Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

Xavier Barcons, příští generální ředitel ESO
Autor: ESO/Francisco J. Carrera

Rada ESO jmenovala Xaviera Barconse (57) příštím generálním ředitelem ESO. Své funkce se ujme prvního září 2017, kdy Timu de Zeeuw, současnému generálnímu řediteli, skončí mandát.

"Je mi  potěšením, že jménem Rady mohu jmenovat Xaviera Barconse nástupcem Tima de Zeeuw v roli generálního ředitele," řekl Patrick Roche, předseda Rady ESO. "Xavier má ideální možnost dále rozvíjet organizaci v příští fázi jejího programu. Ta zahrnuje stavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude nejvýkonnějším a nejambicioznějším dalekohledem svého druhu. Děkujeme Timovi za jeho vynikající vedení ESO v mimořádně úspěšné dekádě, během které se ESO pevně ustanovilo jako vedoucí astronomická observatoř na Zemi."

Profesor Xavier Barcons je Španěl a má za sebou skvělou kariéru jak v akademické sféře, tak jako expert ve vědecké politice. Evropské jižní observatoři je navíc dobře znám ze svého aktivního a úspěšného působení ve funkci předsedy Rady ESO v letech 2012-2014, v období, do kterého spadalo schvalování programu E-ELT a začátek Fáze 1 výstavby dalekohledu. Pracoval také jako člen a předseda dalších komisí ESO, naposledy jako předseda komise pro rozdělování pozorovacího času (Observing Programmes Committee).

"Jsem velmi rád," připojil se Tim de Zeeuw, "že mohu předat štafetu Xavierovi. Mnoho let jsme spolu úzce spolupracovali. Rozsah programu ESO se výrazně rozšířil a budoucnost vypadá zářivě - ALMA produkuje fascinující vědecké výsledky, E-ELT se buduje a na horizontu se objevují nové členské státy. Ale nepochybně přijdou nové výzvy a já si za kormidlem neumím představit lepšího kapitána, než je Xavier."

Xavier Barcons podotknul: "Cítím se poctěn, že mohu převzít vedení ESO v tak vzrušující době. Během Timova vedení organizace prospívala a rostla. Těším se, až uvidím stát E-ELT, těším se na další rozvoj dalekohledů VLT a ALMA, a na další projekty ESO. A také se těším na práci s prvotřídními zaměstnanci ESO."

Xavier Barcons začal svou kariéru jako fyzik. Své PhD studium dokončil na univerzitě v Cantabrii v roce 1985 v oboru horkého plazmatu a mezigalaktického prostředí. To vedlo k jeho zájmu o rentgenovou astronomii a studium spekter vzdálených kvasarů. Po pobytu v Cambridge (Spojené království) se vrátil do Španělska a výrazně se podílel na založení první skupiny rentgenové astronomie ve své zemi. Od roku 2002 zastává pozici profesora ve španělské radě pro vědecký výzkum (CSIC).

Dále se Xavierův výzkum zaměřil na rentgenovou astronomii. Používal data z různých vesmírných observatoří, včetně družic Einstein, ROSAT a XMM-Newton, a také organizoval mnoho pozemských pozorovacích kampaní v ESO a jinde. Během posledních 15 let podporoval vznik nové evropské rentgenové observatoře, kterou nedávno vybrala ESA (European Space Agency) jako misi Athena. Konkrétní oblastí jeho vědeckého zájmu je podstata aktivních galaktických jader a způsob, jakým se jejich vlastnosti a vývoj dají pochopit pomocí pozorování z vesmíru a se Země.

Xavier Barcons je ženatý a má dvě děti.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová; překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: sona@ig.cas.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1643



O autorovi

Štítky: Tisková zpráva ESO


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »