Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Říjnové výročí: François Jean Dominique Arago

Říjnové výročí: François Jean Dominique Arago

François Jean Dominique Arago Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/
François Jean Dominique Arago
Autor: https://www.repository.cam.ac.uk/
Druhého říjnového dne letošního roku uplynulo již 160 let, co v Paříži zemřel francouzský fyzik, matematik, astronom a politik F. J. D. Arago. Byl to všestranně zaměřený vědec, zkoumal například polarizaci či refrakci, přednášel matematiku a geodézii, snažil se popularizovat astronomii, přispěl k objevu planety Neptun a zajímal se i o další obory.

Na svět přišel ve francouzské obci Estagel, nedaleko dnešní hranice se Španělskem, jako nejstarší ze čtyř synů. Rodina zde žila v malé usedlosti, kterou vlastnil otec pracující jako právník. Zde také mladý Arago navštěvoval základní školu. Později se rodina přestěhovala do nedalekého města Perpignam, kde pokračoval v dalším studiu na místním gymnáziu. V 17 letech nastoupil na prestižní francouzskou vysokou školu École Polytechnique a již o rok později dostal nabídku, že by mohl pracovat na hvězdárně jako sekretář. To sice Arago odmítl, protože nechtěl kvůli tomu ukončit studium, ale začal tam pracovat jako výpomoc.

Nedlouho poté se zúčastnil přesného měření vzdálenosti mezi městy Dunkerque a Barcelonou, z čehož se vypočítávala délka metru. Během této akce zažil celou řadu dobrodružství a několikrát mu šlo dokonce o život. Práci dokončil roku 1808, ale kvůli řadě komplikací se zpět do Francie dostal až v červenci následujícího roku.

Jedna z jeho prvních vědeckých prací byla věnována polarizaci světla. Dokázal, že světlo pochází z plynné atmosféry Slunce a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr.

Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu a ta byla plně pochopena až začátkem minulého století.

Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce, studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Během jednoho experimentu objevil roku 1820 magnetické účinky elektrického proudu. Ty se projevily tím, že železné piliny byly přitahovány k vodiči, kterým procházel elektrický proud. Těmito výsledky ovlivnil jiného francouzského vědce, který se problematice začal věnovat více a podrobně ji popsal. Nebyl to nikdo jiný než André Marie Ampère, jehož jméno se v současnosti používá jako jednotka elektrického proudu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »