Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zeptejte se odborníků na astronomii
redakce Vytisknout článek

Zeptejte se odborníků na astronomii

Český rozhlas Autor: Český rozhlas
Český rozhlas
Autor: Český rozhlas
Položte svůj dotaz astrofyzikům Jiřímu Grygarovi a Petru Kulhánkovi, kteří ho pak zodpovědí v novém pořadu Českého rozhlasu.

Nová stanice Českého rozhlasu
Český rozhlas spouští od 1. března 2013 vysílání nové celoplošné rozhlasové stanice s názvem Český rozhlas Plus. Vznikne sloučením digitálních stanic Rádio Česko, ČRo Leonardo a ČRo 6. Nová stanice bude stanicí mluveného slova, tedy zcela bez hudby a měla by přinášet zpravodajství, publicistiku a také vědu. ČRo Plus si budete moci naladit buď na středních vlnách nebo prostřednictvím set-top-boxů, kde jsou i další stanice rozhlasové a televizní. Záznam pořadu bude dostupný v Rádiu na přání v mp3 archivu vždy po premiéře pořadu.

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý
Hodinový pořad o vesmíru Nebeský cestopis
Dobrou zprávou pro příznivce astronomie je, že nová stanice bude vysílat hodinový pořad o vesmíru a to každý týden v sobotu od 16 hodin. Pořad bude mít název Nebeský cestopis, zůstane tedy zachován název pořadu vysílaného na stanici Českého rozhlasu Leonardo od roku 2006, který se za tu dobu dočkal 372 premiér. Pokud jste patřili mezi posluchače tohoto pořadu, sami uslyšíte, že v novém pojetí, jak se říká, nezůstal kámen na kameni a pokud jste předchozí verzi pořadu nikdy neslyšeli, věřím, že vás nová podoba zaujme.

Přední popularizátoři astronomie
Průvodcem a autorem pořadu Nebeský cestopis bude, stejně jako na stanici ČRo Leonardo, popularizátor astronomie Petr Sobotka. Ten je externím redaktorem ČRo a pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V každém vydání pořadu bude jeden host. Střídat se budou v drtivé většině dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd a prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří jsou považování za asi vůbec nejlepší popularizátory astronomie v ČR.

Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.
Dotazy posluchačů
Na závěr každého pořadu zodpovědí astronomové dotazy posluchačů. Možností, jak se zeptat, je hned několik. Nebeský cestopis bude mít stránku na Facebooku, kde bude prostor pro dotazy. Ptát se posluchači mohou také emailem na adrese petr.sobotka@rozhlas.cz, popřípadě se s Petrem Sobotkou domluvit na natočení zvukové podoby dotazu přes telefon. Nebo stačí zaslat mailem svůj dotaz nahraný třeba na diktafonu. Své dotazy můžete zasílat už teď, dopředu, ty nejzajímavější budou zodpovězeny v nejbližších dílech pořadu.

Střední vlny
Nebeský cestopis v nové podobě se bude vysílat od března, první díl uslyšíte v sobotu 2. března od 16 hodin. Český rozhlas Plus si můžete naladit na radiopřijímači na středních vlnách – označeny bývají většinou anglickou zkratkou MW. Zde jsou frekvence vysílačů, které od 0 hod do 16 hod šíří signál stanice ČRo 2 Praha a od 16 hod do 24 hod budou od 1. března šířit signál nové stanice ČRo Plus.

  • Brno 954 (Dobrochov)
  • České Budějovice 954 (Husova kolonie)
  • Karlovy Vary 954 (Stará Role)
  • Moravské Budějovice 1332 (Domamil)
  • Ostrava 639 (Svinov)
  • Praha 639 (Liblice)

 

Doporučujeme:
[1] Budoucnost Českého rozhlasu Leonardo od 1. března
[2] Archiv pořadu Nebeský cestopis




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nebeský cestopis


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »