Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Stříbrná medaile předsedy Senátu pro Janu Tichou

Stříbrná medaile předsedy Senátu pro Janu Tichou

Na státní svátek 28. září 2023 obdržela Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti, stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Miloš Vystrčil při slavnostním ceremoniálu ocenil celkem 17 osobností z veřejného života. Konkrétně Jana Tichá medaili obdržela za „české stopy na hvězdném nebi“.

„Stříbrné medaile předsedy Senátu nejsou pouze o oceněných. Moc bych si přál, abychom si právě i prostřednictvím oceněných dokázali uvědomit a připustit, že máme navíc. Že máme navíc, pokud se nebudeme oslabovat, ale budeme si pomáhat. Že máme navíc, pokud si nebudeme lhát, ale budeme si říkat pravdu. Že máme navíc, pokud nebudeme šlapat po vlastní historické paměti a nebudeme věřit nesmyslům. Zdrojem spokojeného života není ani závist ani populismus. Zdrojem spokojeného života jsou slušní lidé, kteří žijí ve svobodné zemi,“ řekl v projevu předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil.

Oficiální zdůvodnění zní: Ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s observatoří na Kleti, vedoucí vědeckého programu zaměřeného na sledování Zemi nebezpečných vesmírných asteroidů, od roku 2014 ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Od roku 2003 je rovněž předsedkyní komise Mezinárodní astronomické unie pro pojmenovávání planetek a komet. Pod jejím vedením byl v rámci projektu KLENOT na observatoři instalován teleskop se zrcadlem o průměru 1,06 m určený pro sledování blízkozemních asteroidů, komet a dalších těles s neobvyklými drahami, který je druhým největším takovým teleskopem v České republice. Sama se podílela na objevu více než 270 planetek. Kromě vědecké práce se věnuje také popularizaci vědy, šíření znalostí a informací pro širokou veřejnost. Prací v Mezinárodní astronomické unii dlouhodobě reprezentuje Českou republiku. Díky možnosti pojmenovávat objevené planetky se dnes v prostoru sluneční soustavy pohybuje řada těles s českými jmény, mj. Slavonice, Váchal či Jižní Čechy.

Stříbrné medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Předseda Senátu od roku 2012 ocenění předává při příležitosti zářijového Dne české státnosti, příležitostně pak v případě návštěvy významných zahraničních osobností i mimo toto datum. V posledních letech ji obdržel třeba Jiří Grygar, Luboš Perek nebo Martin Černohorský.

147096.jpg

147097.jpg

147098.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium České Budějovice


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »