Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., který pomohl sledovat vesmír v rentgenovém záření

Zemřel RNDr. Ivan Šolc, CSc., který pomohl sledovat vesmír v rentgenovém záření

Ivan Šolc Autor: Zbyněk Melich
Ivan Šolc
Autor: Zbyněk Melich
V pondělí 13. 5. 2013 nás zastihla zpráva, že navždy odešel tam, odkud není návratu, pan RNDr. Ivan Šolc, CSc. Ivan se narodil 20. 5. 1927. Po ukončení gymnázia studoval fyziku a astronomii na Karlově univerzitě.

Dr. Šolc je astronomům hlavně znám jako autor řetězových interferenčně polarizačních úzkopásmových filtrů, používaných v astronomii k pozorování protuberancí a chromosféry Slunce. Jím rozpracovaná technologie galvanoplastické výroby rentgenových objektivů pro astronomická pozorování umožnila první pozorování kosmu v tomto oboru spektra, uskutečněné v rámci programu Interkosmos.

Ivan celý svůj život zasvětil aplikované fyzice, pracoval ve Výzkumném ústavu pro monokrystaly, v n. p. Dioptra a následně na pracovišti turnovské Optické dílny AsÚ ČSAV Ondřejov, dnes Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Kde působil, zavedl opracování přesné optiky, krystaloptiky, realizaci tenkých vrstev a RTG optiky. Za přínos v technických vědách byl v roce 2007 oceněn Akademií věd ČR medailí Františka Křižíka. V roce 2010 se stal čestným občanem města Turnov. Poslední ocenění: Pocta hejtmana libereckého kraje významným osobnostem, byla Ivanovi předána v roce 2012.

Ivan byl znám jako člověk mimořádně moudrý, čestný a přátelský, s renesanční šíří dovedností a vědomostí.  Jeho um zůstane zachován v množství vědeckých prací, článků, výzkumných úkolů. Říká se, že věda a víra nemohou být spolu, navzájem se vylučují. V osobě Ivana si však nepřekážely - on by jistě řekl, že se měly rády. Byl hluboce věřící člověk s pohledem k věčnosti.

V odborné práci Dr. Ivana Šolce pokračuje nově vybudované optické pracoviště Ústavu fyziky plazmatu, oddělení TOPTEC Akademie věd České republiky v Turnově.




O autorovi

Zbyněk Melich

Pracovník Ústavu fyziky plazmatu, oddělení TOPTEC Akademie věd České republiky v Turnově.

Štítky: Rentgenové záření, Nekrolog, Ivan Šolc


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »