Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

Xavier Barcons jmenován příštím generálním ředitelem ESO

Xavier Barcons, příští generální ředitel ESO
Autor: ESO/Francisco J. Carrera

Rada ESO jmenovala Xaviera Barconse (57) příštím generálním ředitelem ESO. Své funkce se ujme prvního září 2017, kdy Timu de Zeeuw, současnému generálnímu řediteli, skončí mandát.

"Je mi  potěšením, že jménem Rady mohu jmenovat Xaviera Barconse nástupcem Tima de Zeeuw v roli generálního ředitele," řekl Patrick Roche, předseda Rady ESO. "Xavier má ideální možnost dále rozvíjet organizaci v příští fázi jejího programu. Ta zahrnuje stavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude nejvýkonnějším a nejambicioznějším dalekohledem svého druhu. Děkujeme Timovi za jeho vynikající vedení ESO v mimořádně úspěšné dekádě, během které se ESO pevně ustanovilo jako vedoucí astronomická observatoř na Zemi."

Profesor Xavier Barcons je Španěl a má za sebou skvělou kariéru jak v akademické sféře, tak jako expert ve vědecké politice. Evropské jižní observatoři je navíc dobře znám ze svého aktivního a úspěšného působení ve funkci předsedy Rady ESO v letech 2012-2014, v období, do kterého spadalo schvalování programu E-ELT a začátek Fáze 1 výstavby dalekohledu. Pracoval také jako člen a předseda dalších komisí ESO, naposledy jako předseda komise pro rozdělování pozorovacího času (Observing Programmes Committee).

"Jsem velmi rád," připojil se Tim de Zeeuw, "že mohu předat štafetu Xavierovi. Mnoho let jsme spolu úzce spolupracovali. Rozsah programu ESO se výrazně rozšířil a budoucnost vypadá zářivě - ALMA produkuje fascinující vědecké výsledky, E-ELT se buduje a na horizontu se objevují nové členské státy. Ale nepochybně přijdou nové výzvy a já si za kormidlem neumím představit lepšího kapitána, než je Xavier."

Xavier Barcons podotknul: "Cítím se poctěn, že mohu převzít vedení ESO v tak vzrušující době. Během Timova vedení organizace prospívala a rostla. Těším se, až uvidím stát E-ELT, těším se na další rozvoj dalekohledů VLT a ALMA, a na další projekty ESO. A také se těším na práci s prvotřídními zaměstnanci ESO."

Xavier Barcons začal svou kariéru jako fyzik. Své PhD studium dokončil na univerzitě v Cantabrii v roce 1985 v oboru horkého plazmatu a mezigalaktického prostředí. To vedlo k jeho zájmu o rentgenovou astronomii a studium spekter vzdálených kvasarů. Po pobytu v Cambridge (Spojené království) se vrátil do Španělska a výrazně se podílel na založení první skupiny rentgenové astronomie ve své zemi. Od roku 2002 zastává pozici profesora ve španělské radě pro vědecký výzkum (CSIC).

Dále se Xavierův výzkum zaměřil na rentgenovou astronomii. Používal data z různých vesmírných observatoří, včetně družic Einstein, ROSAT a XMM-Newton, a také organizoval mnoho pozemských pozorovacích kampaní v ESO a jinde. Během posledních 15 let podporoval vznik nové evropské rentgenové observatoře, kterou nedávno vybrala ESA (European Space Agency) jako misi Athena. Konkrétní oblastí jeho vědeckého zájmu je podstata aktivních galaktických jader a způsob, jakým se jejich vlastnosti a vývoj dají pochopit pomocí pozorování z vesmíru a se Země.

Xavier Barcons je ženatý a má dvě děti.

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová; překlad; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: sona@ig.cas.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ESO1643



O autorovi

Štítky: Tisková zpráva ESO


43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »