Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Ronald Ellwin Evans mladší

Listopadové výročí: Ronald Ellwin Evans mladší

Ronald Ellwin Evans mladší Autor: http://www.spacefacts.de
Ronald Ellwin Evans mladší
Autor: http://www.spacefacts.de
Letošního 10. listopadu by se dožil 80 let americký vojenský letec a astronaut Ronald Ellwin Evans mladší. Bohužel již před třiadvaceti lety jej ve spánku postihl infarkt, na jehož následky zemřel. Zřejmě není známý přesný čas skonu, proto se můžeme setkat se dvěma daty úmrtí. Evansovi bylo v té době pouhých 56 let.

Narodil se v městečku St. Francis, v americkém státě Kansas, ale většinu dětství strávil v městě Topeka. Zde postupně navštěvoval základní, střední i vysokou školu. Vyšší vzdělání získal na elektrotechnické fakultě Kansaské univerzity a v Námořní postgraduální škole. Díky nim obdržel roku 1956 bakalářský a o osm let později inženýrský titul.

Ještě během studií, roku 1957, absolvoval letecký výcvik a v pozdější době vstoupil do řad námořního letectva. Působil v Tichomoří na letadlové lodi USS Ticonderoga a zúčastnil se bojových akcí ve Vietnamu. Za svoji aktivní kariéru nalétal 5 100 hodin, z toho 4 600 hodin na proudových letadlech.

Do oddílu astronautů byl přijat roku 1966. V té době probíhal program Apollo a Evans byl po základním výcviku zařazen do podpůrné posádky u letů Apollo 7 (první pilotovaný let tohoto programu) a Apollo 11 (první přistání na Měsíci). U letu Apollo 14 již byl jmenován do záložní posádky. Pokud by z nějakého důvodu nemohla letět naplánovaná posádka, nahradila by ji právě tato záložní. To se však v tomto případě nestalo a Evans si na svůj kosmický let musel počat ještě téměř dva roky.

Nakonec se zúčastnil až úplně posledního letu k Měsíci, který měl označení Apollo 17. Mise začala 7. prosince 1972 startem z mysu Canaveral, kdy kosmickou loď od země odpoutala mohutná raketa Saturn V. Dalšími členy výpravy byli Eugene Cernan a Harrison Schmitt. Evans zastával funkci pilota velitelského modulu, a tak mu byla přisouzena poněkud nevděčná role jediného člena výpravy, který nevstoupil na měsíční povrch. V době, kdy se od lodi odpoutal lunární modul Challenger (Vyzyvatel) s dvojicí astronautů a vydal se směrem k povrchu, Evans zůstal na oběžné dráze. Vykonával zde řadu úkolů jako například fotografování vybraných objektů nebo sledování geologických zajímavostí. Celkem strávil na měsíční orbitě 147 hodin 48 minut, což je rekord, který dosud nikdo nepřekonal a pravděpodobně v blízké budoucnosti ani nepřekoná.

Poté, co se lunární modul s astronauty vrátil, a celá posádka se vydala na zpáteční cestu, čekal Evanse ještě jeden úkol. Vystoupil do volného prostoru a z kamery, umístěné vně lodi, vyjmul tři kazety s filmem. Celá mise úspěšně skončila 19. prosince 1972 přistáním v Tichém oceánu.

Evans byl ještě členem záložní posádky pro let Apollo-Sojuz, ale do kosmu se již podruhé nedostal.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »