Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Prosincové výročí: Viktor Michajlovič Afanasjev

Viktor Michajlovič Afanasjev Autor: www.spacefacts.de
Viktor Michajlovič Afanasjev
Autor: www.spacefacts.de
Poslední den letošního roku oslaví své 65. narozeniny ruský (sovětský) vojenský letec a kosmonaut, 238 člověk ve vesmíru, Viktor Michajlovič Afanasjev. Zúčastnil se celkem čtyř výprav na oběžnou dráhu Země, kde v součtu strávil více než rok a půl (555 dní, 18 hodin a 35 minut). Uskutečnil sedm výstupů do otevřeného kosmu o celkové délce 38 hodin, 33 minut.

Narodil se do dělnické rodiny v městě Brjansk, kde také chodil deset let do místní školy. Roku 1966 vstoupil do armády a začal studovat vojenskou pilotní školu, kterou úspěšně zakončil o čtyři roky později. Na dalších leteckých školách navštěvovaných v pozdějších letech získal kvalifikaci i jako zkušební pilot. Díky tomu mohl testovat kromě běžných letadel, jako například Suchoj Su-7, Suchoj Su-17 a Jakovlev Jak-28U i další, méně obvyklé stroje. Během své aktivní kariéry získal zkušenosti s více než čtyřiceti druhy letounů.

Od poloviny osmdesátých let začal trénovat v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů. Nejprve měl uskutečnit kosmický let raketoplánem Buran, ale nakonec po patřičném přeškolení absolvoval všechny své výpravy do kosmu na palubách kosmických lodí Sojuz.

Poprvé se do kosmického prostoru vydal 2. prosince 1990 lodí Sojuz TM-11. Posádku kromě něj tvořil sovětský kosmonaut Musa Chiramanovič Manarov a japonský novinář Tojohiro Akijama. Loď je dopravila ke kosmické stanici Mir, na které pak Afanasjev strávil 175 dní jako člen osmé základní posádky. Během pobytu na Miru čtyřikrát vystoupil do volného kosmického prostoru a provedl několik experimentů, oprav či montáží. Zpět na Zemi se vrátil 26. května 1991.

Na druhý kosmický let čekal tři roky. Tentokrát jej k Miru dopravil Sojuz TM-18 a strávil zde 182 dnů. Velel patnácté základní posádce, ve které byli kromě něj ještě ruští kolegové Jurij Usačov a Valerij Poljakov.

I třetí kosmická výprava zavedla Afanasjeva na kosmickou stanici Mir a jednalo se o jeho nejdelší let. Začal 20. února 1999 a skončil až 28. srpna téhož roku, takže trval téměř 189 dní. Tentokrát měla základní posádka, které opět velel, číslovku 27. Zajímavostí je, že na palubě lodi Sojuz TM-29, která jej vynesla k Miru, byl i první a dosud jediný slovenský kosmonaut Ivan Bella.

Naposledy se do kosmu Afanasjev vydal 21. října 2001 v kosmické lodi Sojuz TM-33 spolu s Konstantinem Kozejevem z Ruska a Claudií Haigneréovou z Francie. Tentokrát již zamířil k nově budované Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a v rámci této mise došlo k výměně kosmické lodi u stanice, sloužící zde jako záchranné plavidlo. Afanasjev tentokrát strávil na orbitě jen necelých deset dní, aby se poslední říjnový den definitivně vrátil na zemský povrch kosmickou lodí Sojuz TM-32.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »