Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 24. dubna 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Obloha

Mesiac - prvá štvrť Autor: Vladimír Bátora
Mesiac - prvá štvrť
Autor: Vladimír Bátora
Měsíc bude v úplňku ve středu 24. dubna v 1:49 SELČ. Znamená to, že svým světlem dokonale překryje maximum meteorického roje Lyrid, které nastává kolem 22. dubna, takže moc meteorů asi neuvidíme, i kdyby bylo jasno.

Planety
Jupiter (−2 mag) je večer ještě viditelný za soumraku nízko nad západem až severozápadem. Další planety jsou ze střední Evropy nepozorovatelné, protože jsou nad ránem nízko při obzoru. Později v květnu se můžeme ráno těšit na Saturn a časem se objeví i Mars.

Aktivita Slunce je mírně zvýšená, ale kdybychom to měli hodnotit podle počtu malých skvrn, tak je velmi vysoká, protože těch se urodilo opravdu neobvykle mnoho. Erupce byly zaznamenány jen střední a nebylo jich mnoho. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Výpravy za oceán za úplným zatměním Slunce 8. 4. 2024 byly v řadě případů úspěšné i přes ne úplně ideální počasí v pásu totality. Tento úkaz je nutné vidět a nedá se popsat žádnými fotografiemi ani videozáznamy. Kromě neuvěřitelných pohledů na zakryté Slunce se podařilo dvěma výpravám pořídit i naprosto unikátní snímky komet během úplné fáze zatmění. Jde jednak o úchvatný záběr Petra Horálka z Mexika, kde je vidět v tu dobu čerstvě objevená sebevražedná kometka, která brzy poté zanikla v blízkosti Slunce. Druhý unikátní záběr zachytila výprava v Arkansasu, kde je vidět Jupiter a kometa 12P/Pons-Brooks.

Kometa 12P/Pons-Brooks už není od nás viditelná. Přesouvá se souhvězdími jižně od ekliptiky a je čím dál lépe vidět z jižní polokoule. Byla také úhlově příliš blízko ke Slunci. Poslední snímky z Česka jsou z 10. a 11. 4. V současnosti svítí navíc Měsíc kolem úplňku, ale jakmile z večerní oblohy zmizí, je tu pro náročnější pozorovatele kometa 13P/Olbers a o týden později bude v druhé polovině noci viditelná kometa C/2021 S3 (PanSTARRS). Bohužel nejde o příliš snadno viditelné komety. Platí to zatím i pro kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by mohla být velmi jasná a okem viditelná v říjnu letošního roku. Zatím jde o slabší kometu v souhvězdí Panny.

Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P Autor: Martin Gembec
Zvířetníkové světlo, Jupiter a kometa 12P
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika a sondy

Tým vrtulníku Ingenuity se rozloučil se svým obdivuhodným strojem. Nebude už nadále možné přenášet z ní data přes rover Perseverance, který se vydal pryč směrem k okraji kráteru Jezero. Helikoptéra už nemohla létat, ale je stále funkční a nadále schopná ukládat data do palubní paměti. Za nějaký čas se její solární panel zapráší a přestane fungovat.

SpaceX už letos provedla 40 startů rakety Falcon 9 a při poslední misi se Starlinky přistáli s prvním stupněm Falconu 9 už po 299. Při příští misi (plán je start se Starlinky 22. dubna) tedy můžeme očekávat 300. úspěšné přistání této rakety. Během týdne se má raketa Falcon 9 vydat do kosmu ještě dvakrát, pokaždé s jiným nákladem než Starlinky. Z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii má vynést dvě družice WorldView Legion 1 a 2 určené k dálkovému průzkumu Země a z Floridy má vynést v neděli 28. dubna evropské navigační družice Galileo FOC FM25 a FM27.

Výročí

25. dubna 1969 (55 let) byl spatřen bolid Bovedy letící od Walesu po severní Irsko. Barva byla od zelené po bílou, jasnost přesahující Měsíc v úplňku a zřetelná byla i fragmentace během letu. Později byly nalezeny meteority. Větší, téměř pětikilový ležel na jedné farmě u Bovedy a menší, cca půl kilogramu prolétl střechou jednoho z obchodů nákupního centra Sprucefield a rozpadl se při tom na dva kusy.

28. dubna 1774 (250 let) se narodil anglický astronom Francis Baily. Jeho jménem je zván úkaz při úplném zatmění Slunce, kdy poslední paprsky Slunce prosvětlí nerovnosti na povrchu Měsíce a my pozorujeme tzv. Bailyho perly. Byl také významnou osobností začátků Královské astronomické společnosti.

Výhled na příští týden 

  • Výročí: objev měsíčku Neptunu Nereida
  • Výročí: Magellan, start k Venuši

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bolid Bovedy, Francis Baily, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »