Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Petr Hadrava: Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum

Petr Hadrava: Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum

Petr Hadrava pronáší děkovnou řeč za udělení čestné medaile Ernsta Macha Akademie věd.
Autor: Akademie věd ČR

Ve čtvrtek 30. června 2016 byla udělena Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. čestná oborová medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách. Spolu s ním tohoto významného ocenění doposud dosáhli od roku 2003 jen 4 pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Petr Hadrava ji získal za významný přínos v oblasti výzkumu hvězd, ale rovněž i za výuku astronomie na akademické půdě a za popularizaci historie výzkumu vesmíru. My Vám dnes přinášíme reakci samotného laureáta na získání tohoto významného ocenění a jeho pohled na český přístup k vědě jako takový.

Následující text byl pronesen Doc. RNDr. Petrem Hadravou k příležitosti převzetí významného českého ocenění – čestné medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR. Pronesl je jako reakci na laudatio pronesené prof. Vladimírem Karasem, ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Děkuji Vláďovi za milá slova, zejména za připomenutí, že byl mým prvním diplomantem. Musím dodat, že tehdy nastavil laťku tak vysoko, že jsem později byl jen s málokterým studentem spokojen. Jsem ale přesvědčen, že důležitější je kvalita než kvantita studentů, stejně jako je důležitější kvalita vědecké práce než její kvantita. Proto si také velmi vážím medaile Ernsta Macha, u nějž obdivuji a mám za vzor jak šířku jeho záběru – od fyziky přes fyziologii až po filozofii vědy –, tak i hloubku jeho myšlenek. Z mého hlediska je významný Machův princip, který došel naplnění v obecné teorii relativity, nebo Machovo prosazování Dopplerova principu. Původním cílem Christiana Dopplera bylo objasnit rozdílné barvy některých dvojhvězd, v současnosti však jeho princip nachází spoustu praktických aplikací a je základem i mé metody analýzy spekter hvězdných systémů.

Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum, zatímco základní výzkum „motivovaný pouhou zvědavostí“ je vydáván za nezodpovědné plýtvání prostředky. Bezděky mne napadají verše německého básníka Schillera v překladu českého básníka Vrchlického:

„Věda.
Vznešená, nebeská bohyně jednomu – druhému bývá
krávou pořádnou, vždy dodává másla mu dost.“

Příklad Ernsta Macha odhaluje omezenost takového přístupu. V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století, kdy vzduchem pluly balóny, se zabýval pošetilostmi, jako je nadzvukové proudění. Na aplikaci jeho výzkumu však došlo až o několik generací později, na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století, kdy první letadla překonala rychlost zvuku, a tedy Machovo číslo jedna.

Jsem přesvědčen, že věda a vzdělanost se podobá spíše stromu: základní výzkum tvoří kořeny, jejichž úkolem je hledat cesty k novým zdrojům a udržovat stabilitu, vzdělání je kmen, který čerpá živiny vzhůru, a pouze pokud jsou tyto základy životaschopné, může na nich vykvést koruna aplikovaného výzkumu. Chamtivec, který usoudí, že plody nese jen koruna, a proto vykope a spálí kořeny a rozřeže kmen, se velké úrody nedočká.

Proto přeji budoucím generacím našich žáků svobodu bádání, aby je nezotročila kvantitativní kritéria a mohli se nechat vést „samotnou zvědavostí“ k perspektivním problémům vědy.

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR
Čerstvý nositel Medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Tel.: 226 258 421
E-mail: had@sunstel.asu.cas.cz

RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Tel.: 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. — udělení Čestné oborové medaile Ernsta Macha...
[2] Fotogalerie: Předání Medaile Ernsta Macha 2016 Petru Hadravovi

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Petr Hadrava, Medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »