Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka na Attilu Mészárose

Vzpomínka na Attilu Mészárose

RNDr. Attila Mészáros, DrSc.
Autor: MFF UK.

Nedávno nás opustil náš kolega, učitel mnohých z nás, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, člen Astronomického ústavu UK, RNDr. Attila Mészáros, DrSc. Patřil mezi úzkou skupinu tuzemských odborníků, kteří se zabývali kosmologií a velkorozměrovou strukturou vesmíru. Největší ohlas si získala jeho pečlivá analýza prostorové distribuce zábleskových zdrojů záření gama, jakož i statistická klasifikace těchto jevů podle délky jejich trvání. Přinášíme smuteční řeč, která zazněla na jeho pohřbu, kterou za dvojici Šolc a Wolf pronesl Martin Šolc.

Vážená truchlící rodino, vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté!

Připadl mi smutný úkol rozloučit se jménem pracovníků Astronomického ústavu Karlovy univerzity na Matematicko-fyzikální fakultě s naším kolegou a přítelem, docentem RNDr. Attilou Mészárosem, DrSc.

Attila na fakultě působil od roku 1984, poté co absolvoval dvě vysoké školy – chemii a fyziku v Praze a doktorské studium v Budapešti. Mezitím byl ještě přechodně zaměstnán jako odborný pracovník na Petřínské lidové hvězdárně, která dnes nese jméno Milana Rastislava Štefánika, absolventa studia astronomie na našem ústavu na začátku dvacátého století. 

Na Matematicko-fyzikální fakultě řadu let přednášel kosmickou elektrodynamiku, kterou převzal po dr. Svatošovi. V té době si uvědomil, že studentům by se hodila také samostatná přednáška z kosmologie, protože ta zatím v naší zemi chyběla. Podle učebnice od nositele Nobelovy ceny Stevena Weinberga připravil obsah, prosadil její zařazení do studijních plánů a postupně ji rozšířil na dva semestry. Kosmologii pak Attila zůstal věrný až do poslední chvíle.  

Od začátku svého působení na fakultě organizoval Attila také ústavní seminář s pověstným začátkem ve středu v 10 hodin 10 minut a 10 sekund. Vedl téměř dvě desítky bakalářských, diplomových a disertačních prací. K jeho absolventům patřili například šachový velmistr Jiří Štoček anebo mezinárodně uznávaný astronom Jakub Řípa.

Na ústav Attila dojížděl s železnou pravidelností odtud z Chýnova, v kanceláři zůstával dlouho do večera a přespával pak u svého kamaráda a bývalého kolegy z petřínské hvězdárny Tomáše Netopila. Funkcím se vyhýbal, ale rád ochotně pomohl např. při práci v knihovně, v depozitáři v malostranské budově fakulty anebo při stěhování ústavu ze Švédské ulice na Smíchově do fakultního areálu v Troji.

Ve vědecké práci dokázal Attila vyhmátnout dosud neprobádané otázky zejména v oblasti gama záblesků a jejich řešením si získal značné mezinárodní renomé.

Attila měl dokonalé geografické znalosti a podrobný přehled o historii Evropy. Při společných cestách na oběd nás vždy zásoboval svými neotřelými politickými postřehy. Vše, co dělal, dělal s nezaměnitelným humorem, pro který jsme ho my i studenti přímo milovali. 

Atíku, děkujeme Ti za všechno, čím jsi obohatil naše životy. Budeš nám scházet, ale Tvá památka nevybledne a Tvůj odkaz bude s námi žít dál. Odpočívej v pokoji!

Martin Šolc + Marek Wolf; proslov na pohřbu v Chýnově dne 18. 3. 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vzpomínka na webu MFF UK



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Attila Mészáros


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »