost spatřit během noci všechny planety Sluneční soustavy. Po setmění se totiž dají spatřit také Neptun a Uran a nejlepší podívanou nabízí ranní obloha, kde najdeme jasné planety Jupiter, Mars, Venuši a Saturn.

Další články »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »