Země pod palbou v brněnském planetáriu

Na nic nečekejte a vydejte se na cestu časem i prostorem, po stopách komet i planetek, z nichž některé prolétají v těsné blízkosti naší planety a jiné se naopak toulají na okraji Sluneční soustavy. Miliardy roků ukryté v mrazivé temnotě vesmírného prostoru, mnohé jen číhají na okamžik, ve kterém změní chod dějin na Zemi.

„Představení Země pod palbou, pod originálním anglickým názvem Incoming!, je v mnoha ohledech naprosto výjimečné,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Vyhrálo IPS Fulldome Festival Brno 2016, největší přehlídku filmů pro digitální planetária na světě, která se u nás odehrála pod patronátem International Planetarium Society. Jeho tvůrci z California Academy of Sciences, kde je jedno z nejnavštěvovanějších planetárií na světě, strávili v grafickém studiu tisíce hodin. Na tvorbě se podílelo několik desítek animátorů, techniků a odborníků. Jeho součástí je špičkový model trpasličí planety Pluto, stejně jako jednoho z největších dalekohledů současnosti – Large Synoptic Survey Telescope. Úžasné vizualizace jsou založeny na záběrech řady meziplanetárních sond – jako DAWN nebo New Horizons.“

„Myslíte, že srážka Země s planetkou je tak vzácný úkaz, že něco takového za vašeho života nehrozí?,“ říká Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd. „Omyl. Těch nejmenších – metrových – planetek je tolik, že se se Zemí sráží několikrát do roka. Ale shoří a rozpadnou se neškodně v atmosféře. Pokud však budete mít štěstí a takový úkaz se odehraje v noci nad vaší hlavou, zažijete ohňostroj svého života. Zánik takové planetky je tak nápadný, že ho můžeme přirovnat k tomu, jako by vám do očí posvítily dálkové reflektory auta.“

Astronomové z celého světa dnes drží kosmické hlídky, které každou noc pátrají po planetkách a kometách. Existuje nejméně 874 těles o průměru větším než 1 kilometr, které by při srážce ze Zemí způsobily celoplanetární katastrofu. Podařilo se také objevit na dvě stě kráterů, které prokazatelně vznikly při střetu naší planety s kosmickými projektily. Třeba jako je ten v americké Arizoně starý 50 tisíc roků. Anebo kráter Chicxulub v Mexiku, který vzniknul před 65 miliony roky a měl na svědomí konec éry dinosaurů. Jedinečným způsobem je v představení Země pod palbou zobrazen i průlet dvacetimetrového meteoroidu, který v únoru 2013 explodoval nad ruským Čeljabinskem. Tehdy se uvolnila energie stejná jako při odpálení silnější termonukleární hlavice. Kdyby k explozi nedošlo ve výšce 30 km, ale níže, Čeljabinsk by byl srovnán se zemí.

Ne všechny planetky se ale se Zemí srazí; mnohé jen proletí neškodně okolo. Díky projektům na jejich hledání například víme, že třistametrová planetka, pojmenovaná Apophis, proletí těsně kolem Země v dubnu roku 2029. Při nejtěsnějším přiblížení bude blíže než geostacionární družice a z míst s nepřezářenou oblohou bude pohodlně pozorovatelná pouhým okem. Ale pozor – bude to pátek třináctého!

„Pochopení, jakou hrozbou pro nás mohou být planetky a komety, je důležité pro budoucnost života na naší planetě. Tyto objekty ale vypovídají také o minulosti Sluneční soustavy. Kolem mateřské hvězdy se toulají již čtyři miliardy roků. A mnohokrát ovlivnily dění na Zemi,“ říká Ryan Wyatt, ředitel Morrison Planetarium a oddělní Science Visualisations California Academy ofSciences. "Prostřednictvím nejmodernějších vědeckých vizualizací a díky projekci digitálního planetária můžeme nejnovější objevy sdílet s návštěvníky tím nejúžasnějším způsobem."

Jako diváci představení Země pod palbou se seznámíte s projekty, které tvoří první obrannou linii naší planety. Spolu s robotickými průzkumníky se proletíte kolem kamenných planetek, ledových komet i trpasličích planet. Zatímco kosmonauti se nedostali dál, než na Měsíc, meziplanetární sondy se vydávají desítky miliard kilometrů daleko. Na povrchu naší planety pak vznikají nové a nové pozorovatelny, které dokáží mapovat nebe nad našimi hlavami neuvěřitelně rychle do fantastických detailů. To všechno, vlastně mnohem více, zažijete díky Zemi pod palbou.

„Své místo ve Sluneční soustavě má i naše město. Poprvé se do vesmíru „vydalo“ v roce 1892. A rovnou cimrmanovským způsobem,“ dodává Jiří Dušek. „Česko-rakouský astronom, rodák ze slezské Opavy, Johann Palisa (1848–1925), v té době první adjunkt Vídeňské univerzitní observatoře, nalezl v oblasti mezi Marsem a Jupiterem celou řadu kamenných těles – planetek. Jelikož tyto vesmírné objekty pojmenovává jejich objevitel, pokřtil Johann Palisa na návrh dvorního rady Augusta Biely jednu z nich latinským názvem Bruna. S ohledem na to, že to byla v pořadí 290. objevená planetka, zní celé její úřední označení (290) Bruna. České jméno (2889) Brno pak obdrželo jiné těleso pohybující se v téže části Sluneční soustavy až o století později od pozorovatele Antonína Mrkose (1918–1996) pocházejícího z nedaleké Dolní Loučky. Shodou náhod jak (2889) Brno tak (290) Bruna jsou „veliké jako Brno“ – jejich průměr se odhaduje na necelé tři desítky kilometrů.“

České znění představení Země pod palbou namluvil Kryštof Hádek, známý díky svým rolím ve filmech Tmavomodrý svět, Bobule, Signál nebo 3 sezóny v pekle. Odborný dohled měl Jiří Dušek, Pavel Gabzdyl a Jan Píšala z Hvězdárny a planetária Brno. Součástí představení je prohlídka aktuální hvězdné oblohy a virtuální návštěva několika výjimečných astronomických observatoří, kterou připravil Pavel Karas. Ostatně, stačí kliknout na www.hvezdarna.cz/program​.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno