Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér

Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér

Socha Mikuláše Koperníka, autora díla O obězích nebeských sfér.
Autor: Car-memes.

Byla vydána další práce z dílny a pozůstalosti významného českého astronoma Zdeňka Horského (1929-1988): překlad první knihy Oběhů nebeských sfér Mikuláše Koperníka s rozsáhlým úvodem, komentářem a poznámkami (edičně připravil Vojtěch Hladký, předmluva Owen Gingerich). Kniha nás zasvětí do epochálního díla legendárního polského vědce Mikuláše Koperníka, který přinesl světu první seriózní obraz heliocentrického názoru na Sluneční soustavu.

Anotace knihy

Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér Autor: Nakladatelství Kosmas.
Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér
Autor: Nakladatelství Kosmas.
Kniha přináší komentovaný český překlad první knihy epochálního díla Mikuláše Koperníka (1473–1543) O obězích nebeských sfér, které vyšlo tiskem poprvé v Norimberku roku 1543. Překlad spolu s komentářem a poznámkami pořídil již v sedmdesátých letech 20. století náš vůbec nejvýznamnější historik astronomie, a kopernikanismu zvláště, Zdeněk Horský (1929–1988). V češtině však první kniha Oběhů vychází v upravené podobě teprve nyní. Jako úvod k překladu slouží další Horského text, původně samostatná knížečka Mikuláš Koperník. Profil významné osobnosti renesanční doby. Přestože poprvé vyšla jako jedna z mnoha menších publikací ke Koperníkovu výročí v roce 1973, stále představuje fundovaný a čtivý úvod do problémů spojených s Koperníkovým dílem.

Zdeněk Horský

Zdeněk Horský. Autor: Academia.edu.
Zdeněk Horský.
Autor: Academia.edu.
Zdeněk Horský (1929–1988) byl významný český astronom a popularizátor astronomie, zejména její historie. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l. nebo vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací (mimo jiné komentovaný překlad základního Koperníkova díla „De Revolutionibus Orbium Coelestium“, který dosud v češtině chybí) zůstalo nedokončeno. Českým čtenářům je známý zejména jako spoluautor knihy Vesmír z roku 1983, na které spolupracoval s Jiřím Grygarem a Pavlem Mayerem, nebo neméně populární knihy Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru z roku 1988, kterou napsal spolu se Zdeňkem Mikuláškem a Zdeňkem Pokorným.

Přijďte na Představení knihy!

Publikace bude představena v pátek 9. prosince od 14:00 na Přírodovědecké fakultě UK (Viničná 7, Praha 2, přednášková místnost v přízemí, tzv. fotochemie). Na besedě bude k tématu možná diskuse a prostor k různorodým komentářům. Připojujeme tedy srdečné osobní pozvání s tím, že informaci o akci můžete poskytnout i dále vašim kolegům či studentům, kteří by o téma a publikaci mohli mít zájem (na místě bude možno pořídit se slevou). 

Srdečně zdraví a na případné setkání se těší 
Tomáš Hermann a Vojtěch Hladký
Nakladatelství Kosmas

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nakladatelství Kosmas: O obězích nebeských sfér
[2] Wikipedia: Zdeněk Horský



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: O obězích nebeských sfér, Zdenek Horský, Mikuláš Koperník


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »