Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér

Vychází epochální dílo Mikuláše Koperníka - O obězích nebeských sfér

Socha Mikuláše Koperníka, autora díla O obězích nebeských sfér.
Autor: Car-memes.

Byla vydána další práce z dílny a pozůstalosti významného českého astronoma Zdeňka Horského (1929-1988): překlad první knihy Oběhů nebeských sfér Mikuláše Koperníka s rozsáhlým úvodem, komentářem a poznámkami (edičně připravil Vojtěch Hladký, předmluva Owen Gingerich). Kniha nás zasvětí do epochálního díla legendárního polského vědce Mikuláše Koperníka, který přinesl světu první seriózní obraz heliocentrického názoru na Sluneční soustavu.

Anotace knihy

Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér Autor: Nakladatelství Kosmas.
Obálka knihy Mikuláš Koperník: O obězích nebeských sfér
Autor: Nakladatelství Kosmas.
Kniha přináší komentovaný český překlad první knihy epochálního díla Mikuláše Koperníka (1473–1543) O obězích nebeských sfér, které vyšlo tiskem poprvé v Norimberku roku 1543. Překlad spolu s komentářem a poznámkami pořídil již v sedmdesátých letech 20. století náš vůbec nejvýznamnější historik astronomie, a kopernikanismu zvláště, Zdeněk Horský (1929–1988). V češtině však první kniha Oběhů vychází v upravené podobě teprve nyní. Jako úvod k překladu slouží další Horského text, původně samostatná knížečka Mikuláš Koperník. Profil významné osobnosti renesanční doby. Přestože poprvé vyšla jako jedna z mnoha menších publikací ke Koperníkovu výročí v roce 1973, stále představuje fundovaný a čtivý úvod do problémů spojených s Koperníkovým dílem.

Zdeněk Horský

Zdeněk Horský. Autor: Academia.edu.
Zdeněk Horský.
Autor: Academia.edu.
Zdeněk Horský (1929–1988) byl významný český astronom a popularizátor astronomie, zejména její historie. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l. nebo vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací (mimo jiné komentovaný překlad základního Koperníkova díla „De Revolutionibus Orbium Coelestium“, který dosud v češtině chybí) zůstalo nedokončeno. Českým čtenářům je známý zejména jako spoluautor knihy Vesmír z roku 1983, na které spolupracoval s Jiřím Grygarem a Pavlem Mayerem, nebo neméně populární knihy Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru z roku 1988, kterou napsal spolu se Zdeňkem Mikuláškem a Zdeňkem Pokorným.

Přijďte na Představení knihy!

Publikace bude představena v pátek 9. prosince od 14:00 na Přírodovědecké fakultě UK (Viničná 7, Praha 2, přednášková místnost v přízemí, tzv. fotochemie). Na besedě bude k tématu možná diskuse a prostor k různorodým komentářům. Připojujeme tedy srdečné osobní pozvání s tím, že informaci o akci můžete poskytnout i dále vašim kolegům či studentům, kteří by o téma a publikaci mohli mít zájem (na místě bude možno pořídit se slevou). 

Srdečně zdraví a na případné setkání se těší 
Tomáš Hermann a Vojtěch Hladký
Nakladatelství Kosmas

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nakladatelství Kosmas: O obězích nebeských sfér
[2] Wikipedia: Zdeněk Horský



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: O obězích nebeských sfér, Zdenek Horský, Mikuláš Koperník


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »