Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zeptejte se odborníků na astronomii
redakce Vytisknout článek

Zeptejte se odborníků na astronomii

Český rozhlas Autor: Český rozhlas
Český rozhlas
Autor: Český rozhlas
Položte svůj dotaz astrofyzikům Jiřímu Grygarovi a Petru Kulhánkovi, kteří ho pak zodpovědí v novém pořadu Českého rozhlasu.

Nová stanice Českého rozhlasu
Český rozhlas spouští od 1. března 2013 vysílání nové celoplošné rozhlasové stanice s názvem Český rozhlas Plus. Vznikne sloučením digitálních stanic Rádio Česko, ČRo Leonardo a ČRo 6. Nová stanice bude stanicí mluveného slova, tedy zcela bez hudby a měla by přinášet zpravodajství, publicistiku a také vědu. ČRo Plus si budete moci naladit buď na středních vlnách nebo prostřednictvím set-top-boxů, kde jsou i další stanice rozhlasové a televizní. Záznam pořadu bude dostupný v Rádiu na přání v mp3 archivu vždy po premiéře pořadu.

Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
Autor: Vladimír Libý
Hodinový pořad o vesmíru Nebeský cestopis
Dobrou zprávou pro příznivce astronomie je, že nová stanice bude vysílat hodinový pořad o vesmíru a to každý týden v sobotu od 16 hodin. Pořad bude mít název Nebeský cestopis, zůstane tedy zachován název pořadu vysílaného na stanici Českého rozhlasu Leonardo od roku 2006, který se za tu dobu dočkal 372 premiér. Pokud jste patřili mezi posluchače tohoto pořadu, sami uslyšíte, že v novém pojetí, jak se říká, nezůstal kámen na kameni a pokud jste předchozí verzi pořadu nikdy neslyšeli, věřím, že vás nová podoba zaujme.

Přední popularizátoři astronomie
Průvodcem a autorem pořadu Nebeský cestopis bude, stejně jako na stanici ČRo Leonardo, popularizátor astronomie Petr Sobotka. Ten je externím redaktorem ČRo a pracuje v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR. V každém vydání pořadu bude jeden host. Střídat se budou v drtivé většině dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd a prof. Petr Kulhánek z Fakulty elektrotechnické ČVUT, kteří jsou považování za asi vůbec nejlepší popularizátory astronomie v ČR.

Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe.
Dotazy posluchačů
Na závěr každého pořadu zodpovědí astronomové dotazy posluchačů. Možností, jak se zeptat, je hned několik. Nebeský cestopis bude mít stránku na Facebooku, kde bude prostor pro dotazy. Ptát se posluchači mohou také emailem na adrese petr.sobotka@rozhlas.cz, popřípadě se s Petrem Sobotkou domluvit na natočení zvukové podoby dotazu přes telefon. Nebo stačí zaslat mailem svůj dotaz nahraný třeba na diktafonu. Své dotazy můžete zasílat už teď, dopředu, ty nejzajímavější budou zodpovězeny v nejbližších dílech pořadu.

Střední vlny
Nebeský cestopis v nové podobě se bude vysílat od března, první díl uslyšíte v sobotu 2. března od 16 hodin. Český rozhlas Plus si můžete naladit na radiopřijímači na středních vlnách – označeny bývají většinou anglickou zkratkou MW. Zde jsou frekvence vysílačů, které od 0 hod do 16 hod šíří signál stanice ČRo 2 Praha a od 16 hod do 24 hod budou od 1. března šířit signál nové stanice ČRo Plus.

  • Brno 954 (Dobrochov)
  • České Budějovice 954 (Husova kolonie)
  • Karlovy Vary 954 (Stará Role)
  • Moravské Budějovice 1332 (Domamil)
  • Ostrava 639 (Svinov)
  • Praha 639 (Liblice)

 

Doporučujeme:
[1] Budoucnost Českého rozhlasu Leonardo od 1. března
[2] Archiv pořadu Nebeský cestopis




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nebeský cestopis


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »