Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zeptejte se odborníků na astronomii
redakce Vytisknout článek

Zeptejte se odborníků na astronomii

Český rozhlas Autor: Český rozhlas
Český rozhlas
Autor: Český rozhlas
Položte svůj dotaz astrofyzikům Jiřímu Grygarovi a Petru Kulhánkovi, kteří ho pak zodpovědí v novém pořadu Českého rozhlasu.

Nová stanice Českého rozhlasu
Český rozhlas spouští od 1. března 2013 vysílání nové celoplošné rozhlasové stanice s názvem Český rozhlas Plus. Vznikne sloučením digitálních stanic Rádio Česko, ČRo Leonardo a ČRo 6. Nová stanice bude stanicí mluveného slova, tedy zcela bez hudby a měla by přinášet zpravodajství, publicistiku a také vědu. ČRo Plus si budete moci naladit buď na středních vlnách nebo prostřednictvím set-top-boxů, kde jsou i další stanice rozhlasové a televizní. Záznam pořadu bude dostupný v Rádiu na přání v mp3 archivu vždy po premiéře pořadu.

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý
Hodinový pořad o vesmíru Nebeský cestopis
Dobrou zprávou pro příznivce astronomie je, že nová stanice bude vysílat hodinový pořad o vesmíru a to každý týden v sobotu od 16 hodin. Pořad bude mít název Nebeský cestopis, zůstane tedy zachován název pořadu vysílaného na stanici Českého rozhlasu Leonardo od roku 2006, který se za tu dobu dočkal 372 premiér. Pokud jste patřili mezi posluchače tohoto pořadu, sami uslyšíte, že v novém pojetí, jak se říká, nezůstal kámen na kameni a pokud jste předchozí verzi pořadu nikdy neslyšeli, věřím, že vás nová podoba zaujme.

Přední popularizátoři astronomie
Průvodcem a autorem pořadu Nebeský cestopis bude, stejně jako na stanici ČRo Leonardo, popularizátor astronomie Petr Sobotka. Ten je externím redaktorem ČRo a pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V každém vydání pořadu bude jeden host. Střídat se budou v drtivé většině dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd a prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří jsou považování za asi vůbec nejlepší popularizátory astronomie v ČR.

Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.
Dotazy posluchačů
Na závěr každého pořadu zodpovědí astronomové dotazy posluchačů. Možností, jak se zeptat, je hned několik. Nebeský cestopis bude mít stránku na Facebooku, kde bude prostor pro dotazy. Ptát se posluchači mohou také emailem na adrese petr.sobotka@rozhlas.cz, popřípadě se s Petrem Sobotkou domluvit na natočení zvukové podoby dotazu přes telefon. Nebo stačí zaslat mailem svůj dotaz nahraný třeba na diktafonu. Své dotazy můžete zasílat už teď, dopředu, ty nejzajímavější budou zodpovězeny v nejbližších dílech pořadu.

Střední vlny
Nebeský cestopis v nové podobě se bude vysílat od března, první díl uslyšíte v sobotu 2. března od 16 hodin. Český rozhlas Plus si můžete naladit na radiopřijímači na středních vlnách – označeny bývají většinou anglickou zkratkou MW. Zde jsou frekvence vysílačů, které od 0 hod do 16 hod šíří signál stanice ČRo 2 Praha a od 16 hod do 24 hod budou od 1. března šířit signál nové stanice ČRo Plus.

  • Brno 954 (Dobrochov)
  • České Budějovice 954 (Husova kolonie)
  • Karlovy Vary 954 (Stará Role)
  • Moravské Budějovice 1332 (Domamil)
  • Ostrava 639 (Svinov)
  • Praha 639 (Liblice)

 

Doporučujeme:
[1] Budoucnost Českého rozhlasu Leonardo od 1. března
[2] Archiv pořadu Nebeský cestopis




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nebeský cestopis


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »