Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Ronald Ellwin Evans mladší

Listopadové výročí: Ronald Ellwin Evans mladší

Ronald Ellwin Evans mladší Autor: http://www.spacefacts.de
Ronald Ellwin Evans mladší
Autor: http://www.spacefacts.de
Letošního 10. listopadu by se dožil 80 let americký vojenský letec a astronaut Ronald Ellwin Evans mladší. Bohužel již před třiadvaceti lety jej ve spánku postihl infarkt, na jehož následky zemřel. Zřejmě není známý přesný čas skonu, proto se můžeme setkat se dvěma daty úmrtí. Evansovi bylo v té době pouhých 56 let.

Narodil se v městečku St. Francis, v americkém státě Kansas, ale většinu dětství strávil v městě Topeka. Zde postupně navštěvoval základní, střední i vysokou školu. Vyšší vzdělání získal na elektrotechnické fakultě Kansaské univerzity a v Námořní postgraduální škole. Díky nim obdržel roku 1956 bakalářský a o osm let později inženýrský titul.

Ještě během studií, roku 1957, absolvoval letecký výcvik a v pozdější době vstoupil do řad námořního letectva. Působil v Tichomoří na letadlové lodi USS Ticonderoga a zúčastnil se bojových akcí ve Vietnamu. Za svoji aktivní kariéru nalétal 5 100 hodin, z toho 4 600 hodin na proudových letadlech.

Do oddílu astronautů byl přijat roku 1966. V té době probíhal program Apollo a Evans byl po základním výcviku zařazen do podpůrné posádky u letů Apollo 7 (první pilotovaný let tohoto programu) a Apollo 11 (první přistání na Měsíci). U letu Apollo 14 již byl jmenován do záložní posádky. Pokud by z nějakého důvodu nemohla letět naplánovaná posádka, nahradila by ji právě tato záložní. To se však v tomto případě nestalo a Evans si na svůj kosmický let musel počat ještě téměř dva roky.

Nakonec se zúčastnil až úplně posledního letu k Měsíci, který měl označení Apollo 17. Mise začala 7. prosince 1972 startem z mysu Canaveral, kdy kosmickou loď od země odpoutala mohutná raketa Saturn V. Dalšími členy výpravy byli Eugene Cernan a Harrison Schmitt. Evans zastával funkci pilota velitelského modulu, a tak mu byla přisouzena poněkud nevděčná role jediného člena výpravy, který nevstoupil na měsíční povrch. V době, kdy se od lodi odpoutal lunární modul Challenger (Vyzyvatel) s dvojicí astronautů a vydal se směrem k povrchu, Evans zůstal na oběžné dráze. Vykonával zde řadu úkolů jako například fotografování vybraných objektů nebo sledování geologických zajímavostí. Celkem strávil na měsíční orbitě 147 hodin 48 minut, což je rekord, který dosud nikdo nepřekonal a pravděpodobně v blízké budoucnosti ani nepřekoná.

Poté, co se lunární modul s astronauty vrátil, a celá posádka se vydala na zpáteční cestu, čekal Evanse ještě jeden úkol. Vystoupil do volného prostoru a z kamery, umístěné vně lodi, vyjmul tři kazety s filmem. Celá mise úspěšně skončila 19. prosince 1972 přistáním v Tichém oceánu.

Evans byl ještě členem záložní posádky pro let Apollo-Sojuz, ale do kosmu se již podruhé nedostal.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »