Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Stříbrná medaile předsedy Senátu pro Janu Tichou

Stříbrná medaile předsedy Senátu pro Janu Tichou

Na státní svátek 28. září 2023 obdržela Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti, stříbrnou medaili předsedy Senátu Parlamentu České republiky. Miloš Vystrčil při slavnostním ceremoniálu ocenil celkem 17 osobností z veřejného života. Konkrétně Jana Tichá medaili obdržela za „české stopy na hvězdném nebi“.

„Stříbrné medaile předsedy Senátu nejsou pouze o oceněných. Moc bych si přál, abychom si právě i prostřednictvím oceněných dokázali uvědomit a připustit, že máme navíc. Že máme navíc, pokud se nebudeme oslabovat, ale budeme si pomáhat. Že máme navíc, pokud si nebudeme lhát, ale budeme si říkat pravdu. Že máme navíc, pokud nebudeme šlapat po vlastní historické paměti a nebudeme věřit nesmyslům. Zdrojem spokojeného života není ani závist ani populismus. Zdrojem spokojeného života jsou slušní lidé, kteří žijí ve svobodné zemi,“ řekl v projevu předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil.

Oficiální zdůvodnění zní: Ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s observatoří na Kleti, vedoucí vědeckého programu zaměřeného na sledování Zemi nebezpečných vesmírných asteroidů, od roku 2014 ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Od roku 2003 je rovněž předsedkyní komise Mezinárodní astronomické unie pro pojmenovávání planetek a komet. Pod jejím vedením byl v rámci projektu KLENOT na observatoři instalován teleskop se zrcadlem o průměru 1,06 m určený pro sledování blízkozemních asteroidů, komet a dalších těles s neobvyklými drahami, který je druhým největším takovým teleskopem v České republice. Sama se podílela na objevu více než 270 planetek. Kromě vědecké práce se věnuje také popularizaci vědy, šíření znalostí a informací pro širokou veřejnost. Prací v Mezinárodní astronomické unii dlouhodobě reprezentuje Českou republiku. Díky možnosti pojmenovávat objevené planetky se dnes v prostoru sluneční soustavy pohybuje řada těles s českými jmény, mj. Slavonice, Váchal či Jižní Čechy.

Stříbrné medaile předsedy Senátu se udělují od roku 2007 významným osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalších veřejných činitelů, kteří vynikají ve svých oborech nebo svými zvláštními činy či schopnostmi. Předseda Senátu od roku 2012 ocenění předává při příležitosti zářijového Dne české státnosti, příležitostně pak v případě návštěvy významných zahraničních osobností i mimo toto datum. V posledních letech ji obdržel třeba Jiří Grygar, Luboš Perek nebo Martin Černohorský.

147096.jpg

147097.jpg

147098.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium České Budějovice


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »