Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: David Randolph Scott

Červnové výročí: David Randolph Scott

David Randolph Scott
David Randolph Scott
Začátkem června letošního roku, konkrétně 6. června 2012 oslavil 80. narozeniny bývalý americký astronaut a vojenský letec David Scott. Do kosmického prostoru vzlétl celkem třikrát, z toho jednou v rámci programu Gemini a dvakrát během misí Apollo. Zároveň se stal sedmým člověkem, který se dostal na povrch Měsíce.

Narodil se na Randolphově letecké základně, po které dostal své prostřední jméno. Po absolvování střední školy (Western High School) pokračoval ve studiích na univerzitě v Michiganu a později na vojenské akademii United States Military Academy. Tu dokončil roku 1954 s výbornými výsledky a poté se rozhodl, že by chtěl sloužit u vojenského letectva, protože jej zaujala trysková letadla.

Po absolvování odpovídajícího výcviku působil v druhé polovině 50. let jako letec v Nizozemsku, poté se vrátil do USA a v Massachusettském technologickém institutu získal roku 1962 inženýrský titul. Dále úspěšně prošel kurzem pro zkušební piloty a za svůj život nalétal na různých strojích více než 5 600 hodin. Do skupiny astronautů byl zařazen v roce 1963 jako specialista na navigaci a plánování misí. Opět musel tvrdě trénovat a připravovat se na kosmický let.

První Scottova mise do vesmíru se jmenovala Gemini 8 a druhým členem posádky při ní byl Neil Armstrong. Společně odstartovali 16. března 1966 a jejich let, během kterého vykonali necelých sedm oběhů Země, trval 10 hodin a 41 minut.

Druhá Scottova kosmická výprava nesla označení Apollo 9, uskutečnila se v březnu 1969 a na palubě byli celkem tři astronauti. Kromě Scotta, který měl funkci pilota velitelského modulu, to byli James McDivitt (velitel) a Russell Schweickart (pilot lunárního modulu). Hlavním úkolem této mise bylo vyzkoušet manévry s lunárním modulem na oběžné dráze Země. Dva členové posádky do něj několikrát přešli a zkoušeli jeho systémy. Také modul oddělili od zbytku lodi, vzdálili se s ním více než 180 km a plnili předepsané úkoly. Nakonec se obě části lodi znovu spojily. Později došlo k odhození již nepotřebného lunárního modulu, který se nazýval Spider (Pavouk) a ten pak obíhal kolem Země ještě dalších dvanáct let, než zanikl v atmosféře.

Naposledy se do kosmu Scott vydal 26. července 1971 při letu Apollo 15. Zastával tehdy funkci velitele a cílem mise byl Měsíc. Lunární modul dosedl na jeho povrchu 30. července a Scott s Irwinem zde strávili téměř 67 hodin. Teprve pak se vrátili k třetímu členu posádky - Alfredu Wordenovi a společně přistáli 7. srpna v Tichém oceánu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »