Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Littera Astronomica za rok 2025 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 11. října 2025

Cena Littera Astronomica za rok 2025 udělena, předána bude v Havlíčkově Brodě 11. října 2025

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2025 Marcela Bělíka za výjimečný přínos popularizaci astronomie. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 11. října 2025 ve 13:30 na 35. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát cenu převezme z rukou předsedkyně České astronomické společnosti Soni Ehlerové, ředitelky Podzimního knižního veletrhu Markéty Hejkalové a vedoucího nakladatelství Knihy Dobrovský Petra Teichmanna. 

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 328 z 10. 10. 2025

Prestižní ocenění Littera Astronomica 2025, udělované za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie, letos získává Ing. Marcel Bělík, ředitel Hvězdárny v Úpici. Ocenění mu náleží za dlouhodobou a obětavou činnost, díky níž se stává nepostradatelnou osobností české astronomické komunity. Především se jedná o dvacetiletý seriál popisů vítězných fotografií v rámci soutěže Česká astrofotografie měsíce, kdy s měsíční frekvencí vzniká obří encyklopedie astronomických informací. 

Ing. Marcel Bělík
Ing. Marcel Bělík
Ing. Marcel Bělík (*1966, Jaroměř) se věnuje astronomii od dětství a od roku 1991 působí na Hvězdárně v Úpici, kde od roku 2011 zastává funkci ředitele. Je zároveň předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a od roku 2005 i členem poroty soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM).

Právě jeho role v České astrofotografii měsíce je hlavním důvodem letošního ocenění – již dvacet let bezplatně připravuje doprovodné texty k vítězným snímkům, články pro populárně-naučné portály a časopisy jako astro.cz, Astropis nebo Kozmos. Za tuto dobu publikoval přes 200 článků, které výrazně přispěly k popularizaci nejen české astrofotografie. Je rovněž spoluautorem knihy Nebeské perly české a slovenské astrofotografie (2016), jež se stala unikátním fotograficko-popularizačním počinem.

Marcel Bělík dokáže jazykem srozumitelným i pro laiky přiblížit krásy vesmíru a práci astrofotografů. Jeho texty nejsou jen popisem snímků, ale inspirativními příběhy, které rozvíjejí zájem veřejnosti o astronomii. Ocenění Littera Astronomica si zaslouží nejen za vytrvalost, ale především za kvalitu a dopad své práce,“ uvádí ve společném prohlášení navrhovatelé ceny Zdeněk Bardon (soutěž Česká astrofotografie měsíce) a RNDr. Pavol Rapavý (Slovenský zväz astronómov).

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti nebo nakladatelství, která nebo které svým literárním dílem významně přispěli k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR (dvojnásobný držitel), RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy,  RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z  Masarykovy univerzity v Brně, Mgr. Antonín Vítek, CSc. z Akademie věd ČR, prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. z ČVUT,  Nakladatelství a vydavatelství Aldebaran, Mgr. Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno,  František Martinek z Hvězdárny Valašské Meziříčí, Mgr. Jana Olivová z Akademického bulletinu (Akademie věd), manželé Hadravovi z Akademie věd, Jindřich Suchánek z TV Noe, Lukáš Grygar, RNDr. Peter Zamarovský z ČVUT, doc. Mgr. Michal Švanda, Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR, Ing. Jan Vondrák, DrSc., dr.h.c. z Astronomického ústavu AV ČR, Mgr. Jana Žďárská z Fyzikálního ústavu AV ČR, Dr. Antonín Bečvář in memoriam, prof. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D. (Katedra aplikované matematiky Fakulty dopravní ČVUT) a doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc. (Fakulta dopravní ČVUT).

Cenu dotuje knihkupectví Knihy Dobrovský (www.knihydobrovsky.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

35. Podzimní knižní veletrh se bude konat v pátek a v sobotu 10. a 11. října 2025 v Kulturním domě Ostrov a v Krajské knihovně Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Jeho motto je Boj s větrnými mlýny. To odkazuje k nelehké situaci nakladatelů, knihkupců, autorů, překladatelů a dalších, kdo na knižním trhu pracují.

Podrobnosti o Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na http://www.hejkal.cz/veletrh/. 

Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po čtyřiadvacáté slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií. Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě a astronomickém programu na veletrhu spolupracuje Nakladatelství AGA (www.aldebaran.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/). 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)



O autorovi

Simona Beerová

Simona Beerová

Narodila se ve Frýdku-Místku a působí jako odborný pracovník v Planetáriu Ostrava. Vystudovala astrofyziku a počítačovou fyziku na Slezské univerzitě v Opavě. Pět let vyučovala fyziku na střední škole, na které byla vedoucí přírodovědné sekce. Pracovala na Astronomickém ústavu AV ČR na Slunečním oddělení, kde se věnovala pozorování a předpovědi sluneční aktivity. Od roku 2022 působí také jako průvodce na hvězdárně v Ondřejově. Dlouhodobě spolupracuje se Slezskou univerzitou na organizaci vzdělávací akce Masterclasses ve spolupráci s CERNem. Vedle své odborné činnosti se profesionálně věnuje fotografii a dlouhodobě se angažuje v popularizaci astronomie.

Štítky: Littera astronomica


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »