Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Stříbrná medaile předsedy Senátu pro Janu Tichou

Stříbrná medaile předsedy Senátu pro Janu Tichou

Na státní svátek 28. září 2023 obdržela Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti, stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Miloš Vystrčil při slavnostním ceremoniálu ocenil celkem 17 osobností z veřejného života. Konkrétně Jana Tichá medaili obdržela za „české stopy na hvězdném nebi“.

„Stříbrné medaile předsedy Senátu nejsou pouze o oceněných. Moc bych si přál, abychom si právě i prostřednictvím oceněných dokázali uvědomit a připustit, že máme navíc. Že máme navíc, pokud se nebudeme oslabovat, ale budeme si pomáhat. Že máme navíc, pokud si nebudeme lhát, ale budeme si říkat pravdu. Že máme navíc, pokud nebudeme šlapat po vlastní historické paměti a nebudeme věřit nesmyslům. Zdrojem spokojeného života není ani závist ani populismus. Zdrojem spokojeného života jsou slušní lidé, kteří žijí ve svobodné zemi,“ řekl v projevu předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil.

Oficiální zdůvodnění zní: Ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s observatoří na Kleti, vedoucí vědeckého programu zaměřeného na sledování Zemi nebezpečných vesmírných asteroidů, od roku 2014 ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Od roku 2003 je rovněž předsedkyní komise Mezinárodní astronomické unie pro pojmenovávání planetek a komet. Pod jejím vedením byl v rámci projektu KLENOT na observatoři instalován teleskop se zrcadlem o průměru 1,06 m určený pro sledování blízkozemních asteroidů, komet a dalších těles s neobvyklými drahami, který je druhým největším takovým teleskopem v České republice. Sama se podílela na objevu více než 270 planetek. Kromě vědecké práce se věnuje také popularizaci vědy, šíření znalostí a informací pro širokou veřejnost. Prací v Mezinárodní astronomické unii dlouhodobě reprezentuje Českou republiku. Díky možnosti pojmenovávat objevené planetky se dnes v prostoru sluneční soustavy pohybuje řada těles s českými jmény, mj. Slavonice, Váchal či Jižní Čechy.

Stříbrné medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Předseda Senátu od roku 2012 ocenění předává při příležitosti zářijového Dne české státnosti, příležitostně pak v případě návštěvy významných zahraničních osobností i mimo toto datum. V posledních letech ji obdržel třeba Jiří Grygar, Luboš Perek nebo Martin Černohorský.

147096.jpg

147097.jpg

147098.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium České Budějovice


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »