Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka na Attilu Mészárose

Vzpomínka na Attilu Mészárose

RNDr. Attila Mészáros, DrSc.
Autor: MFF UK.

Nedávno nás opustil náš kolega, učitel mnohých z nás, docent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, člen Astronomického ústavu UK, RNDr. Attila Mészáros, DrSc. Patřil mezi úzkou skupinu tuzemských odborníků, kteří se zabývali kosmologií a velkorozměrovou strukturou vesmíru. Největší ohlas si získala jeho pečlivá analýza prostorové distribuce zábleskových zdrojů záření gama, jakož i statistická klasifikace těchto jevů podle délky jejich trvání. Přinášíme smuteční řeč, která zazněla na jeho pohřbu, kterou za dvojici Šolc a Wolf pronesl Martin Šolc.

Vážená truchlící rodino, vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté!

Připadl mi smutný úkol rozloučit se jménem pracovníků Astronomického ústavu Karlovy univerzity na Matematicko-fyzikální fakultě s naším kolegou a přítelem, docentem RNDr. Attilou Mészárosem, DrSc.

Attila na fakultě působil od roku 1984, poté co absolvoval dvě vysoké školy – chemii a fyziku v Praze a doktorské studium v Budapešti. Mezitím byl ještě přechodně zaměstnán jako odborný pracovník na Petřínské lidové hvězdárně, která dnes nese jméno Milana Rastislava Štefánika, absolventa studia astronomie na našem ústavu na začátku dvacátého století. 

Na Matematicko-fyzikální fakultě řadu let přednášel kosmickou elektrodynamiku, kterou převzal po dr. Svatošovi. V té době si uvědomil, že studentům by se hodila také samostatná přednáška z kosmologie, protože ta zatím v naší zemi chyběla. Podle učebnice od nositele Nobelovy ceny Stevena Weinberga připravil obsah, prosadil její zařazení do studijních plánů a postupně ji rozšířil na dva semestry. Kosmologii pak Attila zůstal věrný až do poslední chvíle.  

Od začátku svého působení na fakultě organizoval Attila také ústavní seminář s pověstným začátkem ve středu v 10 hodin 10 minut a 10 sekund. Vedl téměř dvě desítky bakalářských, diplomových a disertačních prací. K jeho absolventům patřili například šachový velmistr Jiří Štoček anebo mezinárodně uznávaný astronom Jakub Řípa.

Na ústav Attila dojížděl s železnou pravidelností odtud z Chýnova, v kanceláři zůstával dlouho do večera a přespával pak u svého kamaráda a bývalého kolegy z petřínské hvězdárny Tomáše Netopila. Funkcím se vyhýbal, ale rád ochotně pomohl např. při práci v knihovně, v depozitáři v malostranské budově fakulty anebo při stěhování ústavu ze Švédské ulice na Smíchově do fakultního areálu v Troji.

Ve vědecké práci dokázal Attila vyhmátnout dosud neprobádané otázky zejména v oblasti gama záblesků a jejich řešením si získal značné mezinárodní renomé.

Attila měl dokonalé geografické znalosti a podrobný přehled o historii Evropy. Při společných cestách na oběd nás vždy zásoboval svými neotřelými politickými postřehy. Vše, co dělal, dělal s nezaměnitelným humorem, pro který jsme ho my i studenti přímo milovali. 

Atíku, děkujeme Ti za všechno, čím jsi obohatil naše životy. Budeš nám scházet, ale Tvá památka nevybledne a Tvůj odkaz bude s námi žít dál. Odpočívej v pokoji!

Martin Šolc + Marek Wolf; proslov na pohřbu v Chýnově dne 18. 3. 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vzpomínka na webu MFF UK



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Attila Mészáros


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »