Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: David Randolph Scott

Červnové výročí: David Randolph Scott

David Randolph Scott
David Randolph Scott
Začátkem června letošního roku, konkrétně 6. června 2012 oslavil 80. narozeniny bývalý americký astronaut a vojenský letec David Scott. Do kosmického prostoru vzlétl celkem třikrát, z toho jednou v rámci programu Gemini a dvakrát během misí Apollo. Zároveň se stal sedmým člověkem, který se dostal na povrch Měsíce.

Narodil se na Randolphově letecké základně, po které dostal své prostřední jméno. Po absolvování střední školy (Western High School) pokračoval ve studiích na univerzitě v Michiganu a později na vojenské akademii United States Military Academy. Tu dokončil roku 1954 s výbornými výsledky a poté se rozhodl, že by chtěl sloužit u vojenského letectva, protože jej zaujala trysková letadla.

Po absolvování odpovídajícího výcviku působil v druhé polovině 50. let jako letec v Nizozemsku, poté se vrátil do USA a v Massachusettském technologickém institutu získal roku 1962 inženýrský titul. Dále úspěšně prošel kurzem pro zkušební piloty a za svůj život nalétal na různých strojích více než 5 600 hodin. Do skupiny astronautů byl zařazen v roce 1963 jako specialista na navigaci a plánování misí. Opět musel tvrdě trénovat a připravovat se na kosmický let.

První Scottova mise do vesmíru se jmenovala Gemini 8 a druhým členem posádky při ní byl Neil Armstrong. Společně odstartovali 16. března 1966 a jejich let, během kterého vykonali necelých sedm oběhů Země, trval 10 hodin a 41 minut.

Druhá Scottova kosmická výprava nesla označení Apollo 9, uskutečnila se v březnu 1969 a na palubě byli celkem tři astronauti. Kromě Scotta, který měl funkci pilota velitelského modulu, to byli James McDivitt (velitel) a Russell Schweickart (pilot lunárního modulu). Hlavním úkolem této mise bylo vyzkoušet manévry s lunárním modulem na oběžné dráze Země. Dva členové posádky do něj několikrát přešli a zkoušeli jeho systémy. Také modul oddělili od zbytku lodi, vzdálili se s ním více než 180 km a plnili předepsané úkoly. Nakonec se obě části lodi znovu spojily. Později došlo k odhození již nepotřebného lunárního modulu, který se nazýval Spider (Pavouk) a ten pak obíhal kolem Země ještě dalších dvanáct let, než zanikl v atmosféře.

Naposledy se do kosmu Scott vydal 26. července 1971 při letu Apollo 15. Zastával tehdy funkci velitele a cílem mise byl Měsíc. Lunární modul dosedl na jeho povrchu 30. července a Scott s Irwinem zde strávili téměř 67 hodin. Teprve pak se vrátili k třetímu členu posádky - Alfredu Wordenovi a společně přistáli 7. srpna v Tichém oceánu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »