Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  V Brně se uskuteční jedinečná konference věnovaná Kurtu Gödelovi

V Brně se uskuteční jedinečná konference věnovaná Kurtu Gödelovi

Jen před pár týdny město Brno pokřtilo uličku Kurta Gödela a už se chystá další událost - konference věnovaná osobnosti tohoto světově uznávaného matematika a logika. V polovině ledna se v Brně setká několik desítek odborníků, kteří ve svých přednáškách a debatách naváží na inspirativní dílo tohoto slavného brněnského rodáka.

Informace o Tribute to Kurt Gödel hledejte na https://www.physics.muni.cz/~godel/tribute2020/

Na seznamu přednášejících na konferenci Tribute to Kurt Gödel 2020 je hned 12 výjimečných osobností. Například profesor Matthias Baaz z vídeňské univerzity, jenž je i místopředsedou Kurt Gödel Society sídlící ve Vídni, se specializuje na matematickou logiku a teoretickou informatiku, zejména teorii důkazů, teorii formálních jazyků, Hilbertův epsilon-počet a vícehodnotovou logiku. Profesor Albert Visser vystudoval aplikovanou matematiku na holandské univerzitě v Twente, byl docentem např. na Stanfordově univerzitě, a nyní je profesorem logiky, filosofie matematiky a epistemologie na utrechtské univerzitě. Docent Curtis Franks z notredamské university v USA se specializuje na historii a filozofii logiky, teorii důkazu a filozofii matematiky. Mezinárodního věhlasu dosáhli i další zvaní řečníci, profesor a nositel Ceny Neuron Pavel Pudlák z pražského Matematického ústavu AV, který se zabývá matematickou logikou a teorií složitosti, a profesor Jiří Rosický z brněnské Masarykovy univerzity, jehož vědecké práce spadají do teorie množin, matematické logiky a diskrétní matematiky.

128361.jpg

Součástí konference bude udělení Ceny Kurta Gödela vynikající osobnosti, která přispěla k rozvoji odkazu a k popularizaci díla Kurta Gödela v jeho rodném městě i ve světě. Cenu uděluje Společnost Kurta Gödela v Brně. Prvním laureátem ceny se stane in memoriam matematik a filosof Petr Vopěnka za celoživotní dílo v oblastech matematické logiky, klasické i alternativní teorie množin a filosofie a dějin matematiky.

Mezinárodní konference Tribute to Kurt Gödel 2020 se uskuteční 13. až 15. ledna 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno a Masarykovy univerzity. Je určena především odborníkům, ale ani laická veřejnost nepřijde zkrátka. Ve stejné době spatří světlo logického světa mapa Kurt@BRNO#vy, která bude hravým průvodcem po stopách Kurta Gödela v jeho rodném městě. Součástí budou logické paradoxy i nejrůznější hříčky.

Víte, že…

  • podobizna Kurta Gödela je na řetězu děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity?
  • se filosofie na Gödelovy věty o neúplnosti odvolává jako na doklad nevyčerpatelnosti našeho poznání světa?
  • na Fakultě informačních technologií VUT v Božetěchově ulici je posluchárna Kurta Gödela?
  • už v útlém věku byl Kurt Gödel neobyčejně zvídavý, proto mu jeho rodiče přezdívali „Herr Warum“?
  • naposledy Brno navštívil v roce 1929?
  • Kurt Gödel byl od dob svých studií přítelem dalšího génia Johna von Neumanna, konstruktéra prvních počítačů ve 40. letech 20. stol.?
  • se věnoval velmi složité otázce povahy času?
  • Kurt Gödel použil pro zápis matematických formulí ve svém důkaze o neúplnosti něco jako programovací jazyk, což ovlivnilo konstruktéry prvních počítačů?
  • jeho otec byl jedním z prvních majitelů Chryslera v Brně?
  • další z géniů, Alan Turing, který vyluštil kód Enigma německých ponorek za 2. světové války, byl posluchačem Gödelových přednášek na princetonské univerzitě v r. 1936?
  • státní reálné gymnázium v dnešní Hybešově ulici (naproti lázním na Kopečné) absolvoval jako premiant?
  • ve svých pracích o kosmologii se zabýval rotujícím vesmírem, tedy podobným problémem jako jiný velký brněnský rodák Ernst Mach?
  • jedním z jeho nejbližších přátel v americkém Princetonu po útěku z Evropy před Hitlerem byl Albert Einstein?
  • Albert Einstein a Kurt Gödel byly povahově a zjevem tak odlišné osobnosti, že se dodnes vypráví o jejich přátelství anekdoty? - To, co je ale skutečně spojovalo, byl společný smysl pro pravdu a odhodlání jít až na kořen věci.

Konferenci pořádá Hvězdárna a planetárium Brno spolu se Společností Kurta Gödela v Brně a Masarykovou univerzitou. Záštitu převzali (v abecedním pořadí): Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Kubera, předseda Senátu České republiky, Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, Bohumil Šimek, hejtman Jihomoravského kraje, Petr Štěpánek, rektor Vysokého učení technického v Brně a Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna. Součást projektu Jihomoravský kraj fandí vědě.

128362.jpg




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »