Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Ronald Ellwin Evans mladší

Listopadové výročí: Ronald Ellwin Evans mladší

Ronald Ellwin Evans mladší Autor: http://www.spacefacts.de
Ronald Ellwin Evans mladší
Autor: http://www.spacefacts.de
Letošního 10. listopadu by se dožil 80 let americký vojenský letec a astronaut Ronald Ellwin Evans mladší. Bohužel již před třiadvaceti lety jej ve spánku postihl infarkt, na jehož následky zemřel. Zřejmě není známý přesný čas skonu, proto se můžeme setkat se dvěma daty úmrtí. Evansovi bylo v té době pouhých 56 let.

Narodil se v městečku St. Francis, v americkém státě Kansas, ale většinu dětství strávil v městě Topeka. Zde postupně navštěvoval základní, střední i vysokou školu. Vyšší vzdělání získal na elektrotechnické fakultě Kansaské univerzity a v Námořní postgraduální škole. Díky nim obdržel roku 1956 bakalářský a o osm let později inženýrský titul.

Ještě během studií, roku 1957, absolvoval letecký výcvik a v pozdější době vstoupil do řad námořního letectva. Působil v Tichomoří na letadlové lodi USS Ticonderoga a zúčastnil se bojových akcí ve Vietnamu. Za svoji aktivní kariéru nalétal 5 100 hodin, z toho 4 600 hodin na proudových letadlech.

Do oddílu astronautů byl přijat roku 1966. V té době probíhal program Apollo a Evans byl po základním výcviku zařazen do podpůrné posádky u letů Apollo 7 (první pilotovaný let tohoto programu) a Apollo 11 (první přistání na Měsíci). U letu Apollo 14 již byl jmenován do záložní posádky. Pokud by z nějakého důvodu nemohla letět naplánovaná posádka, nahradila by ji právě tato záložní. To se však v tomto případě nestalo a Evans si na svůj kosmický let musel počat ještě téměř dva roky.

Nakonec se zúčastnil až úplně posledního letu k Měsíci, který měl označení Apollo 17. Mise začala 7. prosince 1972 startem z mysu Canaveral, kdy kosmickou loď od země odpoutala mohutná raketa Saturn V. Dalšími členy výpravy byli Eugene Cernan a Harrison Schmitt. Evans zastával funkci pilota velitelského modulu, a tak mu byla přisouzena poněkud nevděčná role jediného člena výpravy, který nevstoupil na měsíční povrch. V době, kdy se od lodi odpoutal lunární modul Challenger (Vyzyvatel) s dvojicí astronautů a vydal se směrem k povrchu, Evans zůstal na oběžné dráze. Vykonával zde řadu úkolů jako například fotografování vybraných objektů nebo sledování geologických zajímavostí. Celkem strávil na měsíční orbitě 147 hodin 48 minut, což je rekord, který dosud nikdo nepřekonal a pravděpodobně v blízké budoucnosti ani nepřekoná.

Poté, co se lunární modul s astronauty vrátil, a celá posádka se vydala na zpáteční cestu, čekal Evanse ještě jeden úkol. Vystoupil do volného prostoru a z kamery, umístěné vně lodi, vyjmul tři kazety s filmem. Celá mise úspěšně skončila 19. prosince 1972 přistáním v Tichém oceánu.

Evans byl ještě členem záložní posádky pro let Apollo-Sojuz, ale do kosmu se již podruhé nedostal.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »