Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astronomu Petru Hadravovi se dostalo mimořádně významného ocenění

Astronomu Petru Hadravovi se dostalo mimořádně významného ocenění

Petr Hadrava při udělení ceny Kopalova přednáška za rok 2012. V roce 2016 mu byla Akademií věd AV ČR udělena i Čestná oborová medaile Ernsta Macha.
Autor: ČAS.

Ve čtvrtek 30. června 2016 byla udělena Doc. RNDr. Petru Hadravovi, DrSc., čestná oborová medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR za zásluhy ve fyzikálních vědách. Spolu s ním tohoto významného ocenění doposud dosáhli od roku 2003 jen 4 pracovníci Astronomického ústavu AV ČR. Petr Hadrava ji získal za významný přínos v oblasti výzkumu hvězd, ale rovněž i za výuku astronomie na akademické půdě a za popularizaci historie výzkumu vesmíru.

O leureátovi

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., se narodil v roce 1951 v Praze, kde také absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor teoretická fyzika. Od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově a v Praze. V roce 1980 obhájil disertaci na téma „Kinetická teorie rozsáhlých hvězdných atmosfér“. Je členem Mezinárodní astronomické unie, v níž po dvě funkční období působil ve funkci předsedy Českého národního komitétu astronomického.

Petr Hadrava je předním českým odborníkem na hvězdnou astronomii a relativistickou astrofyziku. Do své první specializace, hvězdné astronomie, přispěl zejména vyvinutím metody “rozplétání spekter” (disentanglingu), určené k analýze dvojhvězdných a vícenásobných hvězdných soustav. Tento jeho postup je založen na matematickém popisu a následné počítačové analýze záření hvězd, což umožňuje rozlišit a studovat jednotlivé složky těsných systémů, jejichž signál se vzájemně prolíná. Ve své druhé specializaci, relativistické astrofyzice, patří k nejznámějším pracím doc. Petra Hadravy zásadní studie vypracovaná (spolu s prof. Jiřím Bičákem z MFF UK), v níž popsali přenos záření v obecné teorii relativity s uvážením jak vlivu refrakce v prostředí, tak i gravitačního pole.

Obálka knihy Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem. Autor: Pistorius.cz.
Obálka knihy Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem.
Autor: Pistorius.cz.
Mimoto je Petr Hadrava také zaníceným a obětavým pedagogem – od roku 1993 přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK o teorii kosmického plazmatu, řadu let učil též v Norsku na univerzitě v Trondheimu. Je vedoucím diplomantů a školitelem doktorandů v oboru astronomie a astrofyziky.  Pod jeho vedením úspěšně obhájilo diplomové i dizertační práce mnoho současných významných českých astronomů, mezi něž patří i RNDr. Vladimír Karas, DrSc. – současný ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Se svou ženou dr. Alenou Hadravovou se Petr Hadrava zabývá také dějinami astronomie. Společně studují a překládají odborné latinské spisy antických, středověkých i raně novověkých autorů – známá je např. jejich kritická edice spisů Křišťana z Prachatic o astrolábu; za jejich nedávno vydaný překlad Galileiho “Hvězdného posla” a Keplerovy “Rozpravy”, který sklízí obdiv a zasloužená ocenění.

Medaile Ernsta Macha

Ernst Mach patří k nejvýznamnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století především v oblasti experimentální fyziky. Jeho jménem je označena řada fyzikálních veličin a pojmů. Jako vědec proslul svou důkladností, precizností i manuální zručností, svým klidem a jasným, stručným a výstižným formulováním myšlenek. Jako pedagog a filozof byl autorem řady učebnic a přehledných kompendií z oblasti fyziky, stál u zrodu této vědní disciplíny v českých zemích v její novodobé podobě. Na jeho počest uděluje Akademie věd České republiky Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha vynikajícím domácím i zahraničním vědcům v oboru fyzikálních věd.

Vypracováno na základě laudatia proneseného RNDr. Vladimírem Karasem, DrSc., ředitelem Astronomického ústavu AV ČR.

Kontakty a další informace

Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc.
Vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR
Čerstvý nositel Medaile Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
Tel.: 226 258 421
E-mail: had@sunstel.asu.cas.cz

RNDr. Vladimír Karas, DrSc.
Ředitel Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Tel.: 323 620 116
E-mail: vladimir.karas@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Petr Hadrava na Wikipedii
[2] Kniha Hvězdný posel a Rozprava s Hvězdným poslem
[3] Ernst Mach na Wikipedii
[4] Ocenění pracovníci Astronomickéhu ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Medaile Ernsta Macha Akademie věd ČR, Petr Hadrava, Ocenění


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »