Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červencové výročí: Theodor Johan Christian Ambders Brorsen

Červencové výročí: Theodor Johan Christian Ambders Brorsen

Theodor Johan Christian Ambders Brorsen Autor: http://www.zamberk.cz
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen
Autor: http://www.zamberk.cz
Koncem července, konkrétně 29. 7. si připomeneme 195 let od narození dánského astronoma Theodora Brorsena. Ačkoli to byl cizinec, jeho život byl výrazně spjat s naším územím, protože řadu let působil v Senftenbergu. To jméno vám možná nic neřekne, ale když vám prozradím jeho současný název, bude to hned jasnější. Nyní se toto město jmenuje Žamberk a nachází se v Pardubickém kraji.

Brorsen se narodil v dánském městečku Nordborg, ležícím na ostrově Als. Když mu byly tři roky, rodiče se rozvedli a dále žil jen s matkou. Ta byla naštěstí finančně zajištěna, a tak se mohl bez obav věnovat studiu. Nejprve chodil v Christiansfeldu do školy založené církví Moravští bratři, později do latinské školy ve Flensburgu. Poté se na přání matky začal věnovat právu, kvůli kterému navštěvoval školy v Kielu, Berlíně a Heidelbergu. Po nějaké době však změnil obor a studoval nejprve filozofii, později matematiku a přírodní vědy a nakonec astronomii.

Svá pozorování uskutečňoval na hvězdárnách v Kielu a Altoně (jedna ze čtvrtí Hamburku), kde v letech 1846 a 1847 objevil své první tři komety. Za tyto zásluhy získal ocenění od dánského krále Christiana VIII. V Altoně se navíc sblížil se zkušeným astronomem Heinrichem Christianem Schumacherem a stal se jeho pomocníkem. Během zdejšího působení dostal nabídku přejít na kodaňskou observatoř „Rundetaarn“ (Kulatá věž), ale překvapivě ji odmítl. Místo toho dal přednost soukromé observatoři Johna Parishe v již zmíněném Senftenbergu, kterou mu doporučil Schumacher.

Do budoucího Žamberku přijel Brorsen roku 1847. Protože majitel hvězdárny, John Parish, se také zajímal o matematiku a astronomií, investoval nemalé peníze do observatoře a vybavil ji velmi kvalitními přístroji z Londýna. Díky tomu snesla srovnání i s takovými hvězdárnami, jaké byly v Římě, Paříži nebo Greenwichi. Zároveň s nimi udržovala kontakty.

Brorsen zde objevil další dvě komety, ale věnoval se i jiným druhům pozorování. Sledoval například zákryty hvězd Měsícem, pohyby hvězd či sluneční skvrny. Také se zabýval polární září a zvířetníkovým světlem, u kterého nalezl protisvit. Objevil kulovou hvězdokupu NGC 6539 v souhvězdí Hada a emisní mlhovinu Plamínek v Orionu, označovanou dnes jako NGC 2024. U té však později vyšlo najevo, že nebyl prvním, kdo ji spatřil, protože již roku 1786 ji pozoroval William Herschel.

Toto plodné období bohužel skončilo roku 1858, kdy zemřel John Parish, a jeho dědic neměl zájem o pokračování astronomické činnosti. Přesto, že Brorsen byl ochotný pracovat na hvězdárně zcela zdarma, byla tato zbořena a přístroje rozprodány. Tato událost na něj velmi negativně zapůsobila. Podle některých zdrojů poté ještě pozoroval v omezené míře vlastními přístroji, podle jiných se již astronomií přestal zcela zabývat a věnoval se hlavně botanice. Podnikal dlouhé vycházky po okolí a zkoumal různé druhy rostlin.

Ačkoli byl dvakrát zasnouben, nikdy se neoženil a zůstal svobodný. Roku 1870 se vrátil do svého rodného města, kde žil samotářským a podivínským životem. Nestaral se o svůj zevnějšek a údajně se chodil pravidelně koupat do místního jezera, dokonce i v zimním období, kdy si musel vysekávat díru v ledu. Zemřel roku 1895 ve věku nedožitých 76 let.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Theodor Brorsen


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »