Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Lednové výročí: Jacobus Cornelius Kapteyn

Lednové výročí: Jacobus Cornelius Kapteyn

Jacobus Cornelius Kapteyn

Před 165 lety, 19. ledna 1851, se narodil nizozemský astronom Jacobus Kapteyn, který pomocí statistických metod zkoumal vlastnosti Mléčné dráhy i dalších galaxií. Také se podílel na širším a systematickém využívání fotografií při zkoumání astronomických objektů.

Na svět přišel v nizozemském městě Barneveld do rodiny učitele. Už od dětství jej zajímala fyzika, a proto po dosažení věku 17 let odešel studovat matematiku a fyziku na Univerzitu v Utrechtu. Školu úspěšně dokončil roku 1875 a získal ocenění „magna cum laude“ (ve volném překladu „s velkou chválou“), které dostávali jen ti opravdu nejlepší absolventi.

Tři roky působil na astronomické observatoři v Leidenu, poté se roku 1877 stal prvním profesorem astronomie a teoretické mechaniky na Univerzitě v Groningenu.

Spolupracoval s Davidem Gillem, ředitelem hvězdárny v Kapském městě a společně sestavili katalog, obsahující více než 450 000 hvězd jižní oblohy.

Pomocí statistiky se pokoušel zjistit informace o stavbě Mléčné dráhy a rozložení objektů v ní. Vybral na celé obloze 206 oblastí o velkosti 75′ × 75′ (získaly označení Kapteynova pole), ve kterých se pak detailně zkoumaly vlastnosti hvězd. Později ještě přibylo dalších 46 polí.

Jednou ze zkoumaných veličin v těchto oblastech byly vlastní pohyby hvězd. Během této práce si Kapteyn všiml, že existují dva převládající směry, kterými se hvězdy pohybují. Jeden směřuje přibližně do středu Mléčné dráhy, druhý pak opačně. Nejprve se domníval, že se jedná o dvě samostatné skupiny hvězd, pohybující se ve dvou „proudech“, které získaly po objeviteli i své jméno – Kapteynovy proudy. Později se ukázalo, že jev je způsoben rotací Mléčné dráhy a zejména pak tím, že oběžné dráhy hvězd nejsou kruhové, ale eliptické. Obíhají po protáhlých drahách kolem centra galaxie a to je umístěno v jednom ohnisku elipsy.

S Kapteynovým jménem je také spojen nenápadný červený trpaslík spektrální třídy M a jasnosti 9 mag v souhvězdí Malíře. Jedná se o jednu z nejbližších hvězd, světlo z ní k nám doputuje za necelých 13 let. Nejzajímavější však je, že Kapteyn u ní objevil v té době největší vlastní pohyb. Dnes je Kapteynova hvězda v tomto ohledu na druhém místě, předstihla ji pouze Barnardova šipka ze souhvězdí Hadonoše.

Kapteyn také vytvořil vlastní model Mléčné dráhy, nazývaný někdy Kapteynův vesmír. Předpokládal, že naše galaxie má velikost 40 000 světelných let a Slunce je vzdáleno od jejího středu jen 2 000 světelných let. Až pozdější výzkumy ukázaly, že Mléčná dráha má výrazně větší rozměry.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Kapteyn, Osobnost, Astronom, Výročí


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »