Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka na Attilu Mészárose

Vzpomínka na Attilu Mészárose

RNDr. Attila Mészáros, DrSc.
Autor: MFF UK.

Nedávno nás opustil náš kolega, učitel mnohých z nás, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, člen Astronomického ústavu UK, RNDr. Attila Mészáros, DrSc. Patřil mezi úzkou skupinu tuzemských odborníků, kteří se zabývali kosmologií a velkorozměrovou strukturou vesmíru. Největší ohlas si získala jeho pečlivá analýza prostorové distribuce zábleskových zdrojů záření gama, jakož i statistická klasifikace těchto jevů podle délky jejich trvání. Přinášíme smuteční řeč, která zazněla na jeho pohřbu, kterou za dvojici Šolc a Wolf pronesl Martin Šolc.

Vážená truchlící rodino, vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté!

Připadl mi smutný úkol rozloučit se jménem pracovníků Astronomického ústavu Karlovy univerzity na Matematicko-fyzikální fakultě s naším kolegou a přítelem, docentem RNDr. Attilou Mészárosem, DrSc.

Attila na fakultě působil od roku 1984, poté co absolvoval dvě vysoké školy – chemii a fyziku v Praze a doktorské studium v Budapešti. Mezitím byl ještě přechodně zaměstnán jako odborný pracovník na Petřínské lidové hvězdárně, která dnes nese jméno Milana Rastislava Štefánika, absolventa studia astronomie na našem ústavu na začátku dvacátého století. 

Na Matematicko-fyzikální fakultě řadu let přednášel kosmickou elektrodynamiku, kterou převzal po dr. Svatošovi. V té době si uvědomil, že studentům by se hodila také samostatná přednáška z kosmologie, protože ta zatím v naší zemi chyběla. Podle učebnice od nositele Nobelovy ceny Stevena Weinberga připravil obsah, prosadil její zařazení do studijních plánů a postupně ji rozšířil na dva semestry. Kosmologii pak Attila zůstal věrný až do poslední chvíle.  

Od začátku svého působení na fakultě organizoval Attila také ústavní seminář s pověstným začátkem ve středu v 10 hodin 10 minut a 10 sekund. Vedl téměř dvě desítky bakalářských, diplomových a disertačních prací. K jeho absolventům patřili například šachový velmistr Jiří Štoček anebo mezinárodně uznávaný astronom Jakub Řípa.

Na ústav Attila dojížděl s železnou pravidelností odtud z Chýnova, v kanceláři zůstával dlouho do večera a přespával pak u svého kamaráda a bývalého kolegy z petřínské hvězdárny Tomáše Netopila. Funkcím se vyhýbal, ale rád ochotně pomohl např. při práci v knihovně, v depozitáři v malostranské budově fakulty anebo při stěhování ústavu ze Švédské ulice na Smíchově do fakultního areálu v Troji.

Ve vědecké práci dokázal Attila vyhmátnout dosud neprobádané otázky zejména v oblasti gama záblesků a jejich řešením si získal značné mezinárodní renomé.

Attila měl dokonalé geografické znalosti a podrobný přehled o historii Evropy. Při společných cestách na oběd nás vždy zásoboval svými neotřelými politickými postřehy. Vše, co dělal, dělal s nezaměnitelným humorem, pro který jsme ho my i studenti přímo milovali. 

Atíku, děkujeme Ti za všechno, čím jsi obohatil naše životy. Budeš nám scházet, ale Tvá památka nevybledne a Tvůj odkaz bude s námi žít dál. Odpočívej v pokoji!

Martin Šolc + Marek Wolf; proslov na pohřbu v Chýnově dne 18. 3. 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vzpomínka na webu MFF UK



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Attila Mészáros


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »