Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Dubnové výročí: Andrej Ivanovič Borisenko

Andrej Ivanovič Borisenko Autor: http://www.spacefacts.de/
Andrej Ivanovič Borisenko
Autor: http://www.spacefacts.de/
Své padesáté narozeniny oslaví letošního 17. dubna ruský kosmonaut Andrej Borisenko. Zatím uskutečnil pouze jeden kosmický let, ale protože je stále aktivní, možná se do kosmického prostoru vypraví znovu. Na oběžné dráze Země strávil více než 164 dní.

Na svět přišel malý Andrej v městě, které se v té době jmenovalo Leningrad. Dnes se mu říká Sankt Petěrburg nebo Petrohrad. Zde po základní škole nastoupil na Matematicko-fyzikální školu (lyceum) č. 30, kterou dokončil roku 1981. Následujících šest let studoval na Leningradském vojenském mechanickém institutu, kde získal kvalifikaci v oboru dynamika letu a řízení. Poté byl dva roky zaměstnán u vojenského námořnictva.

Ke kosmonautice se Borisenko dostal roku 1989, kdy nastoupil do Raketové a kosmické korporace Eněrgija S. P. Koroljova (RKK Eněrgia). Postupně se vypracoval na pozici vedoucího směny ve středisku řízení letů Roskosmosu. Nejprve se staral o vesmírnou stanici Mir, později o Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Borisenkovi však časem nestačilo sledovat dění na oběžné dráze z řídícího střediska, ale chtěl se jej zúčastnit osobně. Přihlásil se proto do výběru kosmonautů a v září 2002 získal souhlasné stanovisko od lékařské komise. V lednu následujícího roku úspěšně složil požadované zkoušky a 29. května byl díky doporučení Státní meziresortní komise přijat do oddílu kosmonautů. Od června 2003 prodělal dvouletý výcvik, který zakončil 27. června 2005 s výborným hodnocením. Nedlouho poté mu byla přiznána kvalifikace "zkušební kosmonaut".

Na oběžnou dráhu se Borisenko vydal kosmickou lodí Sojuz TMA-21, nesoucí jméno Jurij Gagarin. Start se uskutečnil 4. dubna 2011, jen několik dní před tím, než si celý svět připomněl padesáté výročí od prvního kosmického letu. Dalšími členy posádky byli Alexandr Samokuťajev a Ronald Garan.

Po dvou dnech se loď připojila k ISS a kosmonauté do ní přestoupili. Zde s třemi kolegy, kteří již na palubě stanice pobývali, utvořili tzv. Expedici 27, což bylo pojmenování posádky v období březen až květen 2011. Borisenko v ní pracoval jako palubní inženýr, tedy na stejné pozici jako v Sojuzu. Poté, co se původní trojice vrátila na Zem a vystřídali ji další tři kosmonauté, začala Expedice 28, kde Borisenko působil již jako velitel. V této době ISS naposledy navštívil americký raketoplán Atlantis během mise STS-135, což byl úplně poslední let programu Space Shuttle.

Borisenko, Samokuťajev a Garan svoji kosmickou výpravu ukončili 16. září 2011, kdy nasedli do stejného Sojuzu, jaký je v dubnu dopravil na oběžnou dráhu a po necelých 3,5 hodinách letu přistáli v Kazachstánu, asi 150 km od města Džezkazgan.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »