Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Začíná vesmírná soutěž. Hlavní cenou je návštěva slavného Hvězdného městečka

Začíná vesmírná soutěž. Hlavní cenou je návštěva slavného Hvězdného městečka

Soutěž Vesmír nás spojuje.
Autor: ČKK.

10. května 2018 byla zahájena česko-ruská soutěž pro studenty základních a středních škol s názvem Vesmír nás spojuje. Hlavní cenou je exkurze do Hvězdného městečka u Moskvy, kde jsou připravováni kosmonauti pro let do vesmíru. Soutěž probíhá za podpory ruské korporace pro kosmické aktivity Roskosmos.

Soutěž má čtyři kola a vyvrcholí v listopadu 2018. Úkolem postaveným před účastníky prvním kolem je napsat esej na jedno z vybraných témat. Do druhého kola postoupí 30 českých a 30 ruských autorů nejlepších esejí a zároveň obdrží první z ocenění: oběd kosmonautů. Vítězi tohoto kola budou vyhlášeni během Mezinárodní letní školy vesmírného letectví Společně do vesmíru, která proběhne v Liberci ve dnech 13. - 20. července 2018.

V druhém kole budou soutěžící připravovat video a autoři 20 nejlepších videí navštíví planetárium, kde pro ně bude připraven speciální program. Rovněž postoupí do třetího kola, v němž budou prezentovat své video v planetáriu a podstoupí znalostní kvíz z výzkumu vesmíru. 10 vítězů získá teleskop a vytvoří pět česko-ruských dvojic pro čtvrté kolo soutěže, během nějž budou muset vyřešit závažnou situaci ve vesmíru. Vyhlášení celkových vítězů proběhne v Moskvě a jeho součástí bude návštěva Hvězdného městečka, muzeí kosmonautiky v Moskvě a Kaluze a vesmírného pavilonu na moskevském výstavišti.

Soutěž je určena pro žáky ve věku 13 až 18 let se znalostí češtiny a angličtiny nebo ruštiny. Jejich práce bude hodnotit česká odborná porota složená z novinářů, zástupců průmyslu a výzkumu zaměřených na letectví a kosmonautiku. Podrobnosti o soutěži naleznete na webu www.ru-space-cz.com a na stránkách soutěže na sociálních sítích (Facebook, Instagram, Twitter, YouTube).

Cílem soutěže Vesmír nás spojuje je podnítit zájem české a ruské mládeže o kosmickou tématiku a upevnit přátelské vztahy mezi zeměmi, seznámit české i ruské středoškoláků s tím, jak vypadá a probíhá výzkum vesmíru, a s výsledky vědeckého bádání, jejich uplatněním ve vědě a každodenním životě. Soutěž pomůže rozvinout kreativitu, praktické dovednosti, výměnu zkušeností a dovedností při společné tvůrčí činnosti účastníků. Realizace takto rozsáhlého společného mezinárodního vzdělávacího projektu pomůže kulturní výměně mezi oběma zeměmi.

Soutěž navazuje na společné česko-ruské projekty s vesmírnou tematikou. V roce 2017 vydala Česká mincovna společně s agenturou Essential Communication a za podpory Roskosmosu sérii sběratelských mincí s vesmírnými motivy. Mince věnovaná 60. výročí vypuštění Sputniku, první umělé družice Země, byla uvedena do výroby za přítomnosti kosmonauta a výkonného ředitele pro pilotované lety Roskosmosu Sergeje Krikaljova.

Soutěž probíhá pod záštitou českého prezidenta Miloše Zemana a ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Organizátory jsou Rusko-česká smíšená obchodní komora, komunikační agentura  Essential Communication s.r.o., vědecko-výzkumná organizace RISKSAT a Mezinárodní asociace účastníků vesmírné činnosti.

Partnery soutěže jsou: společnost UNIS a.s., Asociace leteckých a kosmických výrobců České republiky (ALV), společnosti SUPRA Praha s.r.o., ČKD Blansko Holding, a.s., CZECHOSLOVAK GROUP a.s., Česká kosmická kancelář, Ruské středisko vědy a kultury v Praze, České centrum – Český dům v Moskvě, Česká mincovna, týdeník Pražský telegraf a zpravodajský web Novinky.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky soutěže

Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Soutěž 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »