Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vladimír Remek a Dušan Majer na vlnách Hvězdárny a planetária Brno

Vladimír Remek a Dušan Majer na vlnách Hvězdárny a planetária Brno

V první dny roku 2022 odvysílá Hvězdárna a planetárium Brno speciály s Vladimírem Remkem a Dušanem Majerem.

Pořad Sedmikrásky on-line, který můžete sledovat na YouTube nebo Facebook Hvězdárny a planetária Brno, se již dva roky poohlíží po hvězdách nejen na brněnském nebi.
 
Odkazuje na legendární písničku Sedmikrásky nad Brnem, která se zrodila v roce 1955. Tehdy v květnu zazvonil společensky unavený Josef Kainar ve 4 hodiny ráno na byt rodiny Bromových na ulici Kotlářská. Náhoda tomu chtěla, že paní Bromová básníka nevyhodila a on tak měl možnost Gustavu Bromovi zahrát na kytaru melodii a zazpívat legendární text, které zná celá republika.
 
2. ledna od 20.00: Vladimír Remek o sedmikráskách na nebi
 
Jak vypadají „sedmikrásky“ na nebi, když se v kosmické lodi vznesete do vesmíru a oprostíte se od pozemské atmosféry? Řada nebeských jevů se začne odehrávat pod vámi, kolem vás, ve vás samotných… nebo nad vámi, ale v jiné podobě. O zkušenosti, kterou zažil jen málo kdo, si budeme vykládat s Vladimírem Remkem, jediným československým kosmonautem a velkým přítelem Hvězdárny a planetária Brno.
 
Vladimír Remek je 87. kosmonautem světa, prvním z jiné země než Sovětského svazu nebo USA. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k „prvnímu evropskému kosmonautovi“. Do kosmu letěl v rámci programu Interkosmos, když Sovětský svaz nabídl členským státům programu návštěvu jejich kosmonauta na sovětské vesmírné stanici. Ke svému letu na stanici Saljut 6 vzlétl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28, ve vesmíru prožil 7 dní, 22 hodin a 17 minut.
 
Rozhovor s Vladimírem Remkem na YouTube od 2. ledna od 20.00
 
135885.jpg
6. ledna od 18.00: Dušan Majer a kosmonautické aktuality
 
Ani poslední čtvrtletí roku 2021 nepřineslo fanouškům kosmonautiky nudu. Zažili jsme třeba natáčení ruského filmu na Mezinárodní kosmické stanici a Spojené státy vypustily hned dvě sondy k planetkám. Prosinec pak celému roku nasadil onu pověstnou třešničku.
Dušan je šéfredaktorem úspěšného českého blogu o kosmonautice – kosmonautix.cz, který byl v roce 2012 na přehlídce AFO označen za nejlepší Blog popularizující vědu. Je také autorem pořadu Vesmírné zprávy a Vesmírná technika.
 
Na přednášku 6. ledna od 18.00 můžete přijít rovnou do digitária Hvězdárny a planetária Brno.
 
Přidat se můžete i na dálku – opět 6. ledna od 18.00 na YouTube nebo Facebook.
 
 




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »