Česká astrofotografie měsíceMilí přátelé české astrofotografie a milovníci oblohy. Fotografická soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (ČAM) si za rok své existence získala mnoho příznivců. Každý měsíc je z došlých fotografií vybrána jedna vítězná, která je i s popiskem zveřejněna na serveru České astronomické společnosti a přebírána Českou tiskovou kanceláří spolu s dalšími médii.
Vzhledem k tomu, že kvalita snímků došlých do soutěže je ve většině případů velmi vysoká, rádi bychom s nimi seznámili i ostatní zájemce. Domníváme se, že by tento krok mohl vést nejen k inspiraci, ale i k rozšíření kontaktů mezi astrofotografy a k výměně zkušeností.
Vzhledem k potřebám poroty nebude galerie uveřejňována průběžně, nýbrž dojde ke zveřejnění části galerie vždy za půlrok předcházející půlroku před zveřejněním. Tedy řečeno možná trochu jednodušeji - galerie bude zveřejňována s půlročním zpožděním. Naleznete ji na adrese http://cas.kopule.cz/_data/_cam/galeriecam.html, případně se k ní dostanete přes odkaz ČAM na stránkách ČAS (www.astro.cz). Další cestou je odkaz ČAM na stránkách Východočeské pobočky ČAS (http://cas.kopule.cz), která veřejnou galerii spravuje.
Doufáme, že tuto aktivitu přivítáte a že bude ku prospěchu nejen soutěži ČAM, ale především všem českým astrofotografům a zájemcům o krásné fotografie oblohy.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.