Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vydejte se blíže ke hvězdám

Vydejte se blíže ke hvězdám

Hvězdárna a planetárium Brno uvádí výpravné představení Blíže ke hvězdám. Autory scénáře, kameramany a režiséry jsou Pavel Gabzdyl a Pavel Karas. Autorskou hudbu složil Roman Kašník. Text namluvil Richard Krajčo.

Před více než stoletím, když Jan Neruda psal Písně kosmické, odhlížel každou chvíli od svého kalamáře a papíru a zasněně se díval na oblohu. Nebe poseté třpytivými hvězdami jej naplňovalo inspirací i optimismem – tak jako stovky generací před ním… a ještě pár po něm. Jak je to ale dnes? Při pohledu na špinavou mlhu, která se rozprostírá nad všemi velkými městy od Los Angeles až po Peking? Rozplizlá kaše naoranžovělé barvy nás odřízla od tmy a zakryla náš výhled do vesmíru.

Obdivovatelé krás noční oblohy a astronomové pátrající po těch největších tajemstvích vesmíru se tak musí za temnou oblohou vydat na nehostinná, těžko dostupná a opuštěná místa. A právě o takových místech vypráví Blíže ke hvězdám, autorské představení Pavla Gabzdyla a Pavla Karase – pracovníků Hvězdárny a planetária Brno. Pořadu propůjčil svůj jedinečný sametový hlas Richard Krajčo ze skupiny Kryštof.

066089.jpg

„Po několika měsících příprav vytvořili naši pracovníci vlastní, původní představení. A ne jen tak ledajaké. Zažijete v něm pohledy na oblohu z těch nejtmavších a nejodlehlejších míst na naší planetě. Pohledy, pro které byste museli cestovat tisíce kilometrů a překonat řadu překážek.  Jde o představení, které ukazuje, o co pod světlou městskou oblohou každou noc přicházíme,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Kvůli představení bylo nezbytné navštívit řadu míst a využít náročné technologie, jejíž vývoj je teprve v plenkách. Vůbec nejvíc materiálu autoři pořídili na Kanárských ostrovech. Toto souostroví je sice známé jako populární turistická destinace s četnými přepychovými hotelovými středisky, představuje ale také úžasnou lokalitu pro pozorování hvězd.

Nachází se zde jedny z nejvýkonnějších dalekohledů na světě a dají se odtud na vlastní oči vidět objekty, které jsou oknem do vzdálených končin vesmíru. To proto, že vzhledem ke své geografické poloze Kanárské ostrovy nejsou dotčeny světelným smogem, který se rozprostírá nad celou Evropou (a nad většinou civilizovaného světa). Součástí dokumentu Blíže ke hvězdám jsou také původní časosběrné záběry z řady všedních i  nevšedních míst – z Paříže, Pálavy, Podkrkonoší,  hudebního festivalu Colours of Ostrava i z bezprostředního okolí brněnské hvězdárny.

066087.jpg

„V představení Blíže ke hvězdám jsme chtěli divákům ukázat nejen umělou oblohu našeho digitária, ale především reálné záběry hvězdného nebe. A to jak z měst, ve kterých většina z nás žije, tak i z naprosto odlehlých končin. Součástí představení jsou proto i dechberoucí  záběry noční oblohy z Cookových ostrovů nebo z Chile, které pořídil Petr Horálek, jehož snímky se řadí mezi světovou špičku,“ prozradil Pavel Gabzdyl, spoluautor představení.

O komplikovanosti produkce svědčí i tato statistika: 28 nocí, 137 litrů kávy, 16 lokalit, 458 621 snímků, 3 fotografové, 12 566 kilometrů, 4 metropole, 2146 minut videa, 3 vysoké pece, 8 observatoří, 9 verzí scénáře, 56 kg vybavení, 50 terabajtů dat, 40 letenek, 18 svítání, 6 kamer, 2 396 metrů převýšení, 4 250 hodin práce, 0 bouřek, 64 589 hvězd, 27 počítačů, 2 premiéry. 

066088.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Fulldome


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »