Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Tiskové prohlášení: Cena Littera Astronomica za rok 2009

Tiskové prohlášení: Cena Littera Astronomica za rok 2009

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2009 za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost pracovníka Akademie věd a popularizátora kosmonautiky Mgr. Antonína Vítka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2009 od 16:00 na 19. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:30 přednese přednášku na téma Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 132 z 9. 10. 2009

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR, Dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 19. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc.

Mgr. Antonín Vítek, CSc.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval organickou chemii. Po ukončení studia nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V roce 1971 získal titul CSc. (obor organická fyzikální chemie). Věnoval se programování a IT technologiím. V sedmdesátých letech minulého století pracoval na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztíži ČSK-1 a na přípravě programů pro vyhodnocování experimentů ČSK-1 prováděných na sovětských orbitálních stanicích Saljut-7 a Mir. Pracovníkem Akademie věd České republiky je do současnosti.

Mgr. Antonín Vítek, CSc. je předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku „SPACE“ (1961), autorem a spoluautorem řady článků v elektronických médiích (především iDnes.cz/Technet.cz) reflektujících aktuální dění v kosmonautice. Často vystupuje nebo je citován v televizi, rozhlase a dalších sdělovacích prostředcích. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Je spoluautorem dvou knih o kosmonautice – Malá encyklopedie kosmonautiky (Mladá fronta, 1982 - spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (Epocha, 2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem). Často vystupuje na popularizačních i odborných akcích s informacemi o aktuálním dění v kosmonautice i s tématy z historie kosmonautiky.

Nejvýznamnějším dílem Mgr. Antonína Vítka, CSc., je založení a vedení elektronické encyklopedie kosmonautiky „SPACE 40“. Tato specializovaná databáze kosmonautiky vznikla v roce 1997 při příležitosti 40. výročí vypuštění první umělé družice Země. Od té doby věnuje Antonín Vítek téměř denně několik hodin svého volného času doplňování a upřesňování údajů v encyklopedii, zajišťování a překládání aktuálních zpráv a publikování elektronických odkazů na původní zdroje informací. Vytvořil tak jedinečný katalog všech umělých kosmických těles a kosmonautů, který nemá ve světě svým rozsahem srovnání. Všechny zveřejněné údaje se vždy opírají o originální a oficiální zdroje, pro zajištění dokonalé přesnosti informací nejsou používány překlady, ale pouze originální jazykové verze. Naučil se i základy čínštiny, aby encyklopedie „SPACE 40“ obsahovala co nejpřesnější informace o čínském kosmickém programu.

Za činnost ve prospěch nejenom kosmonautiky byla Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. udělena Akademií věd České republiky v roce 2008 prestižní „Cena Vojtěcha Náprstka“ za popularizaci vědy a techniky a v témže roce byla jeho jménem pojmenována planetka „30253 Vítek“.

19. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 9. - 10. října 2009 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 19. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na www.hejkal.cz/trh/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po osmé slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 19. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 10 - 19, v sobotu 9 - 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 9. října 2009

  • 15:00 - 15:45 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2009 Mgr. Antonína Vítka, CSc. na stánku České astronomické společnosti.
  • 16:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2009 v literární kavárně Petrkov na balkoně Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod, cenu Littera Astronomica 2009 předá předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc.
  • 16:30 – 17:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2009 Mgr. Antonína Vítka, CSc. na stánku Českého rozhlasu Vysočina a Radioservisu.
  • 17:30 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2009 Mgr. Antonína Vítka, CSc. Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly v salonku v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod.

 

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran (kontakt: nva@nva.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/). Více informací o 19. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Ve formátu PDF (128 kB)
[2] Ve formátu DOC (87 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Osobnost, Antonín Vítek, Littera astronomica


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »