Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Petr Hadrava: Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum

Petr Hadrava: Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum

Petr Hadrava pronáší děkovnou řeč za udělení čestné medaile Ernsta Macha Akademie věd.
Autor: Akademie věd ČR

Ve čtvrtek 30. června 2016 byla udělena Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc. čestná oborová medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách. Spolu s ním tohoto významného ocenění doposud dosáhli od roku 2003 jen 4 pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Petr Hadrava ji získal za významný přínos v oblasti výzkumu hvězd, ale rovněž i za výuku astronomie na akademické půdě a za popularizaci historie výzkumu vesmíru. My Vám dnes přinášíme reakci samotného laureáta na získání tohoto významného ocenění a jeho pohled na český přístup k vědě jako takový.

Následující text byl pronesen Doc. RNDr. Petrem Hadravou k příležitosti převzetí významného českého ocenění – čestné medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR. Pronesl je jako reakci na laudatio pronesené prof. Vladimírem Karasem, ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Děkuji Vláďovi za milá slova, zejména za připomenutí, že byl mým prvním diplomantem. Musím dodat, že tehdy nastavil laťku tak vysoko, že jsem později byl jen s málokterým studentem spokojen. Jsem ale přesvědčen, že důležitější je kvalita než kvantita studentů, stejně jako je důležitější kvalita vědecké práce než její kvantita. Proto si také velmi vážím medaile Ernsta Macha, u nějž obdivuji a mám za vzor jak šířku jeho záběru – od fyziky přes fyziologii až po filozofii vědy –, tak i hloubku jeho myšlenek. Z mého hlediska je významný Machův princip, který došel naplnění v obecné teorii relativity, nebo Machovo prosazování Dopplerova principu. Původním cílem Christiana Dopplera bylo objasnit rozdílné barvy některých dvojhvězd, v současnosti však jeho princip nachází spoustu praktických aplikací a je základem i mé metody analýzy spekter hvězdných systémů.

Vědu dnes ohrožují tendence k jejímu redukování jen na aplikovaný výzkum, zatímco základní výzkum „motivovaný pouhou zvědavostí“ je vydáván za nezodpovědné plýtvání prostředky. Bezděky mne napadají verše německého básníka Schillera v překladu českého básníka Vrchlického:

„Věda.
Vznešená, nebeská bohyně jednomu – druhému bývá
krávou pořádnou, vždy dodává másla mu dost.“

Příklad Ernsta Macha odhaluje omezenost takového přístupu. V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století, kdy vzduchem pluly balóny, se zabýval pošetilostmi, jako je nadzvukové proudění. Na aplikaci jeho výzkumu však došlo až o několik generací později, na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století, kdy první letadla překonala rychlost zvuku, a tedy Machovo číslo jedna.

Jsem přesvědčen, že věda a vzdělanost se podobá spíše stromu: základní výzkum tvoří kořeny, jejichž úkolem je hledat cesty k novým zdrojům a udržovat stabilitu, vzdělání je kmen, který čerpá živiny vzhůru, a pouze pokud jsou tyto základy životaschopné, může na nich vykvést koruna aplikovaného výzkumu. Chamtivec, který usoudí, že plody nese jen koruna, a proto vykope a spálí kořeny a rozřeže kmen, se velké úrody nedočká.

Proto přeji budoucím generacím našich žáků svobodu bádání, aby je nezotročila kvantitativní kritéria a mohli se nechat vést „samotnou zvědavostí“ k perspektivním problémům vědy.

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR
Čerstvý nositel Medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Tel.: 226 258 421
E-mail: had@sunstel.asu.cas.cz

RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Tel.: 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. — udělení Čestné oborové medaile Ernsta Macha...
[2] Fotogalerie: Předání Medaile Ernsta Macha 2016 Petru Hadravovi

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Petr Hadrava, Medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »