Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Zdeněk Tarant (3. 5. 1953 – 23. 5. 2021)

Zdeněk Tarant (3. 5. 1953 – 23. 5. 2021)

Zdeněk Tarant
Autor: Zbyněk Tarant

Zemřel Bc. Zdeněk Tarant, dlouholetý předseda Astronomické společnosti Most, která byla kolektivním členem České astronomické společnosti se statutem pobočky. Jako vzpomínku přinášíme proslov syna Mgr. Zbyňka Taranta, PhD., který zazněl na pohřbu 31. 5. 2021 v Mostě.

Kdybych psal heslo na Wikipedii, tak by stačilo uvést základní biografické údaje. Narozen 3. května 1953, nositel dvou bakalářských titulů - z astronomie a projektového managementu, železničář, turista, cyklista, astronom, expert na regionální rozvoj, neziskový sektor a evropské dotace, popularizátor vědy, věrný manžel, otec dvou synů a milovaný dědeček tří vnoučat. Jenže tohle není encyklopedické heslo… Je to nekrolog, navíc napsaný o jedno až dvě desetiletí předčasně. Psát nekrology neumím a zvláště když by to mělo být za mého vlastního otce, ale současně bych nedokázal tátu nechat odejít jen tak s obecnými frázemi a bez skutečného rozloučení. Táta byl navíc natolik renesanční osobnost, že jej mnozí znají pouze z jednoho oboru a nemusí ani znát celou šíři jeho aktivit.

Moje nejstarší dětské vzpomínky na tátu jsou spojeny s vláčky, těmi malými modelovými, i těmi velkými skutečnými. Táta pocházel ze třetí generace strojvůdců a jako každý správný mašinfíra, i nás s bratrem brával na lokomotivu. Viděli jsme jak se řídí vlaky na krušnohorském semeringu na Moldavu a měli jsme možnost vidět svět ze řídícího stanoviště elektrické lokomotivy v čele těžkotonážní uhelné soupravy (mimochodem, projeli jsme tehdy jednou červené návěstidlo, ale psssst..). Už tehdy jsme také za tátou chodili na hvězdárnu, stojící na kopci přímo nad naším tehdejším bydlištěm ve finských domcích v Souši.

Když přišla sametová revoluce, pochopil otec, že ani mnohagenerační ajzlpoňácká tradice jeho rodiny nemůže zakrýt nejisté vyhlídky na železnici a rozhodl se, že nastal čas živit rodinu, i za cenu toho, že se vzdá velkého životního koníčka. Díky svému nadšení pro počítače se dostal do společnosti nadšenců do výpočetní techniky. V pracovně našeho bytu v Mostě na Liščím vrchu se scházeli budoucí IT experti, mezi nimi i pozdější zakladatelé úspěšných technologických společností, nebo přední světový expert na umělou inteligenci. Táta sám si z těchto přátelství odnesl znalosti a dovednosti, díky kterým mohl nastoupit jako IT specialista do Hornické pojišťovny. Tam zase získal zkušenosti s projektovým managementem a fungováním velké firmy, které zúročil v Regionální rozvojové agentuře ÚK. Stal se aktivním účastníkem příprav na vstup České republiky do Evropské unie, zavádění rozvojových fondů Phare a předním odborníkem na problematiku projektového managementu a regionálního rozvoje v Ústeckém kraji. Zde vedle svého smyslu zodpovědnost zúročil i svoji vynikající znalost místopisu, získanou nejen z práce na železnici, ale i z turistických a cyklistických výprav. Už v mládí totiž chodíval dálkové pochody tak dlouhé, že mu ani jeho budoucí manželka, sama ze skautské rodiny a aktivní členka turistického oddílu občas nedokázala stačit. A když už nohy přestaly sloužit, přesedlal na kolo. Už od 90. let se účastnil spanilých astronomických jízd po českých a slovenských hvězdárnách, známých jako Ebicykl. Byly pro něj vrcholem každé sezóny, na který se vždy systematicky trénoval a připravoval. Byl velkým lokálním patriotem a ze svých cyklovýprav znal každičké zákoutí severních Čech. Místa, která miloval mohl díky své práci pomoci rozvíjet a zvelebovat.

Jak se vlastně dostal táta k astronomii? Podle jeho vlastního vyprávění to bylo tak, že když chodil do tanečních, tak chtěl své tehdejší partnerce darovat něco romantického a napadla jej nějaká fotka noční oblohy. Začal kvůli tomu docházet do astronomického kroužku a na hvězdárnu a ačkoliv z původního plánu sešlo, astronomie jej uchvátila na celý život. Vždy k ní přistupoval jako ke koníčku a jeho největší vášní nebyla ani tak věda sama, jako spíše její popularizace a zpřístupňování široké veřejnosti - třeba i těm budoucím hledajícím mladíkům, co by chtěli svou partnerku potěšit fotografií Velké mlhoviny v Orionu. Na mostecké hvězdárně pracoval od poloviny 70. let až co mu ještě síly stačily. Když už do krkolomného kopce Hněvína nedokázal kolo vytlačit, pořídil si elektrokolo a když už to nešlo ani na elektrokole, byl ochoten si platit i Taxi, jen aby mohl na hvězdárně být a odpovídat na zvídavé otázky babiček s vnoučátky ve stylu “honem nám v tom dalekohledu něco ukažte, než přestane pršet”. Popularizaci astronomie zasvětil podstatnou část života. Nejen že po desetiletí udržoval v chodu hvězdárnu Dr. Jana Antonína Bečváře v Mostě na Hněvíně, ale také se zasadil o záchranu a rekonstrukci unikátního mosteckého planetária a posledních šest let publikoval pravidelné popularizační sloupky o astronomii v radničním věstníku Mostecké listy.

Pro mne osobně byl otec především pevným pilířem v životě. Věděl jsem, že před ním nemusím mít žádná tajemství, že se s ním mohu kdykoliv poradit i o velmi choulostivých, nebo eticky a morálně komplikovaných problémech, které dokázal řešit s nadhledem a laskavým humorem, ne nepodobným příběhům ze židovských anekdot. Zpráva o úmrtí mého otce přišla před půlnocí v neděli 23. května 2021. V posledních několika měsících svého života se potýkal s devastujícími následky onemocnění, které do dějin vstoupilo jako Covid-19. Svého posledního vnuka mohl držet v náruči pouze jednou v životě. Odešel vyčerpaný a smířený, avšak jak se ukázalo, nikoliv bezradný. Když jsem v uplynulých dnech procházel jeho počítač a osobní dokumenty, nalezl jsem řadu dokladů o tom, že svůj možný odchod z tohoto světa očekával. Avšak nepanikařil. Přijímal tu možnost s pragmatickým klidem a se systematičností sobě vlastní zkrátka zařídil, co bylo třeba. Prostě jen další projekt, ten poslední. V době, kdy se zdálo, že jeho vědomí už začíná upadat a kdy i prosté přemýšlení bylo pro jeho nemocný organismus extrémně fyzicky vyčerpávající, myslel na své nejbližší. Zařídil vše tak, aby rodina po jeho odchodu mohla hladce zařídit veškeré poslední náležitosti, aby po něm nezůstaly žádné dluhy ani pohledávky a aby maminka netrpěla existenční nejistotou. Z tohoto světa tak odešel přesně tak, jak na něm celý život žil - s hlubokým smyslem pro čest a zodpovědnost.

Nikdy jsem úplně přesně nezjistil, zda byl táta věřící či nikoliv. Vím, že byl otevřený duchovnu, byť jej nenazýval konkrétním jménem. Rád vyhledával tajemno, ale také se uměl smát šarlatánům. Pokud však existuje nebe, věřím že to jeho je plné dalekých výhledů, cyklostezek a železničních kolejí. Že nad ním v noci září jasná obloha plná hvězd a ve dne voní tymián.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Nekrolog, Zdeněk Tarant


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »