Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Začíná vesmírná soutěž. Hlavní cenou je návštěva slavného Hvězdného městečka

Začíná vesmírná soutěž. Hlavní cenou je návštěva slavného Hvězdného městečka

Soutěž Vesmír nás spojuje.
Autor: ČKK.

10. května 2018 byla zahájena česko-ruská soutěž pro studenty základních a středních škol s názvem Vesmír nás spojuje. Hlavní cenou je exkurze do Hvězdného městečka u Moskvy, kde jsou připravováni kosmonauti pro let do vesmíru. Soutěž probíhá za podpory ruské korporace pro kosmické aktivity Roskosmos.

Soutěž má čtyři kola a vyvrcholí v listopadu 2018. Úkolem postaveným před účastníky prvním kolem je napsat esej na jedno z vybraných témat. Do druhého kola postoupí 30 českých a 30 ruských autorů nejlepších esejí a zároveň obdrží první z ocenění: oběd kosmonautů. Vítězi tohoto kola budou vyhlášeni během Mezinárodní letní školy vesmírného letectví Společně do vesmíru, která proběhne v Liberci ve dnech 13. - 20. července 2018.

V druhém kole budou soutěžící připravovat video a autoři 20 nejlepších videí navštíví planetárium, kde pro ně bude připraven speciální program. Rovněž postoupí do třetího kola, v němž budou prezentovat své video v planetáriu a podstoupí znalostní kvíz z výzkumu vesmíru. 10 vítězů získá teleskop a vytvoří pět česko-ruských dvojic pro čtvrté kolo soutěže, během nějž budou muset vyřešit závažnou situaci ve vesmíru. Vyhlášení celkových vítězů proběhne v Moskvě a jeho součástí bude návštěva Hvězdného městečka, muzeí kosmonautiky v Moskvě a Kaluze a vesmírného pavilonu na moskevském výstavišti.

Soutěž je určena pro žáky ve věku 13 až 18 let se znalostí češtiny a angličtiny nebo ruštiny. Jejich práce bude hodnotit česká odborná porota složená z novinářů, zástupců průmyslu a výzkumu zaměřených na letectví a kosmonautiku. Podrobnosti o soutěži naleznete na webu www.ru-space-cz.com a na stránkách soutěže na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Twitter, YouTube).

Cílem soutěže Vesmír nás spojuje je podnítit zájem české a ruské mládeže o kosmickou tématiku a upevnit přátelské vztahy mezi zeměmi, seznámit české i ruské středoškoláků s tím, jak vypadá a probíhá výzkum vesmíru, a s výsledky vědeckého bádání, jejich uplatněním ve vědě a každodenním životě. Soutěž pomůže rozvinout kreativitu, praktické dovednosti, výměnu zkušeností a dovedností při společné tvůrčí činnosti účastníků. Realizace takto rozsáhlého společného mezinárodního vzdělávacího projektu pomůže kulturní výměně mezi oběma zeměmi.

Soutěž navazuje na společné česko-ruské projekty s vesmírnou tematikou. V roce 2017 vydala Česká mincovna společně s agenturou Essential Communication a za podpory Roskosmosu sérii sběratelských mincí s vesmírnými motivy. Mince věnovaná 60. výročí vypuštění Sputniku, první umělé družice Země, byla uvedena do výroby za přítomnosti kosmonauta a výkonného ředitele pro pilotované lety Roskosmosu Sergeje Krikaljova.

Soutěž probíhá pod záštitou českého prezidenta Miloše Zemana a ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Organizátory jsou Rusko-česká smíšená obchodní komora, komunikační agentura  Essential Communication s.r.o., vědecko-výzkumná organizace RISKSAT a Mezinárodní asociace účastníků vesmírné činnosti.

Partnery soutěže jsou: společnost UNIS a.s., Asociace leteckých a kosmických výrobců České republiky (ALV), společnosti SUPRA Praha s.r.o., ČKD Blansko Holding, a.s., CZECHOSLOVAK GROUP a.s., Česká kosmická kancelář, Ruské středisko vědy a kultury v Praze, České centrum – Český dům v Moskvě, Česká mincovna, týdeník Pražský telegraf a zpravodajský web Novinky.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky soutěže

Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Soutěž 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »