Česká astrofotografie měsíceMilí přátelé české astrofotografie a milovníci oblohy. Fotografická soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (ČAM) si za rok své existence získala mnoho příznivců. Každý měsíc je z došlých fotografií vybrána jedna vítězná, která je i s popiskem zveřejněna na serveru České astronomické společnosti a přebírána Českou tiskovou kanceláří spolu s dalšími médii.
Vzhledem k tomu, že kvalita snímků došlých do soutěže je ve většině případů velmi vysoká, rádi bychom s nimi seznámili i ostatní zájemce. Domníváme se, že by tento krok mohl vést nejen k inspiraci, ale i k rozšíření kontaktů mezi astrofotografy a k výměně zkušeností.
Vzhledem k potřebám poroty nebude galerie uveřejňována průběžně, nýbrž dojde ke zveřejnění části galerie vždy za půlrok předcházející půlroku před zveřejněním. Tedy řečeno možná trochu jednodušeji - galerie bude zveřejňována s půlročním zpožděním. Naleznete ji na adrese http://cas.kopule.cz/_data/_cam/galeriecam.html, případně se k ní dostanete přes odkaz ČAM na stránkách ČAS (www.astro.cz). Další cestou je odkaz ČAM na stránkách Východočeské pobočky ČAS (http://cas.kopule.cz), která veřejnou galerii spravuje.
Doufáme, že tuto aktivitu přivítáte a že bude ku prospěchu nejen soutěži ČAM, ale především všem českým astrofotografům a zájemcům o krásné fotografie oblohy.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.