Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vydejte se blíže ke hvězdám

Vydejte se blíže ke hvězdám

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí výpravné představení Blíže ke hvězdám. Autory scénáře, kameramany a režiséry jsou Pavel Gabzdyl a Pavel Karas. Autorskou hudbu složil Roman Kašník. Text namluvil Richard Krajčo.

Před více než stoletím, když Jan Neruda psal Písně kosmické, odhlížel každou chvíli od svého kalamáře a papíru a zasněně se díval na oblohu. Nebe poseté třpytivými hvězdami jej naplňovalo inspirací i optimismem – tak jako stovky generací před ním… a ještě pár po něm. Jak je to ale dnes? Při pohledu na špinavou mlhu, která se rozprostírá nad všemi velkými městy od Los Angeles až po Peking? Rozplizlá kaše naoranžovělé barvy nás odřízla od tmy a zakryla náš výhled do vesmíru.

Obdivovatelé krás noční oblohy a astronomové pátrající po těch největších tajemstvích vesmíru se tak musí za temnou oblohou vydat na nehostinná, těžko dostupná a opuštěná místa. A právě o takových místech vypráví Blíže ke hvězdám, autorské představení Pavla Gabzdyla a Pavla Karase – pracovníků Hvězdárny a planetária Brno. Pořadu propůjčil svůj jedinečný sametový hlas Richard Krajčo ze skupiny Kryštof.

066089.jpg

„Po několika měsících příprav vytvořili naši pracovníci vlastní, původní představení. A ne jen tak ledajaké. Zažijete v něm pohledy na oblohu z těch nejtmavších a nejodlehlejších míst na naší planetě. Pohledy, pro které byste museli cestovat tisíce kilometrů a překonat řadu překážek.  Jde o představení, které ukazuje, o co pod světlou městskou oblohou každou noc přicházíme,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Kvůli představení bylo nezbytné navštívit řadu míst a využít náročné technologie, jejíž vývoj je teprve v plenkách. Vůbec nejvíc materiálu autoři pořídili na Kanárských ostrovech. Toto souostroví je sice známé jako populární turistická destinace s četnými přepychovými hotelovými středisky, představuje ale také úžasnou lokalitu pro pozorování hvězd.

Nachází se zde jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě a dají se odtud na vlastní oči vidět objekty, které jsou oknem do vzdálených končin vesmíru. To proto, že vzhledem ke své geografické poloze Kanárské ostrovy nejsou dotčeny světelným smogem, který se rozprostírá nad celou Evropou (a nad většinou civilizovaného světa). Součástí dokumentu Blíže ke hvězdám jsou také původní časosběrné záběry z řady všedních i  nevšedních míst – z Paříže, Pálavy, Podkrkonoší,  hudebního festivalu Colours of Ostrava i z bezprostředního okolí brněnské hvězdárny.

066087.jpg

„V představení Blíže ke hvězdám jsme chtěli divákům ukázat nejen umělou oblohu našeho digitária, ale především reálné záběry hvězdného nebe. A to jak z měst, ve kterých většina z nás žije, tak i z naprosto odlehlých končin. Součástí představení jsou proto i dechberoucí  záběry noční oblohy z Cookových ostrovů nebo z Chile, které pořídil Petr Horálek, jehož snímky se řadí mezi světovou špičku,“ prozradil Pavel Gabzdyl, spoluautor představení.

O komplikovanosti produkce svědčí i tato statistika: 28 nocí, 137 litrů kávy, 16 lokalit, 458 621 snímků, 3 fotografové, 12 566 kilometrů, 4 metropole, 2146 minut videa, 3 vysoké pece, 8 observatoří, 9 verzí scénáře, 56 kg vybavení, 50 terabajtů dat, 40 letenek, 18 svítání, 6 kamer, 2 396 metrů převýšení, 4 250 hodin práce, 0 bouřek, 64 589 hvězd, 27 počítačů, 2 premiéry. 

066088.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Fulldome


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »