Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Den Kurta Gödela 2021

Den Kurta Gödela 2021

Na Hvězdárně a planetáriu Brno se v pátek 25. června a v sobotu 26. června uskuteční setkání Kurt Gödel Day 2021 věnované brněnskému rodákovi, jednomu z nejvýznamnějších logiků všech dob. Na programu je 24 vystupujících. V průběhu mimořádného setkání bude udělena Cena Kurta Gödela, o které rozhoduje Společnost Kurta Gödela v Brně.

Letošním laureátem Ceny Kurta Gödela je profesor Matthias Baaz z Institutu diskrétní matematiky a geometrie Technické univerzity ve Vídni. Baaz je uznávaným specialistou na tzv. Gödelovy logiky a další neklasické systémy. Je také výkonným předsedou mezinárodní Kurt Gödel Society sídlící ve Vídni. Cena má podobu skleněné stély od výtvarníka Milivoje Husáka.

Kromě Matthiase Baaze jsou zvanými řečníky docenti Vítězslav Švejdar z Univerzity Karlovy a Petr Cintula z Ústavu informatiky Akademie věd České republiky, v neposlední řadě pak profesor Pavol Zlatoš z bratislavské Univerzity Komenského. Všichni zmiňovaní v minulosti publikovali příspěvky ke gödelovskému výzkumu, jenž má v českých zemích dlouhou tradici zprostředkovanou významným logikem profesorem Petrem Hájkem a matematikem profesorem Petrem Vopěnkou. Součástí programu je i dalších dvanáct přednášejících (některé příspěvky přitom mají spoluautory).

Kurt Gödel je především největším logikem všech dob po Aristotelovi, který zásadně prohloubil spojení logiky se základy matematiky. „Ajťáci“ o něm hovoří jako o otci programovacího jazyka. Pro obor logika mají Gödelovy objevy obdobný význam jako Mendelovy zákony pro genetiku. Gödel se narodil v Brně v roce 1906, působil však zejména ve Vídni a v Princetonu. V Americe se odehrál vrchol jeho kariéry i života po boku svého přítele Alberta Einsteina. Jeho teorii relativity Gödel obohatil nalezením nových řešení rovnic, které mimo jiné umožňují uvažovat o časových smyčkách (vč. návratu do vlastní minulosti). Jeho dvě slavné věty o neúplnosti z roku 1931 odpovídají na otázky týkající se mezí logických systémů, bezespornosti matematických teorií a vztahu mezi pravdivostí a její dokazatelností. Více informací najdete na www.kurtgodelbrno.cz

Pořadatelem Kurt Gödel Day 2021 je Hvězdárna a planetárium Brno, Masarykova univerzita, Ústav informatiky Akademie věd České republiky a Společnost Kurta Gödela v Brně. Součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »