Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Lednové výročí: Daniel Charles Brandenstein

Lednové výročí: Daniel Charles Brandenstein

Astronaut Daniel Charles Brandenstein Autor: http://www.gottahaveit.com
Astronaut Daniel Charles Brandenstein
Autor: http://www.gottahaveit.com
Kulaté sedmdesáté narozeniny oslaví 17. ledna americký vojenský pilot a astronaut Daniel Charles Brandenstein. Uskutečnil čtyři lety raketoplánem a celkově strávil v kosmickém prostoru 32 dní, 21 hodin a 3 minuty.

Brandenstein se narodil v městě Watertown, ležícím v americkém státě Wisconsin. Zde postupně navštěvoval základní a střední školu, po níž nastoupil na místní univerzitu (University of Wisconsin). Tu úspěšně ukončil roku 1965 a získal vysokoškolský titul v oboru matematicko-fyzikálních věd.

V září téhož roku nastoupil k armádě, kde sloužil jako námořní letec. Dostal se do jihovýchodní Asie, kde uskutečnil celkem 192 bojových misí. Ve studiích pokračoval na vojenské škole pro zkušební piloty (United States Naval Test Pilot School) a mimo jiné se podílel na testování elektronických zbraňových systémů.

Astronautem se stal v srpnu 1979. Během prvních dvou vesmírných misí raketoplánu byl členem podpůrného týmu, kde zastával funkci, označovanou zkratkou CAP-COM (CAPsule COMmunicator). Jedná se o hlavního spojaře, který zajišťuje v řídícím středisku komunikaci s posádkou kosmické lodi.

Poprvé se Brandenstein do vesmíru podíval 30. srpna 1983 na palubě raketoplánu Challenger. Jednalo se o misi STS-8, jejímž hlavním cílem bylo vynesení indického satelitu Insat-1B. Let proběhl bez větších komplikací, ale po vylovení odhozených pomocných startovacích raket se ukázalo, že téměř prohořela stěna jedné trysky. Pokud by k tomu došlo, let by skončil katastrofou.

Druhá kosmická výprava čekala na Brandensteina v červnu 1985 a měla označení STS-51-G. Během ní se uskutečnilo vypuštění tří telekomunikačních družic a zajímavý pokus s astronomickou družicí. Ta se jmenovala Spartan 1 a snímkovala vybrané objekty. Po 45 hodinách samostatného letu byla opět zachycena a vrátila se na Zemi spolu s raketoplánem Discovery.

Za necelých pět let se vydal Brandenstein do kosmu potřetí. Byla to mise STS-32, kterou uskutečnil raketoplán Columbia v lednu 1990. Při ní astronaut dokonce oslavil na oběžné dráze narozeniny a dostal od posádky kromě gratulací i nafukovací maketu dortu. Během výpravy byla vypuštěna telekomunikační družice a hlavně zachycena a dopravena na Zem družice LDEF.

Poslední let uskutečnil Brandenstein v květnu 1992 raketoplánem Endeavour a měl označení STS-49. Unikátní byl v tom, že během něj astronauté zachytili družici Intelsat 6 F-3, přimontovali k ní náhradní motor a teprve poté ji znovu vypustili. Jen díky tomu se družice mohla dostat na původně plánovanou dráhu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Kosmonaut


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »