Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám Zdeňka Pokorného

Vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám Zdeňka Pokorného

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Dovolujeme si Vás pozvat na vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., který se uskuteční v pondělí 20. února od 18 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno.  

Budeme velmi rádi, když si spolu s námi vzpomenete na našeho kamaráda, kolegu a významného popularizátora astronomie. Prosím, tuto pozvánku rozšíříte mezi další přátele Zdeňka Pokorného. Svoji účast nám potvrďte do 17. února e-mailem reditel@hvezdarna.cz nebo telefonicky na 541 321 287.

Program vzpomínkového setkání...

  • Zrozeni v chladu a ohni – projekce retro pořadu v novém hávu
  • Zlaté století astronomie – čte Pavel Gabzdyl
  • Pozemšťané o mimozemšťanech – čte Jan Píšala
  • Příběh nesmrtelných poutníků – čte Jiří Dušek
  • Sejdeme se v minulosti - překvapení

drobné občerstvení, předpokládaný konec ve 20.00

Zdeněk Pokorný

Zdeněk Pokorný v roce 1997 na brněnské hvězdárně. Autor: HaP Brno.
Zdeněk Pokorný v roce 1997 na brněnské hvězdárně.
Autor: HaP Brno.
Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., (27. února 1947 – 5. prosince 2007) je s brněnskou hvězdárnou nesmazatelně spjat již od začátku 60. let 20. století, kdy zde působil jako demonstrátor – průvodce, který návštěvníků ukazuje noční oblohu.

Později vystudoval fyziku na brněnské univerzitě, v roce 1970 nastoupil jako ředitel hvězdárny v Prostějově, odkud však musel nuceně odejít a vrátit se do Brna. Právě tady od roku 1973 organizoval následující desetiletí jedinečné Letní školy astronomie – vždy pro tři desítky středoškoláků a vysokoškoláků. Vyučujícími tehdy byli převážně vědečtí a pedagogičtí pracovníci astronomických ústavů akademie věd a univerzit. Kromě zaručené kvality výkladu tak absolventi osobně poznali odborníky, kteří se přímo podíleli na astronomickém výzkumu. Také podkladový materiál představoval většinou vhodně upravená reálná pozorování. Obsahově se však letní školy astronomie nezabývaly celou astronomií, ale vždy jen nějakou její částí, například fyzika Slunce a Sluneční soustavy, spektroskopie, fotometrie, používání kalkulátorů nebo jednoduchých prostředků v astronomii.

Pod vedením Zdeňka Pokorného koncem 80. let vznikla nová forma představení pro planetária, která kombinovala několik živých výstupů střídaných s kratšími projekcemi. V takovém případě se ale moderátor držel scénáře, který úzce korespondoval s promítaným obrazem. Zdeněk Pokorný navíc věnoval mimořádnou pozornost výběru témat, hledal odpovědi na časté otázky kladené návštěvníky a jím tvořené pořady měly podobu uzavřených celků s literárními zápletkami pouze volně navazující na školní učivo.

Prvním takovým pořadem se stalo Zrozeni v chladu a ohni (scénář a režie Zdeněk Pokorný) o objevu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu v roce 1987. A následovaly další pořady. Například Výprava na Měsíc pro první stupeň základních škol (autoři Zdeněk Pokorný, Miloslav Zejda) se v dalších letech nakonec dočkala 1 103 repríz pro celkem 134 290 diváků!

Video: Zrozeni v chladu a ohni - původní verze
(scénář a režie Zdeněk Pokorný)

To, že technika není hlavním cílem, nýbrž prostředkem k prezentaci astronomie, názorně předváděl po celá devadesátá léta. Své představy přitom formuloval i teoreticky – v podobě několika odborných prací. Také se stal autorem řady populárně vědeckých publikací, z nichž lze připomenout především Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spoluautoři Zdeněk Horský, Zdeněk Mikulášek), Záludné otázky z astronomie (spoluautor Zdeněk Mikulášek) a Příběh nesmrtelných poutníků. Poslední jmenovaná kniha vyprávěla o dvojici meziplanetárních sond Voyager, která v sedmdesátých a osmdesátých letech zkoumala periferii Sluneční soustavy.

Zdeněk Pokorný vytvořil promyšlený astronomický kurz pro žáky základních a středních škol, který se v letech 1996 a 1998 proměnil v unikátní dvojdílné multimediální dílo Astro 2001: Báječný vesmír a Astro 2001: Jak vesmír funguje. Na rozdíl od jiných poznával uživatel základní informace o blízkém i vzdáleném vesmíru systematicky, dle předem dané navigace. Ve své době šlo o průkopnický čin na poli domácího vzdělávání s využitím multimediální počítačové techniky, na jehož podporu dorazil do České republiky významný britský popularizátor astronomie Patrick Moore. Astro 2001 nakonec vyšlo v řadě verzí i jazykových mutací, včetně hindštiny. Za jeho zásluhy po něm byla právem pojmenována planetka 10205 (Pokorný).

Zemřel předčasně 5. prosince 2007.

Přijďte s námi na něj zavzpomínat...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Zdeněk Pokorný v Databázi knih



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Zdeněk Pokorný


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »