Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Video: Průvodce Astronomickým ústavem AV ČR
redakce Vytisknout článek

Video: Průvodce Astronomickým ústavem AV ČR

Video: Astronomický ústav AV ČR. Autor: ČAS.
Video: Astronomický ústav AV ČR.
Autor: ČAS.
Astronomický ústav AV ČR má dvě působiště - v Praze na Spořilově a v Ondřejově. Jaký výzkum na obou pracovištích probíhá? Co všechno ústav ukrývá a nabízí? A kdy jej můžete navštívit a vše si prohlédnout? Nejen na tyto otázky vám zodpoví zbrusu nové video o Astronomickém ústavu. Pořadem provází Pavel Suchan.

Prostřednictvím video-exkurze, jejímž průvodcem je známý popularizátor astronomie Pavel Suchan, nahlédneme do několika nejzajímavějších míst Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Video nás zavede nejprve do pražského pracoviště na Spořilově, kde mimo jiné najdeme i současného ředitele institutu, Doc. RNDr. Vladímíra Karase, DrSc. Ještě než Spořilov opustíme, poví nám více o tvorbě hvězd pracovník Oddělení galaxií a planetárních systémů, Mgr. Richard Wünch, Ph. D.

V malebném kraji vysoko nad Posázavím zavítáme do komplexu observatoře Astronomického ústavu v Ondřejově. Nejprve na krátko zabrousíme do historie, představíme si historické centrum institutu a ukážeme místa, která můžete navštívit při dnech otevřených dveří nebo v době exkurzí. Poté nás ale čeká návštěva dalšího ze čtyř oddělení ústavu. Půjde o Sluneční oddělení a v rámci jeho činnosti nás seznámí jeho vedoucí, RNDr. Michal Sobotka, DrSc., zejména s pozorováním slunečních skvrn.

Přemístíme se na radarovou louku, kde můžete především na jaře a v létě při procházkách obdivovat velké radioteleskopy. Naslouchají radiovému záření Slunce i za zataženého počasí. Kousek od radarové louky ovšem probíhá – na střeše tzv. Kosmické budovy – mnohem zevrubnější pozorování. Pomocí celooblohových kamer se tu zachytávají jasné meteory, tzv. bolidy. Více o Oddělení meziplanetární hmoty a jeho úspěších nám poví jeho vedoucí, RNDr. Pavel Spurný, CSc. Až jednou nejvyšší patra budovy navštívíte, budete moci si mimo jiné prohlédnout unikátní výstavu.

Poslední zastávkou je pak při cestě okolo 10m radioteleskopu nejznámější ondřejovský gigant – dvoumetrový Perkův dalekohled. Obří dalekohled je obsluhován pracovníky Stelárního oddělení ústavu, jehož vedoucí RNDr. Miroslav Šlechta, CSc., nás zasvětí do známých i méně známých konstrukčních zajímavostí tohoto obdivuhodného přístroje, největšího v České republice.

Pochopitelně video neukazuje zdaleka vše, co můžete zejména na ondřejovském pracovišti Astronomického ústavu při své návštěvě spatřit. Neváhejte proto a zavítejte do Ondřejova, ať už v rámci pravidelných exkurzí každoročně zejména o víkendech od května do září, nebo při příležitosti Dní otevřených dveří, které se pořádají každý rok v květnu. Letos se na ně můžete těšit ve dnech 16. – 18. května 2014. Více naleznete na www.asu.cas.cz nebo na facebookovém portálu www.facebook.com/AstronomickyUstav. Těšíme se na vaši návštěvu!

Video: Výzkum vesmíru v Astronomickém ústavu AV ČR

Video ke stažení:
Vyšší kvalita (HD, 1280p, H.264, 275 MB)
Nižší kvalita (640p, H.264, 67 MB)

Související videa (odkazy na Youtube):
[1] Stelární oddělení AsÚ AV ČR
[2] Sluneční oddělení AsÚ AV ČR
[3] Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR
[4] Oddělení galaxií a planetárních systémů AsÚ AV ČR




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »