Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.de
Viktor Michajlovič Afanasjev
Autor: www.spacefacts.de
Poslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.

Narodil se do dělnické rodiny v městě Brjansk, kde také chodil deset let do místní školy. Roku 1966 vstoupil do armády a začal studovat vojenskou pilotní školu, kterou úspěšně zakončil o čtyři roky později. Na dalších leteckých školách navštěvovaných v pozdějších letech získal kvalifikaci i jako zkušební pilot. Díky tomu mohl testovat kromě běžných letadel, jako například Suchoj Su-7, Suchoj Su-17 a Jakovlev Jak-28U i další, méně obvyklé stroje. Během své aktivní kariéry získal zkušenosti s více než čtyřiceti druhy letounů.

Od poloviny osmdesátých let začal trénovat v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů. Nejprve měl uskutečnit kosmický let raketoplánem Buran, ale nakonec po patřičném přeškolení absolvoval všechny své výpravy do kosmu na palubách kosmických lodí Sojuz.

Poprvé se do kosmického prostoru vydal 2. prosince 1990 lodí Sojuz TM-11. Posádku kromě něj tvořil sovětský kosmonaut Musa Chiramanovič Manarov a japonský novinář Tojohiro Akijama. Loď je dopravila ke kosmické stanici Mir, na které pak Afanasjev strávil 175 dní jako člen osmé základní posádky. Během pobytu na Miru čtyřikrát vystoupil do volného kosmického prostoru a provedl několik experimentů, oprav či montáží. Zpět na Zemi se vrátil 26. května 1991.

Na druhý kosmický let čekal tři roky. Tentokrát jej k Miru dopravil Sojuz TM-18 a strávil zde 182 dnů. Velel patnácté základní posádce, ve které byli kromě něj ještě ruští kolegové Jurij Usačov a Valerij Poljakov.

I třetí kosmická výprava zavedla Afanasjeva na kosmickou stanici Mir a jednalo se o jeho nejdelší let. Začal 20. února 1999 a skončil až 28. srpna téhož roku, takže trval téměř 189 dní. Tentokrát měla základní posádka, které opět velel, číslovku 27. Zajímavostí je, že na palubě lodi Sojuz TM-29, která jej vynesla k Miru, byl i první a dosud jediný slovenský kosmonaut Ivan Bella.

Naposledy se do kosmu Afanasjev vydal 21. října 2001 v kosmické lodi Sojuz TM-33 spolu s Konstantinem Kozejevem z Ruska a Claudií Haigneréovou z Francie. Tentokrát již zamířil k nově budované Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a v rámci této mise došlo k výměně kosmické lodi u stanice, sloužící zde jako záchranné plavidlo. Afanasjev tentokrát strávil na orbitě jen necelých deset dní, aby se poslední říjnový den definitivně vrátil na zemský povrch kosmickou lodí Sojuz TM-32.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »