Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prémie Jana Friče za rok 2021 udělena Galině Motorině

Prémie Jana Friče za rok 2021 udělena Galině Motorině

Galina Motorina, Ph.D., Sluneční oddělení AsÚ AV ČR

V pondělí 24. ledna 2022 od 13:00 proběhne slavnostní předání Prémie Jana Friče za rok 2021. Laureátkou je Galina Motorina, Ph.D., ze Slunečního oddělení, která získává toto ocenění za soubor prací „Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů“. Prémii Jana Friče uděluje Astronomický ústav AV ČR od roku 2009 svým mladým pracovníkům za mimořádné výsledky, které přispívají k prestiži ústavu v mezinárodním srovnání. Při příležitosti předání Prémie Jana Friče přednese Galina Motorina na dané téma přednášku (v angličtině), která bude přístupná také veřejnosti na facebooku Astronomického ústavu AV ČR.

Přednáška  je, včetně slavnostního aktu předání Prémie, přístupná i novinářům, i když online. Srdečně zvou RNDr. Bruno Jungwiert, Ph.D. – předseda Rady Astronomického ústavu AV ČR a prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. – ředitel Astronomického ústavu AV ČR.

Prémie Jana Friče je pojmenována po mladším z bratrů Fričových, který se společného snu vybudování hvězdárny v Ondřejově nedožil. Prémie se každoročně uděluje k  datu blízkému nenadálému úmrtí Jana Friče, tedy k 21. lednu. Astronomický ústav AV ČR tak zároveň uctívá jeho památku.

Jan Frič (13. února  1863Paříž – 21. ledna 1897Praha) byl nejenom fyzik a chemik, ale také podnikatel. S  bratrem  Josefem Fričem  založili továrnu na výrobu opticko-mechanických přístrojů Josef a Jan Frič. Společně se věnovali také astronomii, především astronomické fotografii. Hvězdárnu v Ondřejově už ale v roce 1898 založil pouze Josef Frič, protože jeho mladší bratr v roce 1897 zemřel ve svých 34 letech na pooperační komplikace.

Abstrakt laureátské přednášky:

Mnohakanálové studium slunečních erupcí a souvisejících jevů

Přednáška je věnována studiu slunečních erupcí ve více vlnových délkách na základě jejich současného pozorování v rentgenovém, EUV a rádiovém záření. Jedná se o významný směr výzkumu slunečních erupcí, neboť „vícevlnné“ informace jsou schopny rozlišit nejasnosti v interpretaci některých jevů, které obvykle vznikají při pozorování na základě jednoho kanálu. Tuto metodiku – včetně vlastního příspěvku k jejímu vývoji - kandidátka uplatnila při diagnostice erupčního plazmatu a urychlených elektronů. Odhalené parametry nám mohou pomoci rozlišit mezi různými konkurenčními modely procesů ve slunečních erupcích. Metodika totiž umožňuje rekonstrukci energetických distribucí urychlených elektronů, diagnostiku vzplanutí plazmatu, stanovení energetického rozpočtu a prostorového a časového rozložení energie. Studie poskytuje vhled do energetizace elektronů, pochopení celkové energetiky vzplanutí (erupcí) a poskytuje důležitá omezení pro navrhované mechanismy uvolňování energie ze slunečních erupcí.

Kontakt a bližší informace:

Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR – suchan@astro.cz, 737 322 815

Kontakt na laureátku:

Galina Motorina, Ph.D. – galina.motorina@asu.cas.cz, telefon 323 620 314

Odkazy:

Více o Janu Fričovi, jehož jméno Prémie nese: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ludv%C3%ADk_Fri%C4%8D

Laureátská přednáška bude pronesena na https://cesnet.zoom.us/j/93034946376?pwd=dGk0UXQyV2pvckFRQzBDUmRJc0xEZz09




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Galina Motorina, Prémie Jana Friče


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »