Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pojmenuj exoplanetu!

Pojmenuj exoplanetu!

Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka
Autor: University of Warwick/Mark Garlick

Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhlásila další kolo pojmenovávání exoplanet. Pojmenovávat se bude 20 planetárních soustav, které se v blízké době dostanou do hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Veřejnost celého světa má možnost navrhovat jména pro tyto systémy, žádný stát nemá garantovaný systém pro sebe. Termín podávání návrhů je 11. 12. 2022.

Připomínáme, že v roce 2019 proběhla celosvětová kampaň „Pojmenuj exoplanetu“, ve které jednotlivé země vymýšlely jméno pro vybranou hvězdu a její planetu. Česká republika tenkrát zvolila jméno Absolutno (pro hvězdu) a Makropulos (pro planetu). Letošní soutěž má jiná pravidla a požadavky než před třemi roky.

O jaké exoplanety jde?

Dvacet systémů, které byly vybrány k pojmenovávání, leží v různých oblastech oblohy, některé jsou pozorovatelné i od nás (viz obrázek). Jednotlivé systémy se od sebe dost liší, a to typem mateřské hvězdy, hmotností exoplanety a její vzdáleností od hvězdy. Dvanáct hvězd se řadí k červeným trpaslíkům (spektrální typy K a M), tři jsou podobné Slunci (spektrální typ G), čtyři jsou hmotnější než Slunce (spektrální typy F a A) a jedna je bílým trpaslíkem. Mezi exoplanetami je jedna, která je lehčí než Země, tři mají hmotnost srovnatelnou se Zemí, tři jsou naopak opravdu hodně hmotné, několik tisíckrát víc než Země. Ostatní mají hmotnosti několik desítek až několik set hmotností Země (planeta Jupiter váží asi 300krát více než Země).

Kdo může podat návrh?

Návrhy nedávají jednotlivci, ale týmy. Tým se má ideálně skládat ze studentů či žáků, učitelů, amatérských astronomů a profesionálních astronomů (případně planetologů). Není nutné, aby byly přítomny všechny kategorie, ale čím víc, tím lépe.

Za druhé, tým musí uspořádat veřejnou astronomickou aktivitu, nejlépe spojenou s exoplanetami. K těmto aktivitám se řadí pozorování astronomických objektů pro veřejnost (klidně malým dalekohledem před školou), veřejná přednáška, rozhovor s (profesionálním) astronomem, dílnička pro děti s astronomickou tematikou, online aktivita... tvořivosti se meze nekladou.

Soutěž Pojmenuj exoplanetu (2022) Autor: IAU
Soutěž Pojmenuj exoplanetu (2022)
Autor: IAU

Jak se návrh podává?

Návrhy se dávají přes jednotný formulář. V přihlášce musíte uvést složení týmu a jeho vedoucího. Samotná přihláška má tři části: zaprvé, anglické odůvodnění návrhu (písemně), max. rozsah 300 slov; zadruhé, krátké české video (max. 3 min) s anglickými titulky; a zatřetí, zpráva o veřejné popularizační aktivitě (anglicky), stačí stručně s obrázky či videem z akce.

Termín podávání návrhů je 11.12. 2022.

Jak to celé probíhá?

Všechny návrhy sbírá IAU pomocí uvedeného formuláře. Po uzávěrce (11. 12.) pošle návrhy z jednotlivých zemí jejich národním komisím, které vyberou vítěze (a až dva náhradníky) pro danou zemi. Tyto vítězné (a náhradnické) návrhy dostane mezinárodní komise a ta z nich zvolí jména pro oněch dvacet vybraných systémů. Komise bude přihlížet k vhodnosti, originalitě a atraktivnosti názvu, ale také ke složení týmu a k aktivitě, kterou tým provedl. Celosvětové vyhlášení výsledků bude 20. 3. 2023.

Kde získat pomoc?

Na stránkách https://www.nameexoworlds.iau.org/2022edition jsou všechna pravidla, důležitá data atp. Také můžete kontaktovat Dr. Soňu Ehlerovou z Astronomického ústavu AV ČR, která je českým zástupcem oddělení IAU, které má tuto akci na starosti, případně Petra Sobotku z České astronomické společnosti. Pomohou vám s nejasnostmi ohledně pravidel a také s kontakty na profesionální a amatérské astronomy.

Na stránkách astro.cz se k této akci ještě určitě vrátíme s dalšími údaji, ale neváhejte a začněte vymýšlet jména, tvořit týmy a připravovat aktivity už teď.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Všechna pravidla, termíny, seznam systémů
[2] Příjem návrhů
[3] Požadavky na jméno
[4] Důležitá data
[5] Seznam pojmenovávaných systémů
[6] Prohlášení IAU
[7] Astronomické aktivity pro veřejnost po celém světě (pro inspiraci)
[8] Jména exosvětů z kampaně v roce 2019



O autorovi

Štítky: Exoplanety, Pojmenuj exoplanetu


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »