Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam online přenosu startu Herschel a Planck + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu Herschel a Planck + video

Ariane 5 s oběma dalekohledy připravená ke startu
Ariane 5 s oběma dalekohledy připravená ke startu
Přenos začíná ve 14:15, start je očekáván v 15:12 SELČ. Stránka se aktualizuje sama.

15:45: V řídícím středisku si právě po mohutném potlesku všichni potřásají rukama. Mise dalekohledů Herschel a Planck začala úspěšným startem. Tímto vám děkujeme za pozornost a v blízké době navštivte záznam tohoto přenosu, bude zde ke shlédnutí videozáznam startu.

15:40: A Planck také, i on už je volný.

Oddělení Herschela od vyhořelého stupně v představě malíře.
Oddělení Herschela od vyhořelého stupně v představě malíře.
15:37: Herschel právě začal oddělením od vyhořelého stupně svou kosmickou pouť.

15:36: Druhý stupeň vypnut, výška 768 km, rychlost 9.8 km/s.

15:32: Výška 324 km, rychlost 9.1 km/sec.

15:29: Druhý stupeň poslušně spaluje pohonné hmoty, asi za 7 minut by měl být vypnut.

15:24: Vše je v pořádku, výška 195 km, rychlost 7.2 km/sec.

15:21: Došlo k rozdělení prvního a druhého kryogenního stupně, horní byl 10 sekund poté zažehnut, každý z nich má pouze 1 motor.

15:18: Výška 184 km, rychlost 3.2 km/s

Oddělení štítu
Oddělení štítu
15:16: Právě byl odhozen kryt, jež chránil obě sondy proti aerodynamickému tření při průletu atmosférou. Teď již není potřeba a byl by zbytečnou zátěží.

15:14: Oba pomocné motory na tuhá paliva byly právě odhozeny, Ariane nyní pohání její hlavní stupeň na kapalná paliva.

15:12: Zážeh prvního stupně, 7 sekund později zážeh pomocných raket a start!

15:05: 7 minut před startem bylo řízení rakety přeneseno na počítače, finální fázi příprav řídí oni.

15:01: Planck už také běží na své zdroje. Počasí na kosmodromu Kourou: jasná obloha a slunečno.

14:57: Čtvrt hodina do startu, Herschel přepnut na vlastní zdroje.

14:52: 20 minut do startu, stále je vše v pořádku a startu nic nestojí v cestě.

14:49: Právě začíná přenos na stránkách ESA (druhý odkaz).

14:47: Ariane 5 ECA byla na svou startovací rampu převezena teprve včera, tankování prvního stupně začalo dnes v 10:22 a o padesát minut později palivo začalo proudit i do vrchního stupně. Teď jsou nádrže v modu postupného doplňování. Ariane ponese náklad za 2,5 miliardy dolarů o váze 5,7 tuny.

14:43: Řídící střediska v Kourou i v Německu se shodly na povolení startu, přenos na stránkách ESA začíná asi za 5 minut.

Start Ariane 5 s oběma dalekohledy
Start Ariane 5 s oběma dalekohledy
14:40: Právě padlo konečné povolení ke startu.

14:27: K vynesení obou teleskopů bude použit nosič, jež vidíme na obrázku, jedná se o raketu Ariane 5 ECA, která se používá především k vynášení komunikačních satelitů na geostacionární dráhu (je schopná tam vynést asi 9,6 tun nákladu). Její menší sestra Ariane 5 ES slouží k vynášení těles na nižší dráhu (má nosnost bezmála 20 tun, na oběžnou dráhu vystřelila například ATV 1). Ariane 5 ECA se skládá z hlavního stupně na kapalný kyslík (pojme ho 150 tun) a kapalný vodík (25 tun), dvou pomocných raket na tuhá paliva a druhého stupně, také na kryogenní látky.

14:20: Samotný start je očekáván v 15:12 na začátku 55 minutového startovacího okna. Přímý přenos z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě, odkud se dnes bude startovat, začne asi ve 14:40.

14:17: Vítejte u dnešního přenosu startu rakety Ariane 5 s evropskými dalekohledy Herschel a Planck.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »