Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery + video

Start!
Start!
Po dvou přerušených přípravách ke startu, poprvé kvůli špatnému počasí a podruhé kvůli technickým potížím, 29. srpna v 5:59 SELČ úspěšně odstartoval raketoplán Discovery k misi STS-128 se zásobami na Mezinárodní kosmickou stanici.


Video převzato z youtube.com

6:15 Na NASA TV vidíme řídící středisko v Houstonu, 128. mise raketoplánu s 500. astronautem na palubě je již na cestě. Děkujeme za pozornost a nezapomeňte navštěvovat astro.cz i v následujících dnech pro informace o průběhu této mise.

6:07 Hlavní motory raketoplánu jsou vypnuty a oranžová externí nádrž je odhozena. Letoun je na suborbitální dráze (po obletu poloviny planety by vstoupil do atmosféry), setrvačností vyletí do jejího nejvyššího bodu, kde znova zažehne motory a tím získa stabilní oběžnou dráhu. Tu bude v následujících dvou dnech postupně zvyšovat, než se setká s ISS. Nyní je ve výšce 105 km a letí rychlostí 8,4 km/s.

6:05

5.jpg
Šest minut od startu, výška 108 km, rychlost 4,2 km/s. Na TV NASA vidíme (nebo spíše nevidíme) tepelný štít raketoplánu, zabíraný kamerou na vrcholku externí nádrže. Kromě dohledu nad případnou padající izolací z nádrže nám tato kamera obvykle poskytuje hezké záběry kulaté Země pod raketoplánem, bohužel při nočních startech jsme o toto ochuzeni.

6:03 Čtyři minuty letu. Výška 98 km, rychlost 2,6 km/s. Všechno v pořádku.

6:01 Dvě minuty od startu, výška 45 km, rychlost 1,4 km/s. Raketoplán odhodil dvě pomocné rakety SRB a dále ho pohání jen jeho tři hlavní motory, čerpající palivo z oranžové externí nádrže.

6:00

4.jpg
"Discovery, plný výkon!" "Discovery rozumí, plný výkon!" Spojař z Houstonu Eric Boe hlásí posádce raketoplánu zvýšení tahu hlavních motorů zpět na 100 procent. Asi půl minuty po startu je jejich tah zregulován na 70 procent kvůli snížení aerodynamického namáhání. Velitel Frederick Sturckow potvrzuje.

5:59 Zážeh hlavních motorů, pomocných raket a start! Začíná 30. let raketoplánu směrem k ISS.

5:57 Odsouvá se poslední část rampy, rameno, které odvádí z externí nádrže odpařující se palivo. Astronauté zavírají hledí svých přilb.

5:52 Od raketoplánu se právě odsouvá rameno startovací rampy, které umožňuje přístup do kokpitu letounu. Na jeho konci se nachází "Bílý pokoj", ve kterém jsou astronauté připravováni k nástupu do lodi.

5:50 Oficiální odpočet se znova rozběhl, 9 minut do startu.

5:49 Start povolen! Letový ředitel Pete Nickolenko popřál posádce raketoplánu "hodně štěstí a šťastnou cestu".

5:47 Probíhá závěrečné hlasování

5:43

3.jpg
Již za několik málo minut nás čeká závěrečné hlasování o osudu dnešního startu. Souhlas musí dát tým manažerů, řídící střediska v Houstonu i na mysu Canaveral a samozřejmě také posádka raketoplánu. Zatím není důvod start odvolat.

5:34 Tankování externí nádrže bezmála dvěma miliony litrů tekutého vodíku (-218 °C) a tekutého kyslíku (-184 °C), které budou "živit" hlavní motory raketoplánu při startu, dnes proběhlo také hladce. Ventil, který přerušil tankování pro středeční pokus o start, také pracoval jak měl.

5:30 Podle slov komentátora NASA TV je situace prakticky dokonalá, vše jde podle plánu, žádné technické potíže, počasí vypadá také dobře.

5:23 Noční starty jsou často nazývány "brzkým východem slunce". Na pohled jsou sice rozhodně hezčí než denní starty, zato ale např. sledování externí nádrže kamerami kvůli možnému odpadávání izolace je mnohem složitější. Bohužel dobu startu si nelze vybrat. Startovací okno k ISS (doba, kdy je startovací rampa v rovině její dráhy) je každý den pouze desetiminutové, přičemž každý den se posunuje o 23 minut.

5:17 Komentátor NASA TV se právě zmínil o neobvyklé teplotě v jednom z palivových článků raketoplánu, podle jeho slov by to ale nemělo ničemu vadit, v současné době nic nebrání startu.

5:11

po.jpg
Posádka STS-128 je podruhé navlečena do oranžových kombinéz pro start a přistání a usazena na svých místech v kokpitu raketoplánu. Ten má 2 paluby: letovou, na které mají svá křesla velitel, pilot a dva další astronauté, zbylí 3 jsou usazeni v křeslech na obytné palubě pod letovou. Kromě Sturckowa a Forda obsadili letovou palubu ještě Forrester a Hernandez. Zbytek (Fuglesang, Olivas a Stottová) sedí dole.

5:07 Oficiální odpočet se zastavil na 9 minutách do startu. Tato poslední přestávka dává odpovědným místům čas na zhodnocení situace a povolení nebo zákaz startu. Ten je v plánu v 5:59:37 SELČ.

5:00 Šance dobrých meteorologických podmínek v čase startu se zvýšily na 80 procent, v okruhu asi 30 km od startovací rampy se nepohybují žádné bouře.

4:55 Aktuální situace je vcelku optimistická. Počasí zatím vypadá dobře, nejsou zde žádné technické potíže, vše jde podle plánu. Při inspekci rampy a letounu sice technici objevili na celkem 3 místech námrazu ale všechny tyto lokace byly shledány bezvýznamnými.

4:50 Dobré ráno, vítejte u online přenosu startu mise STS-128 k Mezinárodní kosmické stanici. V našich zeměpisných šířkách je sice už ráno ale na východním pobřeží USA je o 6 hodin méně, pokud vše půjde jak má, můžeme se těšit na nádherný noční start.

Doporučené odkazy:
Přenos na NASA TV

Zdroje:
Startovní blog NASA
Přenos na spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »