Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Průvodce Astronomickým ústavem AV ČR
redakce Vytisknout článek

Video: Průvodce Astronomickým ústavem AV ČR

Video: Astronomický ústav AV ČR. Autor: ČAS.
Video: Astronomický ústav AV ČR.
Autor: ČAS.
Astronomický ústav AV ČR má dvě působiště - v Praze na Spořilově a v Ondřejově. Jaký výzkum na obou pracovištích probíhá? Co všechno ústav ukrývá a nabízí? A kdy jej můžete navštívit a vše si prohlédnout? Nejen na tyto otázky vám zodpoví zbrusu nové video o Astronomickém ústavu. Pořadem provází Pavel Suchan.

Prostřednictvím video-exkurze, jejímž průvodcem je známý popularizátor astronomie Pavel Suchan, nahlédneme do několika nejzajímavějších míst Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Video nás zavede nejprve do pražského pracoviště na Spořilově, kde mimo jiné najdeme i současného ředitele institutu, Doc. RNDr. Vladímíra Karase, DrSc. Ještě než Spořilov opustíme, poví nám více o tvorbě hvězd pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů, Mgr. Richard Wünch, Ph. D.

V malebném kraji vysoko nad Posázavím zavítáme do komplexu observatoře Astronomického ústavu v Ondřejově. Nejprve na krátko zabrousíme do historie, představíme si historické centrum institutu a ukážeme místa, která můžete navštívit při dnech otevřených dveří nebo v době exkurzí. Poté nás ale čeká návštěva dalšího ze čtyř oddělení ústavu. Půjde o Sluneční oddělení a v rámci jeho činnosti nás seznámí jeho vedoucí, RNDr. Michal Sobotka, DrSc., zejména s pozorováním slunečních skvrn.

Přemístíme se na radarovou louku, kde můžete především na jaře a v létě při procházkách obdivovat velké radioteleskopy. Naslouchají radiovému záření Slunce i za zataženého počasí. Kousek od radarové louky ovšem probíhá – na střeše tzv. Kosmické budovy – mnohem zevrubnější pozorování. Pomocí celooblohových kamer se tu zachytávají jasné meteory, tzv. bolidy. Více o Oddělení meziplanetární hmoty a jeho úspěších nám poví jeho vedoucí, RNDr. Pavel Spurný, CSc. Až jednou nejvyšší patra budovy navštívíte, budete moci si mimo jiné prohlédnout unikátní výstavu.

Poslední zastávkou je pak při cestě okolo 10m radioteleskopu nejznámější ondřejovský gigant – dvoumetrový Perkův dalekohled. Obří dalekohled je obsluhován pracovníky Stelárního oddělení ústavu, jehož vedoucí RNDr. Miroslav Šlechta, CSc., nás zasvětí do známých i méně známých konstrukčních zajímavostí tohoto obdivuhodného přístroje, největšího v České republice.

Pochopitelně video neukazuje zdaleka vše, co můžete zejména na ondřejovském pracovišti Astronomického ústavu při své návštěvě spatřit. Neváhejte proto a zavítejte do Ondřejova, ať už v rámci pravidelných exkurzí každoročně zejména o víkendech od května do září, nebo při příležitosti Dní otevřených dveří, které se pořádají každý rok v květnu. Letos se na ně můžete těšit ve dnech 16. – 18. května 2014. Více naleznete na www.asu.cas.cz nebo na facebookovém portálu www.facebook.com/AstronomickyUstav. Těšíme se na vaši návštěvu!

Video: Výzkum vesmíru v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:
Vyšší kvalita (HD, 1280p, H.264, 275 MB)
Nižší kvalita (640p, H.264, 67 MB)

Související videa (odkazy na Youtube):
[1] Stelární oddělení AsÚ AV ČR
[2] Sluneční oddělení AsÚ AV ČR
[3] Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR
[4] Oddělení galaxií a planetárních systémů AsÚ AV ČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »