Červnové výročí: Donald Kent Slayton
Autor: http://alien-ufo-research.com/astronaut_ufo_sightings/
Donald Slayton se narodil v městečku Sparta, ležícím na severu USA, ve státě Wisconsin. V útlém dětství se mu stala poměrně závažná nehoda, při které mu otcův žací stroj amputoval část levého prsteníčku. Do základní školy chodil v Leonu, střední pak navštěvoval ve svém rodném městě. I přes svůj tělesný handicap byl roku 1942 přijat do armádních leteckých sil a během 2. světové války absolvoval několik desítek bojových misí nad Evropou a Japonskem.
Po skončení války studoval na univerzitě v Minnesotě obor leteckého inženýrství a roku 1949 zde získal bakalářský titul. Později působil na Edwardsově letecké základně jako testovací pilot. Celkově nalétal na nejrůznějších strojích více než 6 600 hodin.
V roce 1959 byl vybrán do úplně prvního oddílu amerických astronautů, který tvořilo sedm osob. Podle původního plánu se měl po Glennovi stát druhým Američanem, který se dostane na oběžnou dráhu. Osud mu však nepřál. Nedlouho před startem u něj byla při tréninku na centrifuze odhalena srdeční arytmie, a proto byl z programu vyřazen. Na jeho místo nastoupil Malcolm Carpenter, který 1. května 1962 uskutečnil tři oblety Země.
Slayton se však svého snu nevzdal. Zůstal v NASA, začal se léčit a stal se nakonec člověkem, který vybíral astronauty pro jednotlivé mise. Neoficiálně byl nazýván "vedoucí astronaut".
Po deseti letech léčby jeho arytmie zmizela. To se však již psal rok 1972 a Slaytonovi bylo v té době 48 let, což je v profesi astronauta poměrně vysoký věk. Právě končila série výprav na Měsíc a další let k němu se již nechystal. Protože do startu prvního raketoplánu zbývalo ještě téměř deset let, zbyla Slaytonovi jen jediná šance. Let Sojuz-Apollo, během kterého se měly na oběžné dráze spojit americká a sovětská kosmická loď. Okamžitě začal s tréninkem, aby se mohl této mise zúčastnit.
Jeho velké přání - dostat se do kosmu - se mu splnilo 15. července 1975, kdy spolu s Thomasem Staffordem a Vancem Brandem odstartoval v kabině Apolla ASTP. O dva dny později se spojili se sovětskou lodí Sojuz 19. Posádky pak prováděly společné experimenty, došlo i k odpojení a opětovnému spojení obou lodí. Let Apolla ASTP byl úspěšně ukončen po 148 obězích 24. července ve vlnách Tichého oceánu.
Slayton poté ještě nějakou dobu pracoval jako manažer pro lety raketoplánů, z NASA odešel roku 1982. Příčinou jeho smrti byl mozkový nádor.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.
O autorovi
Václav Kalaš
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
