Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Kenneth Dwane Bowersox

Listopadové výročí: Kenneth Dwane Bowersox

Kenneth Dwane Bowersox
Autor: NASA

Dnes, 14. listopadu 2016, oslaví 60. narozeniny bývalý americký vojenský letec a astronaut Kenneth Dwane „Sox“ Bowersox. Účastnil se pěti letů do vesmíru a celkově strávil na oběžné dráze Země více než 211 dní.

Narodil se v městě Portsmouth, nacházejícím se na východě USA v americkém státě Virginia. Za své rodné město však považuje spíše BedfordIndianě, kde strávil své mládí. Zde také navštěvoval střední školu, kterou ukončil v roce 1974. Poté přešel na Námořní akademii (US Naval Academy), na které po čtyřech letech získal bakalářský titul. Již o rok později se stal magistrem díky studiu na Kolumbijské univerzitě. Jeho oborem bylo strojní inženýrství.

V roce 1978 nastoupil k námořnictvu a po třech letech začal sloužit jako pilot na letadlové lodi Enterprise. Své letecké schopnosti dále rozvíjel ve Škole zkušebních letců (USAF Test Pilot School), kde testoval například bojové letouny F/A-18A-7E.

V 80. letech se přihlásil do náboru astronautů a protože uspěl, byl 17. srpna 1987 přijat mezi astronauty – kandidáty. V NASA absolvoval kurz na pilota raketoplánu a pak trénoval a vyčkával, až bude vybrán pro nějakou kosmickou misi. Dočkal se až po téměř pěti letech, 9. července 1992. Tento den odstartoval spolu s šesti dalšími astronauty do vesmíru na palubě Columbie. Výprava měla označení STS-50 a hlavním jejím úkolem bylo vynesení laboratoře Spacelab USML-1.

Druhý Bowersoxův kosmický let nesl označení STS-61 a jednalo se o první servisní misi Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Během ní byly odstraněny závady, které se na teleskopu vyskytly. Sám Bowersox měl za úkol pilotáž raketoplánu Endeavour.

Při třetí misi, nazvané STS-73, byl Bowersox ve funkci velitele a na oběžnou dráhu jej dopravil již podruhé raketoplán Columbia. Tentokrát se uskutečňovaly experimenty v laboratoři Spacelab USML-2.

Počtvrté do vesmíru a podruhé k HST se dostal Bowersox během letu STS-82. Byla to druhá servisní výprava k dalekohledu a velel při ní posádce raketoplánu Discovery.

Poslední a zároveň nejdelší kosmický let Bowersox uskutečnil na přelomu let 2002 a 2003, kdy byl členem tzv. Expedice 6. Raketoplán Endeavour jej 24. listopadu 2002 vynesl k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kde pak pobýval 160 dní. Protože v únoru 2003 havarovala Columbia a byly pozastaveny veškeré lety raketoplánů, na Zemi se vrátil 4. května 2003 pomocí ruské kosmické lodi Sojuz TMA-1.

Na konci září 2006 opustil Bowersox řady pracovníků NASA a v letech 2009 až 2011 působil ve společnosti SpaceX, která se také zabývá lety do kosmického prostoru.

Roku 2010 byl uveden do Síně slávy astronautů Spojených států (United States Astronaut Hall of Fame), což je muzeum na Floridě, věnované významným americkým astronautům

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna v Plzni



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, NASA, Astronaut, Osobnost, Kenneth Dwane Bowersox


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »