Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Listopadové výročí: Willem de Sitter

Listopadové výročí: Willem de Sitter

Willem de Sitter Autor: Yerkes Observatory, University of Chicago
Willem de Sitter
Autor: Yerkes Observatory, University of Chicago
Letošního 20. listopadu uplyne osmdesát let od smrti holandského fyzika, matematika a astronoma Willema de Sittera. Jeho nejznámější teoretické práce se týkaly fyzikální kosmologie, v praktické astronomii se věnoval například pozorování měsíců Jupitera.

Sitter se narodil v holandském městečku Sneek do rodiny soudce a jméno získal po svém dědečkovi, který zastával post senátora a starosty Groningenu. V tomto městě také získal vyšší vzdělání, protože zde studoval fyziku a matematiku na místní univerzitě.

Již během studií se začal zajímat o kosmologii. Záhy začal pracovat s daty, jež získal jiný holandský astronom, Jacobus Cornelius Kapteyn. Při své činnosti se setkal s Davidem Gilem, který byl v té době ředitelem astronomické observatoře v Kapském městě, a ten mu nabídl, aby za ním přijel na dlouhodobou stáž. Sitter nabídku přijal a mezi roky 1897 a 1899 na observatoři prováděl kosmologické analýzy.

Roku 1901 Sitter úspěšně zakončil doktorské studium a získal odpovídající titul. Ve své disertační práci se zaměřil na pozorování jupiterových měsíců heliometrem. Také se věnoval výpočtům vzájemného gravitačního působení měsíců a samotného Jupitera.

O sedm let později se stal profesorem a zároveň vedoucím katedry astronomie na Leidenské univerzitě. Roku 1919 získal funkci ředitele na Leidenské astronomické observatoři a tento post zastával až do své smrti. Další významnou pozici měl v letech 1925 až 1928, kdy byl prezidentem Mezinárodní astronomické unie (IAU).

Jak už bylo řečeno, Sitter se nejvíce věnoval kosmologii. Při formulaci některých teorií spolupracoval s profesorem Ehrenferstem, na jiných se podílel spolu s Albertem Einsteinem. Zřejmě nejvýznamnější práci vydal roku 1932 právě s tímto slavným fyzikem a vyslovili v ní domněnku, že ve vesmíru existuje velké množství hmoty, jež nevydává žádné záření. Její existence je v současnosti všeobecně přijímána a říká se jí "temná hmota".

V jiné práci, na které se rovněž podílel s Einsteinem a vycházela z jeho teorie relativity, navrhl kosmologický model, který neobsahoval žádnou hmotu a exponenciálně se rozpínal. Dnes se tomuto modelu podle svých tvůrců říká Einstein-de Sitterův nebo jen Sitterův vesmír.

Za své zásluhy na poli vědy získal několik ocenění, například zlatou medaili od Královské astronomické společnosti nebo medaili Jamese Craiga Watsona. Jeho jméno najdeme i na dvou kosmických tělesech. Na Měsíci se po Sitterovi jmenuje kráter v severní polární oblasti a v hlavním pásu planetek se nachází asteroid, nesoucí jméno (1686) De Sitter.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »