Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Ŕíjnové výročí: Ronald Erwin McNair

Ŕíjnové výročí: Ronald Erwin McNair

Ronald Erwin McNair

Letošního 21. října by oslavil 65. narozeniny americký fyzik a astronaut Ronald McNair. Bohužel, jeho život, stejně jako v případě šesti jeho kolegů, vyhasl během tragické havárie raketoplánu Challenger.

Narodil se v městě Lake City, ležícím v americkém státě Jižní Karolína. Zde absolvoval nejprve základní a poté i střední školu, kterou ukončil roku 1967. Dále pokračoval ve studiích na Zemědělské a technické státní univerzitě v Severní Karolíně, kde roku 1971 získal bakalářský titul z fyziky. Jeho další kroky směřovaly na Massachusettský technologický institut (MIT), kde se zabýval laserovou technologii, kvantovou fyziku a po úspěšném obhájení zde roku 1976 obdržel titul Ph. D. V následujících letech získal ještě tři čestné doktoráty.

Byl sportovně nadaný, mimo jiné běhal, boxoval, vedl školní fotbalový klub a byl držitelem černého pásu v karate. Uměl také výborně hrát na saxofon.

Po studiích působil na Hughesově výzkumné laboratoři v Malibu (Kalifornie), kde zkoumal například možnosti komunikace satelitů ve vesmíru pomocí elektro-optického laserového systému.

V lednu 1978 se dostal do oddílu astronautů NASA a prošel výcvikem na letového specialistu.

Svůj první kosmický let absolvoval McNair ve dnech 3. až 11. února 1984 na palubě raketoplánu Challenger při misi STS-41-B. Hlavním cílem výpravy bylo vypuštění telekomunikačních družic Westar 6 a Palapa B2, a také zkoušky pilotované manévrovací jednotky, známé pod zkratkou MMU (Manned Maneuvering Unit). Při jednom z testů například McNair ovládal manipulátor, na kterém byl připoután astronaut McCandless. Díky tomuto letu se McNair stal druhým Američanem tmavé pleti, který se dostal do kosmického prostoru.

Podruhé se měl McNair do kosmu vydat opět raketoplánem Challenger, a to 28. ledna 1986. Tento let se však stal jednou z největších tragédií kosmonautiky. Vinou selhání pryžového těsnění na jedné z pomocných startovacích raket (SRB) došlo k tomu, že spoj mezi dvěma jejími segmenty nebyl dostatečně pevný. Začaly jím pronikat plameny a způsobily poškození závěsu, který SRB přidržoval. Raketa ztratila stabilitu, zabořila se špičkou do vnější nádrže a 73 sekund po startu raketoplán explodoval. Nikdo ze sedmičlenné posádky nepřežil.

Na McNairovu památku byla po něm pojmenována řada budov, kráter na Měsíci nebo vysokoškolské studium. Zmínku o něm nalezneme i na jednom albu francouzského hudebníka Jean-Michela Jarreho. McNair měl totiž původně hrát v kosmu na saxofon a díky živému vstupu se stát součástí jednoho Jarreho koncertu.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Astronaut, Osobnost, Challenger, Fyzik, Ronald McNair


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »