Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zeptejte se odborníků na astronomii
redakce Vytisknout článek

Zeptejte se odborníků na astronomii

Český rozhlas Autor: Český rozhlas
Český rozhlas
Autor: Český rozhlas
Položte svůj dotaz astrofyzikům Jiřímu Grygarovi a Petru Kulhánkovi, kteří ho pak zodpovědí v novém pořadu Českého rozhlasu.

Nová stanice Českého rozhlasu
Český rozhlas spouští od 1. března 2013 vysílání nové celoplošné rozhlasové stanice s názvem Český rozhlas Plus. Vznikne sloučením digitálních stanic Rádio Česko, ČRo Leonardo a ČRo 6. Nová stanice bude stanicí mluveného slova, tedy zcela bez hudby a měla by přinášet zpravodajství, publicistiku a také vědu. ČRo Plus si budete moci naladit buď na středních vlnách nebo prostřednictvím set-top-boxů, kde jsou i další stanice rozhlasové a televizní. Záznam pořadu bude dostupný v Rádiu na přání v mp3 archivu vždy po premiéře pořadu.

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý
Hodinový pořad o vesmíru Nebeský cestopis
Dobrou zprávou pro příznivce astronomie je, že nová stanice bude vysílat hodinový pořad o vesmíru a to každý týden v sobotu od 16 hodin. Pořad bude mít název Nebeský cestopis, zůstane tedy zachován název pořadu vysílaného na stanici Českého rozhlasu Leonardo od roku 2006, který se za tu dobu dočkal 372 premiér. Pokud jste patřili mezi posluchače tohoto pořadu, sami uslyšíte, že v novém pojetí, jak se říká, nezůstal kámen na kameni a pokud jste předchozí verzi pořadu nikdy neslyšeli, věřím, že vás nová podoba zaujme.

Přední popularizátoři astronomie
Průvodcem a autorem pořadu Nebeský cestopis bude, stejně jako na stanici ČRo Leonardo, popularizátor astronomie Petr Sobotka. Ten je externím redaktorem ČRo a pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V každém vydání pořadu bude jeden host. Střídat se budou v drtivé většině dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd a prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří jsou považování za asi vůbec nejlepší popularizátory astronomie v ČR.

Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.
Dotazy posluchačů
Na závěr každého pořadu zodpovědí astronomové dotazy posluchačů. Možností, jak se zeptat, je hned několik. Nebeský cestopis bude mít stránku na Facebooku, kde bude prostor pro dotazy. Ptát se posluchači mohou také emailem na adrese petr.sobotka@rozhlas.cz, popřípadě se s Petrem Sobotkou domluvit na natočení zvukové podoby dotazu přes telefon. Nebo stačí zaslat mailem svůj dotaz nahraný třeba na diktafonu. Své dotazy můžete zasílat už teď, dopředu, ty nejzajímavější budou zodpovězeny v nejbližších dílech pořadu.

Střední vlny
Nebeský cestopis v nové podobě se bude vysílat od března, první díl uslyšíte v sobotu 2. března od 16 hodin. Český rozhlas Plus si můžete naladit na radiopřijímači na středních vlnách – označeny bývají většinou anglickou zkratkou MW. Zde jsou frekvence vysílačů, které od 0 hod do 16 hod šíří signál stanice ČRo 2 Praha a od 16 hod do 24 hod budou od 1. března šířit signál nové stanice ČRo Plus.

  • Brno 954 (Dobrochov)
  • České Budějovice 954 (Husova kolonie)
  • Karlovy Vary 954 (Stará Role)
  • Moravské Budějovice 1332 (Domamil)
  • Ostrava 639 (Svinov)
  • Praha 639 (Liblice)

 

Doporučujeme:
[1] Budoucnost Českého rozhlasu Leonardo od 1. března
[2] Archiv pořadu Nebeský cestopis




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nebeský cestopis


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »