Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

Xavier Barcons, příští generální ředitel ESO
Autor: ESO/Francisco J. Carrera

Rada ESO jmenovala Xaviera Barconse (57) příštím generálním ředitelem ESO. Své funkce se ujme prvního září 2017, kdy Timu de Zeeuw, současnému generálnímu řediteli, skončí mandát.

"Je mi  potěšením, že jménem Rady mohu jmenovat Xaviera Barconse nástupcem Tima de Zeeuw v roli generálního ředitele," řekl Patrick Roche, předseda Rady ESO. "Xavier má ideální možnost dále rozvíjet organizaci v příští fázi jejího programu. Ta zahrnuje stavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude nejvýkonnějším a nejambicioznějším dalekohledem svého druhu. Děkujeme Timovi za jeho vynikající vedení ESO v mimořádně úspěšné dekádě, během které se ESO pevně ustanovilo jako vedoucí astronomická observatoř na Zemi."

Profesor Xavier Barcons je Španěl a má za sebou skvělou kariéru jak v akademické sféře, tak jako expert ve vědecké politice. Evropské jižní observatoři je navíc dobře znám ze svého aktivního a úspěšného působení ve funkci předsedy Rady ESO v letech 2012-2014, v období, do kterého spadalo schvalování programu E-ELT a začátek Fáze 1 výstavby dalekohledu. Pracoval také jako člen a předseda dalších komisí ESO, naposledy jako předseda komise pro rozdělování pozorovacího času (Observing Programmes Committee).

"Jsem velmi rád," připojil se Tim de Zeeuw, "že mohu předat štafetu Xavierovi. Mnoho let jsme spolu úzce spolupracovali. Rozsah programu ESO se výrazně rozšířil a budoucnost vypadá zářivě - ALMA produkuje fascinující vědecké výsledky, E-ELT se buduje a na horizontu se objevují nové členské státy. Ale nepochybně přijdou nové výzvy a já si za kormidlem neumím představit lepšího kapitána, než je Xavier."

Xavier Barcons podotknul: "Cítím se poctěn, že mohu převzít vedení ESO v tak vzrušující době. Během Timova vedení organizace prospívala a rostla. Těším se, až uvidím stát E-ELT, těším se na další rozvoj dalekohledů VLT a ALMA, a na další projekty ESO. A také se těším na práci s prvotřídními zaměstnanci ESO."

Xavier Barcons začal svou kariéru jako fyzik. Své PhD studium dokončil na univerzitě v Cantabrii v roce 1985 v oboru horkého plazmatu a mezigalaktického prostředí. To vedlo k jeho zájmu o rentgenovou astronomii a studium spekter vzdálených kvasarů. Po pobytu v Cambridge (Spojené království) se vrátil do Španělska a výrazně se podílel na založení první skupiny rentgenové astronomie ve své zemi. Od roku 2002 zastává pozici profesora ve španělské radě pro vědecký výzkum (CSIC).

Dále se Xavierův výzkum zaměřil na rentgenovou astronomii. Používal data z různých vesmírných observatoří, včetně družic Einstein, ROSAT a XMM-Newton, a také organizoval mnoho pozemských pozorovacích kampaní v ESO a jinde. Během posledních 15 let podporoval vznik nové evropské rentgenové observatoře, kterou nedávno vybrala ESA (European Space Agency) jako misi Athena. Konkrétní oblastí jeho vědeckého zájmu je podstata aktivních galaktických jader a způsob, jakým se jejich vlastnosti a vývoj dají pochopit pomocí pozorování z vesmíru a se Země.

Xavier Barcons je ženatý a má dvě děti.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová; překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: sona@ig.cas.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1643



O autorovi

Štítky: Tisková zpráva ESO


21. vesmírný týden 2023

21. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 5. do 28. 5. 2023. Měsíc dorůstá do první čtvrti a na večerní obloze se potká s jasnou planetou Venuší a slabším Marsem. Aktivita Slunce je poměrně vysoká. V galaxii M101 je možné vidět supernovu. Na ISS má dorazit druhá návštěvnická soukromá mise Axiom-2 v lodi Crew Dragon a také nákladní loď Progress MS-23. Před 100 lety se narodil Bohumil Maleček, který ve Valašském Meziříčí organizoval skupinu pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2023 získal snímek „Kometa C/2022 E3 ZTF v souhvězdí Býka“, jehož autorem je Jiří Soukup     Vítězným snímkem dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce jsme se přenesli do vesmírného prachu. A to nejen toho k Zemi

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2022 A2 (PANSTARRS) v souhvězdí Andromedy.

Snímek komety C/2022 A2 (PANSTARRS) v souhvězdí Andromedy. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa měla podle efemeridy 15.0 magnitudy. Vzdálenost od Země byla 2.718 au, od Slunce 2.133 au. Pořízeno za nastupujícího svítání.

Další informace »