Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Červnové výročí: Donald Kent Slayton

Červnové výročí: Donald Kent Slayton

Donald Kent Slayton Autor: http://alien-ufo-research.com/astronaut_ufo_sightings/
Donald Kent Slayton
Autor: http://alien-ufo-research.com/astronaut_ufo_sightings/
Dnes 13. června uplyne rovných dvacet let od úmrtí amerického vojenského letce a astronauta Donalda Slaytona. Zajímavé je, že ačkoli byl vybrán již do úplně první skupiny astronautů, do kosmu se dostal až o mnoho let později než šest jeho kolegů.

Donald Slayton se narodil v městečku Sparta, ležícím na severu USA, ve státě Wisconsin. V útlém dětství se mu stala poměrně závažná nehoda, při které mu otcův žací stroj amputoval část levého prsteníčku. Do základní školy chodil v Leonu, střední pak navštěvoval ve svém rodném městě. I přes svůj tělesný handicap byl roku 1942 přijat do armádních leteckých sil a během 2. světové války absolvoval několik desítek bojových misí nad Evropou a Japonskem.

Po skončení války studoval na univerzitě v Minnesotě obor leteckého inženýrství a roku 1949 zde získal bakalářský titul. Později působil na Edwardsově letecké základně jako testovací pilot. Celkově nalétal na nejrůznějších strojích více než 6 600 hodin.

V roce 1959 byl vybrán do úplně prvního oddílu amerických astronautů, který tvořilo sedm osob. Podle původního plánu se měl po Glennovi stát druhým Američanem, který se dostane na oběžnou dráhu. Osud mu však nepřál. Nedlouho před startem u něj byla při tréninku na centrifuze odhalena srdeční arytmie, a proto byl z programu vyřazen. Na jeho místo nastoupil Malcolm Carpenter, který 1. května 1962 uskutečnil tři oblety Země.

Slayton se však svého snu nevzdal. Zůstal v NASA, začal se léčit a stal se nakonec člověkem, který vybíral astronauty pro jednotlivé mise. Neoficiálně byl nazýván "vedoucí astronaut".

Po deseti letech léčby jeho arytmie zmizela. To se však již psal rok 1972 a Slaytonovi bylo v té době 48 let, což je v profesi astronauta poměrně vysoký věk. Právě končila série výprav na Měsíc a další let k němu se již nechystal. Protože do startu prvního raketoplánu zbývalo ještě téměř deset let, zbyla Slaytonovi jen jediná šance. Let Sojuz-Apollo, během kterého se měly na oběžné dráze spojit americká a sovětská kosmická loď. Okamžitě začal s tréninkem, aby se mohl této mise zúčastnit.

Jeho velké přání - dostat se do kosmu - se mu splnilo 15. července 1975, kdy spolu s Thomasem Staffordem a Vancem Brandem odstartoval v kabině Apolla ASTP. O dva dny později se spojili se sovětskou lodí Sojuz 19. Posádky pak prováděly společné experimenty, došlo i k odpojení a opětovnému spojení obou lodí. Let Apolla ASTP byl úspěšně ukončen po 148 obězích 24. července ve vlnách Tichého oceánu.

Slayton poté ještě nějakou dobu pracoval jako manažer pro lety raketoplánů, z NASA odešel roku 1982. Příčinou jeho smrti byl mozkový nádor.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost, Kosmonaut, Výročí


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »