Lednové výročí: Daniel Charles Brandenstein
Autor: http://www.gottahaveit.com
Brandenstein se narodil v městě Watertown, ležícím v americkém státě Wisconsin. Zde postupně navštěvoval základní a střední školu, po níž nastoupil na místní univerzitu (University of Wisconsin). Tu úspěšně ukončil roku 1965 a získal vysokoškolský titul v oboru matematicko-fyzikálních věd.
V září téhož roku nastoupil k armádě, kde sloužil jako námořní letec. Dostal se do jihovýchodní Asie, kde uskutečnil celkem 192 bojových misí. Ve studiích pokračoval na vojenské škole pro zkušební piloty (United States Naval Test Pilot School) a mimo jiné se podílel na testování elektronických zbraňových systémů.
Astronautem se stal v srpnu 1979. Během prvních dvou vesmírných misí raketoplánu byl členem podpůrného týmu, kde zastával funkci, označovanou zkratkou CAP-COM (CAPsule COMmunicator). Jedná se o hlavního spojaře, který zajišťuje v řídícím středisku komunikaci s posádkou kosmické lodi.
Poprvé se Brandenstein do vesmíru podíval 30. srpna 1983 na palubě raketoplánu Challenger. Jednalo se o misi STS-8, jejímž hlavním cílem bylo vynesení indického satelitu Insat-1B. Let proběhl bez větších komplikací, ale po vylovení odhozených pomocných startovacích raket se ukázalo, že téměř prohořela stěna jedné trysky. Pokud by k tomu došlo, let by skončil katastrofou.
Druhá kosmická výprava čekala na Brandensteina v červnu 1985 a měla označení STS-51-G. Během ní se uskutečnilo vypuštění tří telekomunikačních družic a zajímavý pokus s astronomickou družicí. Ta se jmenovala Spartan 1 a snímkovala vybrané objekty. Po 45 hodinách samostatného letu byla opět zachycena a vrátila se na Zemi spolu s raketoplánem Discovery.
Za necelých pět let se vydal Brandenstein do kosmu potřetí. Byla to mise STS-32, kterou uskutečnil raketoplán Columbia v lednu 1990. Při ní astronaut dokonce oslavil na oběžné dráze narozeniny a dostal od posádky kromě gratulací i nafukovací maketu dortu. Během výpravy byla vypuštěna telekomunikační družice a hlavně zachycena a dopravena na Zem družice LDEF.
Poslední let uskutečnil Brandenstein v květnu 1992 raketoplánem Endeavour a měl označení STS-49. Unikátní byl v tom, že během něj astronauté zachytili družici Intelsat 6 F-3, přimontovali k ní náhradní motor a teprve poté ji znovu vypustili. Jen díky tomu se družice mohla dostat na původně plánovanou dráhu.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.
O autorovi
Václav Kalaš
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
